Vláda Petra Fialy je u moci 100 dní. Podívejte se na PŘEHLED nejzásadnějších okamžiků

Vláda Petra Fialy (ODS) je 100 dní u moci, končí jí tak tradičních „sto dnů hájení“. Během těch strávila několik nocí ve Sněmovně, musela řešit několik krizí, válku na Ukrajině i zdražování. Podívejte se na přehled těch nejzásadnějších okamžiků.

Jmenování vlády

Premiéra Petra Fialu (ODS) prezident Miloš Zeman jmenoval do funkce v neděli 28. listopadu 2021 na zámku v Lánech. Ceremoniál se konal za přísných hygienických opatření, Zemanovi totiž pár dnů před tím vyšel pozitivní test na koronavirus. Fialu tak jmenoval předsedou vlády na dálku z plexisklového boxu přezdívaného jako „akvárko“. Než kabinet Andreje Babiše (ANO) podal demisi, Česko mělo dva premiéry.

Následovaly dvoutýdenní schůzky prezidenta s kandidáty na ministry. Vládu Petra Fialy (ODS) Zeman jmenoval pátek 17. prosince 2021 v Lánech, a to včetně ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti), se kterým má hlava státu dlouhodobý problém. Jmenování se nemohl účastnit ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL), který měl covid a byl v izolaci.

Energetická krize

Kabinet rovnýma nohama skočil do řešení hned několika krizí, které Česká republika prožívala. Jednou z nich byla ta energetická. Ve středu 13. října 2021 totiž firma Bohemia Energy oznámila ukončení své činnosti. Pro téměř milion domácností i firem to znamenalo urychlené shánění nového dodavatele energií. Ceny energií se navíc rychle začaly šplhat nahoru.

V současné době vláda stále hledá, jak lidem problém s energiemi pomoct řešit. Mimo jiné schválila novelu se zvýšením dávek na bydlení, na které by mohlo dosáhnout víc lidí. Ministerstvo průmyslu a obchodu navíc připravuje novelu energetického zákona. Součástí novely mají být návrhy, které ministerstvu předložil Energetický regulační úřad k řešení krize a zlepšení dohledu na energetickým trhem.

Novoroční projev premiéra

V neděli 1. ledna měl premiér Fiala svůj první novoroční projev. V něm předpověděl, že Českou republiku čeká jeden z nejtěžších roků od vzniku země. „Budu k vám mluvit zcela otevřeně, protože věřím, že je to jediná cesta, jak můžeme začít řešit naprostou většinu problémů, které nás trápí. Politiky si nevolíte proto, aby vám lakovali věci na růžovo, ale proto, aby vaše problémy správně pochopili, pojmenovali a dokázali je vyřešit,“ prohlásil Fiala.

Varoval, že země bude čelit několika hrozbám, které musí řešit jak vláda, tak i občané sami. Zároveň apeloval na odpovědnost a sounáležitost občanů. Nakonec přidal i slib, že jeho kabinet nebude šetřit na úkor občanů.

Rozvolnění opatření a pokles očkování

Další krizí, kterou Fialův kabinet musel okamžitě řešit, je pandemie koronaviru. Vláda spolu s ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem (TOP 09) se ale rozhodla jít cestou nechat zodpovědnost na lidech a rozvolnit co nejvíce opatření. Hned na svém prvním zasedání vláda rozhodla, že Sněmovnu nepožádá o prodloužení nouzového stavu, který skončil 26. prosince. Později zrušila například prokazování se covidovými certifikáty ve službách a v restauracích. V současné době už jsou téměř všechny restrikce rozvolněné. Lidé musí nosit už jen respirátory, a to v MHD a ve zdravotnických zařízeních.

Vláda také odmítla zavedení plánovaného povinného očkování proti covidu pro vybrané profese a lidi nad 60 let. Zájem o očkování ale v Česku v posledních měsících rapidně klesl. Válek přesto stále apeluje na zodpovědnost lidí a prosí je, aby se nechali očkovat. „Pokud vám nevadí, že umřete, tak se neočkujte,“ prohlásil nedávno. I když v posledních dnech čísla nově nakažených opět rostou, ministr další silnější vlnu očekává až na podzim.

Noční obstrukční jednání

Noční jednání dolní komory Parlamentu sice nejsou novinkou, Fialův kabinet ale během uplynulých třech měsíců strávil ve Sněmovně už několik nocí. Začalo to při žádání o důvěru Sněmovny, kterou vláda získala 13. ledna. Poslanci se hádali tehdy rekordních 23 hodin.

