Pavel je připraven znovu kandidovat. Nemám komu předat žezlo, vysvětlil
Prezident Pavel zatím nevidí jiné kandidáty, které by sám chtěl volit a rád by jim „předal žezlo“. Pokud se to nezmění, je připraven kandidovat znovu.
Nejnovější příspěvky k tématu
Prezident Pavel zatím nevidí jiné kandidáty, které by sám chtěl volit a rád by jim „předal žezlo“. Pokud se to nezmění, je připraven kandidovat znovu.
Maďarsko čekají nejdůležitější volby za poslední roky. Premiér Viktor Orbán však do boje vstupuje s výhodou, kterou si budoval celé dekády – od přepsání volebních pravidel přes ovládnutí médií až po získávání hlasů ze zahraničí, analyzuje web Politico. Opozice varuje, že soutěž už dávno není férová a že letošní hlasování ukáže, kam až může zajít eroze demokracie uprostřed Evropy.
Z mladého liberála, který v roce 1989 vyzval sovětskou armádu k odchodu z Maďarska, se Viktor Orbán stal dlouholetým premiérem své země a hlavním zastáncem „neliberálního státu“. Jeho cesta od protikomunistického idealisty k pragmatickému spojenci Kremlu odráží osobní ambice, touhu po moci a proměnu maďarské politiky, která dnes stojí v opozici vůči Bruselu i Západu. Orbánův příběh je odrazem nejen jeho ambicí, ale i proměny Maďarska v době globálních a regionálních tlaků, píše Politico.
Hlavním tématem voleb v Maďarsku, kde o setrvání ve funkci usiluje nestor tamní politiky Viktor Orbán, nejsou zjevně ani tak ekonomické problémy občanů, nýbrž ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten je totiž prakticky denně nejčastějším terčem předsedy vládního Fideszu. Podle orbánovců Zelenskyj a Ukrajinci mohou mít podstatný vliv na „jinou než jejich vládu“. Opoziční předák Péter Magyar je ovšem vůči ukrajinskému prezidentovi rovněž kritický.
Americký prezident Donald Trump sdělil svým poradcům, že je ochotný ukončit konflikt s Íránem, aniž by došlo ke znovuotevření Hormuzského průlivu. To by pravděpodobně znamenalo, že by si Teherán ponechal kontrolu nad tímto klíčovým námořním koridorem. Píše o tom americký deník The Wall Street Journal. Své rozhodnutí měl Trump vysvětlit tím, že původní odhady podcenily možnou délku války. Původní očekávání hovořila o konfliktu dlouhém čtyři až šest týdnů. Válku s Íránem zahájily USA a Izrael 28. února.
Do konce mandátu prezidenta Petra Pavla zbývají ještě necelé dva roky. Už teď se ale řeší, jestli by měl v příštích volbách v lednu 2028 kandidovat znovu. Podle výzkumu STEM pro CNN Prima NEWS podpora jeho kandidatury výrazně rozděluje společnost. Zatímco voliči opozice ji většinově podporují, u vládních stran naopak převažuje nesouhlas. Vládní koalice plánuje postavit do voleb společného kandidáta.
Tato stránka přináší komplexní přehled o výsledcích voleb do Poslanecké sněmovny pro Hroznětín. Naleznete zde jak aktuální data z voleb 2025, tak i podrobný archiv starších výsledků, který umožňuje sledovat politický vývoj v této lokalitě. Kromě toho portál nabízí i výsledky dalších typů voleb a zasazuje je do kontextu celého okresu Karlovy Vary a Karlovarského kraje.
Město Hroznětín je administrativně součástí okresu Karlovy Vary, který spadá pod Karlovarský kraj. Volební výsledky na úrovni obce se tak přirozeně stávají součástí širšího politického obrazu celého regionu. Porovnání místních preferencí s výsledky na úrovni okresu a kraje může nabídnout zajímavý vhled do lokálních specifik.
