Rozhovor s Danielem Vlčkem
Převést úřady do digitálního prostředí není technický problém. Největší překážkou na cestě ke konci papírování je chybějící legislativa. Technicky by šlo stát zdigitalizovat do dvou let. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to uvedl Daniel Vlček, spoluzakladatel společnosti UnitX, která se zabývá robotizací komunikace a vyvíjí takzvané chatboty.
Jestliže stát nezkompletuje legislativu, která by upravovala podmínky pro přechod veřejné správy do digitálního prostředí, budeme i nadále chodit na úřady s papíry. Myslí si to spoluzakladatel společnosti UnitX Daniel Vlček. „Dnes nemůžete celou agendu dokončit, aniž byste neměli elektronický podpis nebo datovou schránku. Lidí, kteří mají jedno nebo druhé, jsou řádově jen statisíce,“ řekl Vlček v rozhovoru pro CNN Prima NEWS.
Nově sice existuje takzvaná bankovní identita a elektronické bankovnictví používají miliony Čechů, jenže ani to problém neřeší. „Prostřednictvím bankovní identity listinu na úřadě nepodepíšete, takže tam nakonec stejně musíte fyzicky přijít,“ dodal Vlček s tím, že ani nestačí pouze zdigitalizovat vyřizování agendy mezi státem a občanem. Aby to mělo smysl a potenciál elektronických úřadů byl využit naplno, je zapotřebí zdigitalizovat také úřady uvnitř.
Úspora až 90 procent
Pokud by existovala legislativa, je možné technicky úřady do digitálního světa „překlopit“ do dvou let. „V minulosti se investovaly možná stamiliardy do IT systémů, které ale stejně nevyřešily papírovou formu a dokumenty jsou často duplicitní,“ řekl Vlček. Proto podle něho stále v komunikaci mezi lidmi a úřady existuje frustrace.
Z technického hlediska by digitalizaci veřejné správy výrazně ulehčily takzvané chatboty. Jde o chatovacího robota, respektive virtuálního asistenta, který usnadňuje komunikaci. „Výhodou chatbota je, že nejí, nespí a dokáže fungovat 24 hodin denně. Efektivně funguje v situacích, které se opakují a je tam nějaká rutina,“ řekl Daniel Vlček.
Tyto podmínky veřejná správa splňuje prakticky beze zbytku. A vedle zrychlení a zpřesnění vyřizování agendy by chatboty také dokázaly přinést značnou úsporu finančních prostředků. Osvědčily se například na jaře, kdy byly nasazeny při sčítání lidu, které každých deset let provádí Český statistický úřad. „Chatboty v takových projektech dokáží dosáhnout až 90procentní úspory oproti tomu, kolik by muselo být nasazených lidí na ty stejné dotazy,“ vysvětlil.
Chatbot nemá být ani hloupý, ani moc chytrý
Chatovací robot je podle Vlčka tak „chytrý“, jak mu lidé dovolí. „Záleží to na velikosti databáze dotazů a odpovědí, ze kterých dokáže chatbot čerpat. Vidíme tři kategorie chatbotů z hlediska chytrosti,“ vysvětlil Daniel Vlček.
Ti „nejhloupější“ podle něj vyřizují základní neustále se opakující agendu jako třeba zaškolování pracovníků nebo nakupování přes internet. „Globální hráči pak ale usilují o všeobecnou inteligenci a plní chatbota miliardami různých informací internetu, databází, slovníků. Takový virtuální asistent už je schopen si s vámi i povídat,“ dodal Vlček.
Pro praktické využití je však podle něho optimální třetí kategorie chatbotů, které v určitý okamžik zjistí, že už si neví rady, a přepojí klienta na živého operátora. A právě zde Vlček vidí velký potenciál pro využití chatovacích robotů ve veřejné správě.
„Ideální by bylo, kdyby chatbot dokázal udělat celé podání, abyste už nemuseli chodit pro nějaký dokument na úřad. Zkrátka, aby to nebylo digitál navenek a papíry uvnitř, nýbrž aby celý proces byl digitální,“ zdůraznil Vlček.