To ale hravě předčily jednání o kontroverzní novele pandemického zákona, která obstruovaly opoziční hnutí ANO a SPD. Začátkem února o něm zákonodárci jednali více než 35 hodin. Následně jej ale vetoval Senát a poslanci se k němu v půlce února vrátili. Dohadovali se dalších 37 hodin a 18. února si jej nakonec vládní většina odhlasovala. Během obstrukcí vydržel šéf hnutí SPD Tomio Okamura mluvit skoro šest hodin.

Dohoda ohledně Turówu

Vláda urovnala česko-polský spor o rozšíření příhraničního polského hnědouhelného dolu Turów. Premiéři Česka a Polska v únoru podepsali mezistátní dohodu o řešení vlivu těžební činnosti v dole. Česko následně stáhlo žalobu u Soudního dvora Evropské unie, protože Polsko splnilo dohodnutou podmínku a zaslalo finanční kompenzace.

Rozpočtové provizorium

Sněmovna do konce loňského roku neschválila návrh státního rozpočtu, který navrhla předchozí vláda Andreje Babiše se schodkem 376,6 miliardy korun. Česko bylo tak skoro dva a půl měsíce v rozpočtovém provizoriu. To skončilo 19. března, kdy nabyl účinnosti nový rozpočet. Jeho návrh poslanci schválili 10. března se schodkem 280 miliard korun. V souvislosti s dopady ruské invaze na Ukrajinu se ale zřejmě bude muset měnit.

Válek z Brna

Zatím největší vášně z ministrů vyvolal šéf resortu zdravotnictví Vlastimil Válek. Ten patřil k nejvýraznějším hlavně kvůli pandemii koronaviru. Zpřísňoval a rozvolňoval opatření a byl zároveň i ve Sněmovně navrhovatelem kontroverzního pandemického zákona.

Emoce ale vzbudil svým vyjadřováním. Někdy je totiž kritizován kvůli tomu, že mluví moc složitě a lidé mu nerozumí. „Můžete mi nadávat, že nemluvím spisovně česky, ale snažím se. Ale su z Brna,“ prohlásil například na jedné z tiskových konferencí. Mluvilo se o něm ale například i když senátor Václav Láska zveřejnil na Twitteru fotku, jak Válek hraje na telefonu karetní hru Solitaire při projednávání pandemického zákona v Senátu.

Válka na Ukrajině

Ve čtvrtek 24. března zahájila Ruská vojska invazi na Ukrajinu. Válka tam trvá už více než měsíc. V zemi umírají stovky vojáků i civilistů. Ukrajina vyhlásila mobilizaci pro muže od 18 do 60 let a ženy, děti a senioři prchají ze země. Vláda spolu s horní i dolní komorou Parlamentu ruskou agresi na Ukrajině jednotně odsoudila. Na společných krocích i podpoře Ukrajiny se dokonce shodli koalice s opozicí. Přidal se k nim i prezident Miloš Zeman, který dřív sympatizoval s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Česko společně se státy EU a NATO podpořilo tvrdé sankce proti Rusku, Fiala dokonce vyzýval k těm nejtvrdším sankcím. Také podporuje snahu Ukrajiny o členství v Evropské unie. Česká republika také okamžitě začala přijímat lidi prchající před válkou na Ukrajině a posílat zemi pomoc v podobě několika dodávek vojenského materiálu či financí.

Cesta do Kyjeva

Premiér Fiala navštívil spolu s premiérem Polska Mateuszem Morawieckým, vicepremiérem Jarosławem Kaczyńskim a premiérem Slovinska Janezem Janšou v úterý 15. března Ukrajinské hlavní město Kyjev, které bylo obklíčené ruskými vojáky. V krytech jednal s prezidentem Volodymyrem Zelenským a premiérem Denysem Šmyhalem. Cílem návštěvy vojenské zóny mělo být vyjádření jednoznačné podpory Evropské unie Ukrajině a její svobodě a nezávislosti. Od české i zahraniční politické scény sklidili lídři tří zemí převážně podporu.

Uprchlická krize

V Česku je podle úterního vyjádření Fialy už přes 300 tisíc uprchlíků z Ukrajiny. Stát je přerozděluje do krajů, aby všichni nezůstali jen v Praze. Vláda se snaží o to, aby se začlenili do normálního života mezi Čechy. Díky zákonu lex Ukrajina tak uprchlíci dostanou finanční pomoc 5000 tisíc korun. Finanční příspěvky dostanou i lidé, kteří je ubytovali. V současné době se nárůst lidí v Česku snaží řešit například i resorty školství nebo zdravotnictví, aby to jejich kapacity zvládaly.

Nouzový stav

I když během pandemie koronaviru Fialova vláda nouzový stav neprodloužila, vrátila se k němu kvůli uprchlické krizi. Opět tak začal v Česku platit 4. března, a to na 30 dnů. Stát díky němu může jednodušeji přijímat a starat se o uprchlíky z Ukrajiny. Ve středu vláda rozhodla o tom, že Sněmovnu požádá, aby nouzový stav mohla prodloužit až do konce května. Na úterý k tomu šéfa Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) svolala mimořádnou schůzi.

