Cena zemního plynu na klíčové burze v Nizozemsku se od přelomu srpna a září snížila už o více než dvě třetiny. Zatímco před dvěma měsíci se megawatthodina obchodovala za 350 eur, aktuální cena se pohybuje kolem stovky. Přitom právě drahý plyn představoval hrozbu pro tuzemský průmysl. Podle průzkumu Svazu průmyslu a dopravy končí letos fixace ceny osmi firmám z deseti.
Zemní plyn se poprvé od letošního června na energetické burze v Nizozemsku obchoduje za méně než 100 eur za megawatthodinu. Přitom ještě před dvěma měsíci stál stejný objem plynu 350 eur. Propad ceny zemního plynu se urychlil v posledním měsíci, kdy zlevnil na méně než polovinu. Od přelomu srpna a září je pak plyn lacinější o více než 70 procent.
Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Radka Špicara to však momentálně pro tuzemské podniky prakticky nic neznamená. „Energie sice zlevňuje, ale je stále velice drahá, a firmy tedy mají veliké problémy. Nejen ty energeticky vysoce náročné, jako jsou sklárny, slévárny, výrobci stavebních materiálů nebo keramici, ale i jiné firmy a sektory, u kterých bychom to tolik nečekali. Patří mezi ně například IT průmysl či mobilní operátoři kvůli tomu, že musí udržovat v chodu své vysílače nebo servery,“ řekl Špicar CNN Prima NEWS.
Velký objem plynu skoro nikdo nedodá
Pro některé tuzemské podniky se prý dodatečné náklady na energie zvýší řádově o miliardy korun za rok. „Jen pro ilustraci, co to pro jednotlivé firmy znamená. Například pro Třinecké železárny se letos vícenáklady za energie vyšplhají do výše pěti miliard korun,“ dodal Špicar. Právě z průzkumu mezi členy Svazu průmyslu a dopravy vyplynulo, že až 80 procentům firem končí letos fixace cen energií, a tak nemají na příští rok zajištěny spolehlivé kontrakty na dodávky plynu nebo elektřiny.
Potíž je v tom, že za aktuální cenu plynu či elektřiny na burze není nikdo ochoten firmám dodat velké objemy. V minulosti byly podniky zvyklé, že energetické kontrakty sjednávaly na delší dobu, typicky na dva či tři roky. Jenže současná nejistota je tak obrovská, že se prakticky nenajde dodavatel, který by byl ochoten nabídnout víceletou smlouvu na energie za přijatelnou cenu.
„Aby nebyly ohroženy nejcitlivější a nejzranitelnější sektory, cena elektřiny by musela být nejvýše kolem 150 eur za megawatthodinu, v případě plynu by to muselo být kolem 70 až 80 eur za megawatthodinu,“ řekl dále Radek Špicar. Podle něho „je sice fajn, že spotová cena plynu se objeví pod 100 eury“, ale právě kvůli obří nejistotě je prakticky nemožné získat takovou cenu na celý příští rok nebo i delší období.
Časovaná bomba stále tiká
Špicar už dříve ve vysílání CNN Prima NEWS varoval, že v českém průmyslovém sektoru tiká časovaná bomba. „Pokud se ji nepodaří zajistit, tak na konci roku vybuchne. Sklárny propouštějí, velmi špatně jsou na tom například i výrobci stavebních materiálů. Ti další sice ještě drží, ale právě jen díky fixacím,“ řekl Radek Špicar v pořadu 360° na CNN Prima NEWS.
Jak se bude cena plynu vyvíjet nadále, je velmi těžké odhadnout. Podle expertů, které oslovila americká stanice CNN, bude pro Evropu zcela zásadní vývoj v příštím roce. Letošní topnou sezónu prý starý kontinent zvládne, protože je poměrně dobře plynem zásoben. Jeho zásobníky už jsou naplněny z více než 90 procent. Navíc se připojilo příznivé podzimní počasí, které znamená nižší poptávku po zemním plynu, než je touto obou obvyklé.
Příští rok otestuje Evropu
Otázkou je, jaká bude nadcházející zima. „Zásoby mohou být na konci března na mimořádně nízké úrovni, pokud teploty v příštích týdnech výrazně klesnou,“ uvedl pro CNN Tomas Marzec-Manser z agentury ICIS (Independent Commodity Intelligence Services), která se zaměřuje na trh s plynem. A i když členské země Evropské unie svou spotřebu omezí alespoň o 15 procent v příštích pěti měsících, obnovení zásob bez přísunu ruského plynu bude mnohem větší úkol než v roce 2022. „Tohle je pouze začátek,“ dodal. Obnovení naplněnosti zásobníků bude pro Evropu příští velký test.
Sedmadvacítku prý také nemusí pro příští topnou sezonu zachránit vyjednání dalších dodávek na zkapalněný zemní plyn. „Návrat čínské poptávky po LNG totiž může představovat výzvu pro Evropu a její schopnost si nějaké dodávky vůbec dojednat,“ řekl CNN Sindre Knutsson, viceprezident pro zemní plyn výzkumné společnosti Rystad Energy. Naráží tím na fakt, že přestože je zemního plynu na světě víc než dost, je nyní obtížné ho v dostatečném objemu vytěžit a dostat právě do Evropy, a to za relativně příznivou cenu.
