Vláda chce těsně před volbami 5. října projednat ve Sněmovně návrh na zmrazení platů politiků. V pondělí schválila příslušný návrh. Po jednání kabinetu o tom informoval vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Řekl, že schválen byl zákon o platu představitelů státní moci, který se týká politiků, nikoliv soudců. Představitelé vlády zároveň schválili, že Česko poskytne Afghánistánu humanitární pomoc 75 milionů korun nebo že na filmové pobídky pro letošní rok uvolnilo z rozpočtové rezervy dalších 300 milionů korun.
„Je třeba říct, že je to návrh pana premiéra s tím, že je naším zájmem, aby to šlo do Sněmovny v prvním čtení. Není to věc nová, několikrát se otevíralo. Chceme, aby se to zvládlo v tomto volebním období,“ uvedl po jednání kabinetu na tiskové konferenci Havlíček.
Pokud se nezmění nynější pravidla pro odměny ústavních činitelů, vzrostou v novém roce platy politiků o šest procent. Jako na nespravedlnost na to při vyjednáváních o růstu mezd ve veřejné sféře poukazují odbory.
Na počátku července kabinet konstatoval, že návrh na zmrazení platů ústavních činitelů včetně soudců v příštím roce lze považovat za zavedení platových restrikcí vůči soudcům. Tehdejší návrh by mimo jiné přinesl změnu dosavadního způsobu výpočtu platu soudců, a výrazně by tak zasáhl do jejich materiálního zabezpečení a jeho prostřednictvím by mohl zasáhnout i do postavení a nezávislosti soudní moci jako takové.
Vláda jako celek zaujala k návrhu neutrální stanovisko a napsala, že pokud jde o politiky, pak zmrazení platů pro příští rok podporuje. Loni si platy ústavních činitelů vyžádaly 5,8 miliardy korun.
Česko pošle Afghánistánu 75 milionů
Na pondělním zasedání vládá také schválila, že Česká republika poskytne Afghánistánu humanitární pomoc 75 milionů korun. Peníze půjdou na zdravotní péči, na pomoc ženám a dětem a na podporu sousedních států v regionu.
Evropské volby
Ministerstvo zahraničí na pomoc navrhlo přesunout 40 milionů korun, které vláda v červenci schválila na podporu afghánských obranných a bezpečnostních sil a udržitelného rozvoje země. I dalších pět milionů korun úřad poskytne ze svého rozpočtu, zbylých 30 milionů dá ministerstvo vnitra. Peníze budou distribuovány ve spolupráci zejména s Evropskou unií a Organizací spojených národů.
Na programy Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) půjde 20 milionů korun. Jsou zaměřené na stabilizaci a podporu vnitřně vysídleného obyvatelstva v Afghánistánu i afghánských uprchlíků v Íránu, Pákistánu a zemích Střední Asie.
O pět milionů méně půjde na podporu programů Dětského fondu OSN v Afghánistánu (UNICEF), které jsou zaměřeny na ochranu žen a dětí před násilím a na odezvu na koronavirovou pandemii. Zbývajícími deseti miliony korun pak úřad navrhuje podpořit program Rozvojového fondu OSN (UNDP) na stabilizaci a podporu zdrojů obživy obyvatelstva v zemi.
Peníze poputují i do kultury
Na filmové pobídky pro letošní rok vláda uvolnila z rozpočtové rezervy dodatečných 300 milionů korun. Po zasedání kabinetu to novinářům řekl ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD). Dosud bylo na pobídky určeno 800 milionů korun. Na navýšení částky na 1,1 miliardy korun se dohodl Zaorálek s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO) v červenci. Zahraniční štáby podle něj díky tomu v Česku utratí asi dvě miliardy korun.
„Budou utraceny výhradně za české zboží a služby,“ uvedl. V současné době potřebuje příliv zahraničního kapitálu každá země včetně ČR, doplnil. „Kdyby k tomu nyní nedošlo, museli bychom říci, že nejsme schopni další nabídky přijímat. Teď jsme schopni říct, že jsme připraveni na další projekty v roce 2021 a 2022,“ dodal Zaorálek.
Ministerstvo kultury v předkládací zprávě uvedlo, že z ekonomického hlediska je důležité poptávky zahraničních štábů využít a filmovou výrobu v ČR udržet. Pandemie tvrdě zasáhla především producenty závisející na kinodistribuci, rozvoj internetu jako distribučního kanálu a boj o diváka na poli on-line seriálu naopak posílil. Investoři jako Netflix, Amazon, Apple TV nebo Disney+ i v době pandemie zvyšovaly své zisky a potřebují vyrábět pro své předplatitele nový obsah.
Dotace na podporované zdroje energie
Dotace na tzv. podporované zdroje energie ze státního rozpočtu má příští rok činit 27 miliard korun, tedy stejně jako letos. Původní návrh rozpočtu pro příští rok počítal jen s 20 miliardami.
Energetický regulační úřad (ERÚ) přitom v červnu upozornil na to, že pokud by stát omezil financování podpor ze státního rozpočtu nebo by nenašel dodatečné zdroje pro krytí jejich případného nárůstu, rozdíl by museli uhradit spotřebitelé, konkrétně firmy a podniky na hladinách vysokého a velmi vysokého napětí. Havlíček navýšení zdůvodnil snahou pomoci podnikatelům a firmám vyrovnat se s rostoucími cenami energií. Pomoc MPO podle něj chystá i pro nízkopříjmové domácnosti.
Celkové náklady na podporované zdroje energie v posledních letech každoročně činí přes 40 miliard korun, loni jim bylo vyplaceno 45,4 miliardy korun. Část kryje státní rozpočet, zbytek dotují zákazníci. Úsporu by měla přinést novela zákona o podporovaných zdrojích energie, kterou Sněmovna nedávno schválila přehlasováním senátního veta.
Havlíček zároveň oznámil že MPO začalo hledat řešení pro zmírnění dopadů růstu cen energií pro domácnosti s nižšími příjmy. „V tuto chvíli jsem v kontaktu s některými evropskými zeměmi, které se vydaly touto cestou. Hledáme optimální model. Pro domácnosti hledáme vhodnou formu dotace. Během několika dnů bude koncept připraven a představen,“ uvedl Havlíček.