Růst cen pohonných hmot

V souvislosti s válkou na Ukrajině v Česku začaly růst i ceny pohonných hmot. Kabinet tak rozhodl o zrušení povinného přimíchávání biosložky do pohonných hmot a o zrušení silniční daně pro osobní automobily a nákladní auta do 12 tun. Ministerstvo financí začalo kontrolovat čerpací stanice kvůli maržím za paliva. Podle opozice vláda ale nedělá dost a vyzývá k zastropování cen. V souvislosti s růstem cen pohonných hmot i energií se v Česku navíc zdražují i potraviny a ostatní suroviny.

Státní vyznamenání

V pondělí 7. března prezident Miloš Zeman ve Vladislavském sále na Pražském hradě předal státní vyznamenání za loňský a předloňský rok. Šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS), šéfka Sněmovny Markéta Pekarová Adamová či někteří místopředsedové ale účast odmítli kvůli dřívějším proruským názorům Zemana. Vláda Petra Fialy ale na Hrad dorazila. Kvůli válce na Ukrajině chtěl kabinet ukázat soudružnost České republiky.

Personální změny

Vláda už udělala několik personálních změn v čele státních institucí a firem. Policejního prezidenta Jana Švejdara, který odešel do civilu, nahradil jeho první náměstek Martin Vondrášek. Vláda také jmenovala Michala Koudelku ředitelem Bezpečnostní informační služby. Koudelka vedl kontrarozvědku od poloviny loňského srpna v roli pověřeného ředitele poté, co mu vypršel pětiletý mandát v čele tajné služby. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) jmenoval šest nových členů dozorčí rady České pošty.

Kauzy hnutí STAN

Z pětikoalice je zatím nejvíc slyšet o Starostech a nezávislých, jimž šéfuje vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan. Jejich členové za sebou mají několik kauz. V týdnu například rezignoval europoslanec Stanislav Polčák na funkci místopředsedy hnutí v reakci na to, že měl požadovat milionové odměny za pomoc obcím, které byly postiženy výbuchem muničních skladů ve Vrběticích.

V lednu se vzdal funkce poslance jeho stranický kolega Jan Farský, který odjel na půlroční stáž do USA. Původně si chtěl ale mandát nechat, pomáhat ve Sněmovně na dálku a do Česka jezdit na důležitá jednání. Svůj plat chtěl posílat neziskovým organizacím a po půl roce se do Sněmovny vrátit. Ještě před ním se musel nominace do křesla ministra průmyslu a obchodu vzdát Věslav Michalik. Objevily se totiž informace o jeho pochybném podnikání na Kypru. Rakušan ve čtvrtek řekl, že kauzami nezlepšují pověst hnutí, ale že STAN přijímá politickou odpovědnost.

Tagy:

Hlavní zprávy

Zeman: Prezidentský kandidát koalice Spolu? Nevidím u nich žádnou osobnost
Miloš Zeman

Zeman: Prezidentský kandidát koalice Spolu? Nevidím u nich žádnou osobnost

Koalice Spolu tvořená ODS, KDU-ČSL a TOP 09 sice řeší otázku společného prezidentského kandidáta, ale nemá ve svých řadách žádnou osobnost. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to prohlásila současná hlava státu Miloš Zeman. Ten jako své favority označuje expremiéra Andreje Babiše (ANO) a odborového předáka Josefa Středulu. Zeman dále prozradil plány na blížící se dovolenou.

Infobox

Válka na Ukrajině

sledujeme živě
22:27

Manželka Pljuščenka schytala výsměch kvůli ložnici. Takový mišmaš a kýč, píší jí fanoušci

22:08

Ruská tajná služba zadržela na Sibiři vědce, viní ho z vlastizrady

21:38

Ukrajinci v Doněcké oblasti mají nově menší zákaz nočního vycházení

21:06

VIDEO: Ukrajinský zásah ruského tanku T-72

Živě
ON-LINE: Obklíčili jsme Lysyčansk, tvrdí čečenský řezník Kadyrov. Kyjev to odmítá

Ukrajinský generální štáb odhaduje, že Rusko za 129 dní války na Ukrajině přišlo o více než 35 870 vojáků. Ukrajina také obdrží další dodávku zbraní od USA, tentokrát v hodnotě kolem 820 miliard dolarů. V zásilce mají být protiletadlové systémy, ale zejména pak až 150 tisíc kusů dělostřelecké munice. Čečenský vůdce Ramzan Kadyrov ohlásil, že jeho vojáci obklíčili město Lysyčansk. To ovšem Ukrajinci odmítají.

