29,60 %
21,81 %
11,96 %
10,97 %
9,98 %
6,94 %
5,73 %
0,77 %
0,56 %
0,49 %
0,28 %
0,21 %
0,21 %
0,14 %
0,14 %
0,07 %
0,07 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
Nejnovější příspěvky k tématu
Levice má v České republice šanci na návrat, řekl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS politolog Jan Kubáček. Těmi, kdo by mohli pomyslný prapor zvednout, jsou podle něj mimo jiné Zelení nebo Kateřina Konečná. Největší příležitost má však taková levicová alternativa, která se bude opírat o lidi z terénu, míní.
Vyjádření Andreje Babiše ke státnímu rozpočtu hraničí s dezinformační kampaní, napsal na sociální síti X ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Reagoval na prohlášení šéfa hnutí ANO, podle kterého ve státním rozpočtu chybí až 80 miliard korun. Podle Stanjury chce ANO „rozhazovat peníze lopatami jako za covidu“.
Pirátští experti v sobotních volbách pohořeli. Do Sněmovny se nedostali ekonomové Libor Dušek či Václav Vislous, úspěch nezaznamenal ani expert na zahraniční věci Vladimír Votápek. Místo nich se do parlamentu probojovali mladí lidé a ženy. Podle politologa Aleše Michala je to tím, že voliči Pirátů toužili po změně. Velký vliv dle něj měly i mobilizační kampaně na sociálních sítích.
Andrej Babiš si dal za cíl sestavit vládu co nejrychleji a vypadá to, že se k tomu skutečně přibližuje. Čtyři dny po volbách je jasné, že vládu utvoří politici z ANO i Motoristů a také odborníci, které nominuje hnutí SPD. Společně budou mít tyto tři strany 108 poslanců. Podle informací redakce CNN Prima NEWS by ANO mohlo mít v budoucí vládě deset postů, Motoristé tři a SPD pouze jednoho odborníka. Součástí vyjednávání by však mělo být i křeslo předsedy Sněmovny, které má s největší pravděpodobností získat právě SPD, a to pro svého lídra Tomia Okamuru. Kdo by měl obsadit které resorty?
Do Sněmovny se po volbách vítězně vevalila nová krev, což hezky symbolizuje Julie Smejkalová, vůbec nejmladší poslankyně v historii Česka. O katapultování mladých politiků a političek rozhodlo kroužkování, o němž se hojně psalo a mluvilo na sociálních sítích. Co chtějí přinést do Sněmovny mladé Pirátky a Pirát, mladá občanská demokratka, jež přeskákala na Liberecku dva poslance, nebo vycházející hvězda Motoristů Matěj Gregor?
Koalice Spolu je přežitek, prohlásil ve vysílání CNN Prima NEWS komentátor Thomas Kulidakis. Politolog Jan Bureš nato zmínil několik možných nástupců Petra Fialy na pozici předsedy ODS. Jeden z možných favoritů, kterým je ministr dopravy Martin Kupka, však podle něj naději na změnu strany nedává.
Tato stránka přináší komplexní přehled volebních výsledků pro obec Horní Bečva. Naleznete zde jak aktuální data pro volby do Poslanecké sněmovny 2025, tak i podrobnou historii hlasování v minulých letech. Kromě samotných čísel nabízíme i zasazení výsledků do širšího kontextu, charakteristiku obce a užitečné odkazy na výsledky pro celý okres Vsetín a Zlínský kraj.
Obec Horní Bečva je administrativně součástí okresu Vsetín, který spadá pod Zlínský kraj. Volební preference místních občanů tak tvoří jeden z dílků skládačky, která určuje politické zastoupení na krajské i celostátní úrovni. Výsledky v obci se mohou lišit od trendů v rámci celého regionu, což odráží specifické místní nálady a priority.
Pro srovnání jsou zde k dispozici aktuální výsledky parlamentních voleb pro okres Vsetín a také souhrnné údaje za parlamentní volby pro Zlínský kraj. Například v posledních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021 zde koalice SPOLU získala 28,61 % hlasů, což je mírně nad jejím celostátním výsledkem 27,79 %. Naopak hnutí ANO zde obdrželo 20,35 % hlasů, zatímco na celorepublikové úrovni to bylo 27,12 %.
Při pohledu na minulé parlamentní volby lze sledovat vývoj politických preferencí v obci. V roce 2021 zde zvítězila koalice SPOLU se ziskem 28,61 % hlasů. Na druhém místě se umístilo hnutí ANO s 20,35 % a třetí příčku obsadila koalice Piráti a Starostové, pro kterou hlasovalo 13,59 % voličů.
Politická mapa se v čase proměňuje a podpora jednotlivých stran a hnutí odráží aktuální společenské dění. Dlouhodobější trendy a změny v chování voličů v této lokalitě lze podrobně analyzovat díky archivním výsledkům. Níže uvedené odkazy nabízejí detailní pohled na hlasování v předchozích volebních cyklech a umožňují tak hlubší vhled do místní volební historie.
Kromě voleb do sněmovny se občané Horní Bečvy účastní i dalších typů voleb. Poslední prezidentská volba v roce 2023 přinesla zajímavé výsledky; v prvním kole zde těsně zvítězil Andrej Babiš (31,67 %) před Petrem Pavlem (30,21 %). Ve druhém kole se však preference voličů přiklonily na stranu Petra Pavla, který v obci získal 58,65 % hlasů. Detailní přehled, jak dopadly poslední prezidentské volby v Horní Bečvě, je zde k dispozici.
Na regionální úrovni se naposledy volilo v roce 2024, kdy výsledky posledních krajských voleb v Horní Bečvě ukázaly vítězství hnutí ANO s 34,60 %. O složení místního zastupitelstva rozhodovali obyvatelé v roce 2022, kdy byly nejúspěšnější výsledky posledních komunálních voleb v Horní Bečvě pro sdružení Nezávislí a ČSSD s 53,27 % hlasů.
Obec Horní Bečva, ležící v průměrné nadmořské výšce 505 metrů, má historii sahající do roku 1743. Podle údajů z roku 2023 zde žije 2438 obyvatel na rozloze 42,4 km². K roku 2021 bylo v obci evidováno 992 domů a její poštovní směrovací číslo je 75657.
Mezi místní pamětihodnosti patří areál venkovské pasekářské usedlosti, který pochází z počátku 19. století. Podle sčítání z roku 2021 se 37,1 % obyvatel hlásí k víře, zatímco 27,7 % je bez náboženského vyznání. Další podrobnosti o životě v této lokalitě lze nalézt na oficiálních stránkách obce Horní Bečva. Statistické údaje pocházejí od Českého statistického úřadu a informace o památkách jsou čerpány z Národního památkového ústavu.
Volební účast v Horní Bečvě vykazuje zajímavé rozdíly v porovnání s celostátním průměrem. Například u voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2021 přišlo k urnám 67,85 % místních voličů, což je více než celorepublikový průměr 65,43 %. Podobně nadprůměrná byla i účast u komunálních voleb v roce 2022, kdy dosáhla 51,19 % oproti 46,07 % v celé České republice.
Naopak u jiných typů voleb byla aktivita místních voličů o něco nižší. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 byla účast 68,82 %, zatímco celostátní průměr činil 70,25 %. Ještě výraznější rozdíl byl patrný u krajských voleb, kde v obci hlasovalo 28,39 % voličů oproti 32,91 % v rámci celé země. Tyto údaje mohou naznačovat, že míra občanské angažovanosti se zde liší v závislosti na typu voleb.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
playboy
lajk
prima-living
