Většina populace je přesvědčena, že rok 2022 bude lepší než ten loňský. Zároveň se ale bojíme, že drahota sníží kupní sílu našich příjmů. Za největší hrozby považujeme zostřující se projevy klimatických změn a hackerské útoky. Nejméně nás děsí přílet mimozemšťanů nebo srážka Země s asteroidem.
Když se agentura Ipsos zeptala více než 20 tisíc lidí ve 33 zemích světa, zda bude podle nich rok 2022 lepší než ten loňský, 77 % z nich řeklo, že ano. Stejné procento dotázaných odpovědělo, že rok 2021 byl pro jejich zemi špatný, necelých 60 %, že byl špatný pro ně nebo jejich rodinu. Celkem 61 % lidí věří, že globální ekonomice se letos povede lépe.
Jenže když přišlo na konkrétní otázky, respondenti jako by si protiřečili. Tři ze čtyř uvedli, že klesne kupní síla jejich výdělků, protože jsou přesvědčeni, že ceny v jejich zemi porostou rychleji než příjmy. Jinak řečeno: Naprostá většina lidí očekává, že inflace bude vyšší než tempo růstu jejich nominálních mezd.
Zdražování jako největší hrozba
„Takový postoj k inflaci může potenciálně znamenat riziko, že nezvykle vysoká míra zdražování s námi zůstane po delší dobu. Průzkum totiž naznačuje, že lidé s inflací kolem pěti, šesti, sedmi procent začínají počítat a mohu poměrně legitimně požadovat kompenzaci v podobě takového navyšování mezd, které převýší růst cen,“ řekla CNN Prima NEWS Veronika Hedija, ekonomka z jihlavské Vysoké školy polytechnické.
Před stejným rizikem varoval v nedávném rozhovoru pro CNN Prima NEWS také bývalý viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl. „Kdyby to mělo být tak, že růst inflace vyvolá růst mezd, který by byl ještě vyšší než inflace, spouštíme spirálu, ze které bychom se nedostali,“ řekl nově zvolený člen Národní rozpočtové rady.
Zdražování je podle agentury Ipsos vůbec tou největší hrozbou, které se lidé v právě začatém roce 2022 obávají. Tou druhou je podle 60 % dotázaných extrémní počasí, jež je důsledkem klimatických změn. Nejvíce se ho obávají obyvatelé Nizozemska (72 %), Velké Británie (69) a Belgie (66). Že nějaká živelní katastrofa zasáhne některé z větších měst „mé země“, považuje za pravděpodobné 39 % respondentů. Takové události se nejvíce obávají Američané (63 %) a Turci (58), nejméně Švédové (24) a Dánové (21).
Hackerské útoky a extrémní počasí
Zajímavé výsledky přinesly otázky týkající se technologií. Podle 57 % dotázaných bude mnohem více lidí žít v roce 2022 ve virtuálních světech. S tím souvisí, že útoků hackerů nebo globálního IT kolapsu se obává 38 % lidí, což je druhé nejvyšší procento hned po obavách ze živelních katastrof. Možná paradoxně, ale relativní většina dotázaných (42 %) neočekává, že by vlády představily striktnější pravidla pro velké technologické společnosti.
Výzkumníci se rovněž ptali na očekávání týkající se vývoje pandemie. Celkem 56 % dotázaných je přesvědčeno, že během roku 2022 obdrží alespoň jednu dávku vakcíny proti koronaviru přes 80 % světové populace. A 45 % lidí si myslí, že v roce 2022 se bude létat méně než před propuknutím pandemie.
Indové věří, že na sebe budeme hodnější
Přes 70 % respondentů si myslí, že se lidé v průběhu letošního roku budou vracet do zaběhnutých kolejí, co se pracovních návyků týče. Tedy že se znovu bude pracovat v kancelářích a že se tedy pandemie dlouhodobě nepodepíše na tom, jak jsme pracovali předtím. Nejvíce tomu věří Číňané (téměř 90 %).
Jen necelých 30 % se domnívá, že lidé k sobě budou letos tolerantnější. V této otázce panují značné regionální rozdíly. V Indii je o větší tolerantnosti přesvědčeno 60 % lidí, zatímco ve Francii pouhých 9 %.
Účastníci průzkumu se vůbec nejméně obávají, že na Zemi přistanou zástupci mimozemských civilizací. Za pravděpodobné to považuje 14 % dotázaných, téměř pětina to nedokáže posoudit. Srážky Země s asteroidem se obává 16 % respondentů a čtvrtina neví, nakolik je taková událost pravděpodobná.
