38,80 %
22,39 %
12,93 %
8,51 %
6,94 %
4,73 %
2,20 %
1,57 %
0,63 %
0,63 %
0,31 %
0,31 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
Nejnovější příspěvky k tématu
Vyjádření Andreje Babiše ke státnímu rozpočtu hraničí s dezinformační kampaní, napsal na sociální síti X ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Reagoval na prohlášení šéfa hnutí ANO, podle kterého ve státním rozpočtu chybí až 80 miliard korun. Podle Stanjury chce ANO „rozhazovat peníze lopatami jako za covidu“.
Pirátští experti v sobotních volbách pohořeli. Do Sněmovny se nedostali ekonomové Libor Dušek či Václav Vislous, úspěch nezaznamenal ani expert na zahraniční věci Vladimír Votápek. Místo nich se do parlamentu probojovali mladí lidé a ženy. Podle politologa Aleše Michala je to tím, že voliči Pirátů toužili po změně. Velký vliv dle něj měly i mobilizační kampaně na sociálních sítích.
Andrej Babiš si dal za cíl sestavit vládu co nejrychleji a vypadá to, že se k tomu skutečně přibližuje. Čtyři dny po volbách je jasné, že vládu utvoří politici z ANO i Motoristů a také odborníci, které nominuje hnutí SPD. Společně budou mít tyto tři strany 108 poslanců. Podle informací redakce CNN Prima NEWS by ANO mohlo mít v budoucí vládě deset postů, Motoristé tři a SPD pouze jednoho odborníka. Součástí vyjednávání by však mělo být i křeslo předsedy Sněmovny, které má s největší pravděpodobností získat právě SPD, a to pro svého lídra Tomia Okamuru. Kdo by měl obsadit které resorty?
Do Sněmovny se po volbách vítězně vevalila nová krev, což hezky symbolizuje Julie Smejkalová, vůbec nejmladší poslankyně v historii Česka. O katapultování mladých politiků a političek rozhodlo kroužkování, o němž se hojně psalo a mluvilo na sociálních sítích. Co chtějí přinést do Sněmovny mladé Pirátky a Pirát, mladá občanská demokratka, jež přeskákala na Liberecku dva poslance, nebo vycházející hvězda Motoristů Matěj Gregor?
Koalice Spolu je přežitek, prohlásil ve vysílání CNN Prima NEWS komentátor Thomas Kulidakis. Politolog Jan Bureš nato zmínil několik možných nástupců Petra Fialy na pozici předsedy ODS. Jeden z možných favoritů, kterým je ministr dopravy Martin Kupka, však podle něj naději na změnu strany nedává.
Ve vedení ODS po nadcházejícím lednovém kongresu skončí vedle premiéra Petra Fialy také první místopředseda strany a ministr financí Zbyněk Stanjura. Fiala na úterním tiskovém brífinku zároveň oznámil, že i po odchodu z vedení občanských demokratů hodlá ve Sněmovně zůstat jako řadový poslanec.
Tato stránka přináší komplexní přehled o volebních výsledcích v obci Litohlavy. Naleznete zde jak aktuální data pro volby do Poslanecké sněmovny 2025, tak i podrobný archiv historických výsledků. Kromě samotných čísel nabízíme také základní charakteristiku obce a kontextuální srovnání s volebními daty pro celý okres Rokycany a Plzeňský kraj.
Obec Litohlavy administrativně spadá do okresu Rokycany, který je součástí Plzeňského kraje. Toto zařazení je klíčové pro pochopení širších politických trendů, jelikož výsledky na lokální úrovni se často porovnávají s preferencemi voličů v rámci celého regionu. Analýza těchto rozdílů může nabídnout zajímavý vhled do místních specifik.
Pro srovnání jsou zde k dispozici aktuální výsledky parlamentních voleb pro okres Rokycany a také souhrnný přehled pro parlamentní volby pro Plzeňský kraj. Například v posledních sněmovních volbách v roce 2021 zvítězilo v Litohlavech hnutí ANO s 31,03 % hlasů, zatímco na celostátní úrovni byla nejúspěšnější koalice SPOLU s 27,79 %.
Pohled do minulosti odhaluje, jak se vyvíjely politické preference obyvatel obce. V posledních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021 zde zvítězilo hnutí ANO, které získalo 31,03 % hlasů. Na druhém místě se umístila koalice SPOLU s podporou 25,86 % a třetí skončila koalice Piráti a Starostové, pro kterou hlasovalo 15,86 % zúčastněných voličů.
Tato data ukazují aktuální rozložení sil, ale pro úplný obraz je zajímavé sledovat trendy v delším časovém horizontu. Detailní výsledky z předchozích let umožňují pozorovat proměny voličské podpory jednotlivých politických stran a hnutí v této lokalitě. Následující odkazy nabízejí podrobný pohled na minulé parlamentní volby.
Kromě voleb do Poslanecké sněmovny se občané Litohlav účastní i dalších volebních klání. Zajímavé výsledky přinesla například poslední prezidentská volba v roce 2023. V prvním kole zde těsně zvítězil Petr Pavel se ziskem 35,92 % hlasů, následovaný Andrejem Babišem s 32,68 %. Ve druhém kole pak Petr Pavel svou pozici potvrdil a v obci získal 57,09 % hlasů. Podrobné výsledky posledních prezidentských voleb v Litohlavech jsou zde rovněž k dispozici.
Voliči v obci rozhodovali také o složení krajského zastupitelstva a místního obecního zastupitelstva. Informace o tom, jak dopadly poslední krajské volby v Litohlavech, ukazují vítězství hnutí ANO s 39,45 % hlasů. Na lokální úrovni pak přehled výsledků posledních komunálních voleb v Litohlavech odhaluje dominantní postavení sdružení PRO LITOHLAVY, které obdrželo 74,45 % hlasů.
Obec Litohlavy, jejíž historie sahá až do roku 1390, se rozkládá na ploše 7,8 km² v průměrné nadmořské výšce 403 metrů. Podle údajů z roku 2023 zde žije 560 obyvatel a v roce 2021 bylo v obci evidováno 203 domů. Tato lokalita s poštovním směrovacím číslem 33701 v posledních letech zaznamenala mírný populační růst, který byl dán především přistěhovalectvím.
Mezi významné památky v obci patří barokní kaple Navštívení Panny Marie, která je výraznou krajinnou dominantou, a také cenná venkovská usedlost z první poloviny 19. století. Podrobnější informace o životě v obci můžete nalézt na oficiálních stránkách obce Litohlavy. Statistické údaje pocházejí od Českého statistického úřadu, zatímco informace o památkách čerpáme z dat Národního památkového ústavu.
Volební účast je jedním z klíčových ukazatelů zájmu občanů o veřejné dění. V Litohlavech je tento zájem ve srovnání s celostátním průměrem setrvale vyšší, a to napříč různými typy voleb. Tento trend může naznačovat silnější vztah obyvatel k místní komunitě a politickému životu.
Například u voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2021 dosáhla účast v obci 67,91 %, zatímco celorepublikový průměr činil 65,43 %. Podobně vyšší byla i u druhého kola prezidentských voleb (72,71 % oproti 70,25 % v ČR) a také u voleb komunálních, kde k urnám přišlo 59,35 % místních voličů, což výrazně převyšuje celostátní účast 46,07 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
playboy
lajk
prima-living