Například v minulých parlamentních volbách v roce 2021 zvítězilo v Hroznětíně hnutí ANO se ziskem 26,53 % hlasů. Na celorepublikové úrovni přitom dosáhlo na 27,12 % a vítězem se stala koalice SPOLU. Pro detailní srovnání si můžete prohlédnout aktuální výsledky parlamentních voleb pro okres Karlovy Vary a také data za celý Karlovarský kraj.
Při pohledu na výsledky voleb do Poslanecké sněmovny z roku 2021 je patrné, že největší podporu voličů v Hroznětíně získalo hnutí ANO. Na druhém místě se umístila koalice SPOLU s 18,04 % a třetí příčku obsadilo hnutí SPD se ziskem 17,07 % hlasů. Tento přehled ukazuje rozložení politických sil v obci v posledním volebním cyklu.
Analýza historických dat umožňuje sledovat, jak se preference voličů v čase měnily a které politické subjekty si zde budovaly či naopak ztrácely podporu. Tento portál nabízí ucelený archiv, díky kterému si můžete projít výsledky z několika minulých volebních období. Následující seznam obsahuje odkazy na detailní výsledky pro jednotlivé roky.
Kromě voleb do sněmovny se občané Hroznětína účastní i dalších klíčových volebních klání. Poslední prezidentské volby v roce 2023 byly velmi sledované. V prvním kole zde zvítězil Andrej Babiš s 36,78 % hlasů, těsně následován Petrem Pavlem, který získal 31,30 %. Ve druhém, rozhodujícím kole se však poměr sil obrátil a v Hroznětíně nakonec zvítězil Petr Pavel se ziskem 51,39 % hlasů. Podrobné výsledky posledních prezidentských voleb v Hroznětíně jsou zde k dispozici.
V posledních krajských volbách v roce 2024 bylo v obci nejúspěšnější hnutí VOK s podporou 42,97 % hlasů. Na komunální úrovni pak v roce 2022 dominovalo uskupení SNK I., s podporou hnutí V.p.k, které získalo 72,54 % hlasů. I výsledky posledních krajských voleb v Hroznětíně a také data z posledních komunálních voleb v Hroznětíně si můžete na našem portálu prohlédnout.
Město Hroznětín se může pyšnit bohatou historií, první zmínka o něm pochází již z roku 1213. Podle údajů z roku 2023 zde žije 2107 obyvatel na rozloze 23,8 km². Město se rozkládá v průměrné nadmořské výšce 449 metrů a v roce 2021 zde bylo evidováno 388 domů. Pro poštovní styk slouží PSČ 36233 a 36301.
Z demografických údajů vyplývá, že obec v posledních letech zaznamenala více přistěhovalých než vystěhovalých, i když přirozený přírůstek byl záporný. Mezi významné památky patří barokní kostel svatého Petra a Pavla či rozlehlý židovský hřbitov, který se řadí k nejstarším ve střední Evropě. Více informací naleznete na oficiálních stránkách města Hroznětín. Statistické údaje pocházejí od Českého statistického úřadu, informace o památkách jsou čerpány z Národního památkového ústavu.
Volební účast je zajímavým ukazatelem občanské angažovanosti. V Hroznětíně byla účast u voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2021 na úrovni 58,19 %, což bylo méně než celorepublikový průměr 65,43 %. Podobně nižší zájem ve srovnání s celostátními čísly projevili voliči i v obou kolech prezidentských voleb v roce 2023.
Naopak u voleb s bližším regionálním a lokálním dopadem je situace odlišná. V krajských volbách dosáhla účast 36,40 %, což je více než celostátní průměr 32,91 %. Ještě výrazněji se tento trend projevil u komunálních voleb, kde k urnám přišlo 51,49 % oprávněných voličů, zatímco celorepubliková účast činila 46,07 %. To může naznačovat silnější zájem občanů o dění v jejich bezprostředním okolí.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living