Nahlédněte do zákulisí toho, jak se vyvíjejí nejmodernější kartáčky

Zatímco sonická technologie spatřila světlo světa už v roce 1963, nejmodernější magnetická iO technologie byla do rukou uživatelů doslova předána v roce 2020. Že jsou jí teprve dva roky ale neznamená, že je to nějaká „rychlokvaška“ – experti na ústní zdraví ji vyvíjeli celkem 6 let a testovalo ji více než 1800 lidí. Vydejte se s námi do světa elektrických zubních kartáčků Oral-B iO do výzkumného a vývojového centra v německém Kronbergu.

Vězení kvůli interrupcím? Budeme v šoku, až se to stane první ženě, varuje Biden

Nedávné zrušení federálního práva na interrupci, které přineslo rozhodnutí Nejvyššího soudu USA, může mít závažné následky. Americký prezident Joe Biden varoval, že kvůli takzvané potratové turistice může Američankám hrozit i vězení. „Myslím si, že mnoho lidí nevěří, že se něco takového bude dít. Ale ono bude,“ řekl Biden během svého viedohovoru s některými demokratickými guvernéry.

Sledujte Partii s Milošem Zemanem: Co říká na krizi STAN a jak by řešil energetickou krizi?

Hostem nedělní Partie Terezie Tománkové bude prezident republiky Miloš Zeman. Témat k probírání bude řada, od afér hnutí STAN přes válku na Ukrajině až po energetickou krizi. Ve druhé části proběhne tradiční velká politická diskuse, které se zúčastní pirátka Olga Richterová, Karla Maříková z SPD, Marek Benda z ODS a za hnutí ANO Patrik Nacher. Partie s datem 3. července navíc bude poslední před letní pauzou, jinak s výjimkou Vánoc vysílá každou neděli tak, jak jsou diváci zvyklí. A jaká vlastně byla první polovina letošního roku podle Tománkové?

KOMENTÁŘ: Řešil by se „černoušek“ Hamilton i před lety? Dost možná nikoliv

Už tak nepříliš stojaté vody seriálu formule 1 rozvířila před nedělní Velkou cenou Velké Británie třaskavá vyjádření Nelsona Piqueta na adresu Lewise Hamiltona. O přídechu verbálního rasismu nelze diskutovat, hrubší zrno výraziva by však nemělo být za každou cenu vykládáno jako pokus o další diskriminaci lidí jiné barvy pleti, ať už je hnědá, bílá nebo třeba fialová.

Pusťte mě pryč, prosí Ronaldo vedení United. Nedovede si představit sezonu bez Ligy mistrů

Pro fanoušky „rudých ďáblů“ to byl splněný sen, možná základní stavební kámen pro to, aby se Manchester United vrátil ke slavným časům. Cristiano Ronaldo našel loni po 12 letech opět domov na Old Trafford. Sám po většinu sezony exceloval, ale to už se nedá říct o zbytku týmu. Takže i když má CR7 smlouvu ještě na další ročník, vedení sdělil: „Chci pryč.“

USA se do všeho míchají, vedou Západ k debaklu. Vlivný poradce řekl, jak válka skončí

Jeden z nejvlivnějších amerických ekonomů a komentátorů Jeffrey Sachs zkritizoval americkou roli ve válce na Ukrajině. Podle něj v americké politice dekády přetrvává politický neokonzervatismus, který usiluje o globální dominanci USA na celém světě a jehož nejnovější obětí se stala Ukrajina. Sachs v minulosti působil jako poradce vlád po celém světě, mimo jiné také v postsovětském Rusku, nyní působí u generálního tajemníka OSN.

Domácí zpravodajství

Graubner se oficiálně stal pražským arcibiskupem. Mše se zúčastnili Fiala nebo Klaus

Dosavadní olomoucký arcibiskup Jan Graubner po přečtení papežské buly při sobotní mši v katedrále sv. Víta na Pražském hradě usedl do křesla symbolizujícího arcibiskupský stolec a stal se tak pražským arcibiskupem. Do úřadu nastoupil po Dominiku Dukovi. Apoštolský nuncius Jude Thaddeus Okolo předal Graubnerovi pallium jakožto symbol arcibiskupa metropolity.

Spolu zvažuje na prezidenta tři jména. Odstřihneme se od STAN a Pirátů, říká Zdechovský

Nebude žádná vládní pětikoalice, odstřiháváme se od STAN a Pirátů. Tak mluvil v souvislosti s lednovými prezidentskými volbami v rozhovoru pro CNN Prima NEWS europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). Podle něj některého z kandidátů podpoří nebo přímo navrhne koalice Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) samostatně. Možnosti má podle Zdechovského tři a vybere po senátních volbách podle nálady lidí. Volba prezidenta začne 13. ledna 2023.