41,95 %
17,24 %
9,90 %
8,23 %
7,33 %
6,30 %
5,92 %
1,15 %
0,51 %
0,38 %
0,25 %
0,25 %
0,12 %
0,12 %
0,12 %
0,12 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
Nejnovější příspěvky k tématu
Levice má v České republice šanci na návrat, řekl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS politolog Jan Kubáček. Těmi, kdo by mohli pomyslný prapor zvednout, jsou podle něj mimo jiné Zelení nebo Kateřina Konečná. Největší příležitost má však taková levicová alternativa, která se bude opírat o lidi z terénu, míní.
Vyjádření Andreje Babiše ke státnímu rozpočtu hraničí s dezinformační kampaní, napsal na sociální síti X ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Reagoval na prohlášení šéfa hnutí ANO, podle kterého ve státním rozpočtu chybí až 80 miliard korun. Podle Stanjury chce ANO „rozhazovat peníze lopatami jako za covidu“.
Pirátští experti v sobotních volbách pohořeli. Do Sněmovny se nedostali ekonomové Libor Dušek či Václav Vislous, úspěch nezaznamenal ani expert na zahraniční věci Vladimír Votápek. Místo nich se do parlamentu probojovali mladí lidé a ženy. Podle politologa Aleše Michala je to tím, že voliči Pirátů toužili po změně. Velký vliv dle něj měly i mobilizační kampaně na sociálních sítích.
Andrej Babiš si dal za cíl sestavit vládu co nejrychleji a vypadá to, že se k tomu skutečně přibližuje. Čtyři dny po volbách je jasné, že vládu utvoří politici z ANO i Motoristů a také odborníci, které nominuje hnutí SPD. Společně budou mít tyto tři strany 108 poslanců. Podle informací redakce CNN Prima NEWS by ANO mohlo mít v budoucí vládě deset postů, Motoristé tři a SPD pouze jednoho odborníka. Součástí vyjednávání by však mělo být i křeslo předsedy Sněmovny, které má s největší pravděpodobností získat právě SPD, a to pro svého lídra Tomia Okamuru. Kdo by měl obsadit které resorty?
Do Sněmovny se po volbách vítězně vevalila nová krev, což hezky symbolizuje Julie Smejkalová, vůbec nejmladší poslankyně v historii Česka. O katapultování mladých politiků a političek rozhodlo kroužkování, o němž se hojně psalo a mluvilo na sociálních sítích. Co chtějí přinést do Sněmovny mladé Pirátky a Pirát, mladá občanská demokratka, jež přeskákala na Liberecku dva poslance, nebo vycházející hvězda Motoristů Matěj Gregor?
Koalice Spolu je přežitek, prohlásil ve vysílání CNN Prima NEWS komentátor Thomas Kulidakis. Politolog Jan Bureš nato zmínil několik možných nástupců Petra Fialy na pozici předsedy ODS. Jeden z možných favoritů, kterým je ministr dopravy Martin Kupka, však podle něj naději na změnu strany nedává.
Tato stránka přináší komplexní přehled o výsledcích voleb do Poslanecké sněmovny pro městys Kolinec. Naleznete zde jak aktuální data pro volby 2025, tak i podrobný historický archiv, který mapuje politické preference v obci v minulých letech. Součástí je také charakteristika městyse a odkazy na volební výsledky v širším regionálním kontextu, konkrétně pro okres Klatovy a celý Plzeňský kraj.
Městys Kolinec je administrativně součástí okresu Klatovy, který spadá pod Plzeňský kraj. Toto zařazení určuje jeho příslušnost k volebnímu kraji a ovlivňuje tak spektrum kandidujících stran a osobností, které se ucházejí o přízeň zdejších voličů. Výsledky v obci se tak stávají zajímavým dílkem skládačky celkového politického obrazu regionu.
Pro srovnání volebních nálad je užitečné sledovat nejen místní data, ale také souhrnné výsledky za větší územní celky. Zatímco v parlamentních volbách v roce 2021 v Kolinci zvítězilo hnutí ANO s téměř 33 % hlasů, na celostátní úrovni byla o necelý procentní bod úspěšnější koalice SPOLU. Můžete si prohlédnout aktuální výsledky parlamentních voleb pro okres Klatovy a také kompletní data parlamentních voleb pro Plzeňský kraj.
Pohled do minulosti odhaluje, jak se vyvíjely politické preference obyvatel Kolince. V posledních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021 získalo nejvíce hlasů hnutí ANO (32,88 %), následované koalicí SPOLU (17,78 %) a koalicí Pirátů a Starostů (13,88 %). Do první pětice se dostaly také SPD a KSČM, což dokresluje rozložení politických sil v obci v daném období.
Tento portál nabízí ucelený archiv, který umožňuje sledovat trendy a změny ve voličské podpoře v delším časovém horizontu. Díky přehledným odkazům je možné snadno porovnat, jak se měnila podpora jednotlivých stran a hnutí v různých volebních cyklech. Následující seznam poskytuje přístup k detailním výsledkům z minulých let.
Zajímavý pohled na politické smýšlení v obci nabízejí i výsledky jiných typů voleb. Například poslední prezidentské volby v roce 2023 byly v Kolinci velmi napínavé. V prvním kole zde zvítězil Andrej Babiš se ziskem 40,59 % hlasů před Petrem Pavlem s 24,53 %, avšak ve druhém kole byl výsledek těsný, kdy Andrej Babiš obdržel 51,40 % a Petr Pavel 48,59 % hlasů. Detailní přehled nabízí stránka s výsledky posledních prezidentských voleb v Kolinci.
V posledních krajských volbách v roce 2024 zdejší voliči nejvíce podpořili hnutí ANO, které získalo 47,45 % hlasů. Podrobné informace jsou k dispozici v přehledu posledních krajských voleb v Kolinci. Na komunální úrovni v roce 2022 drtivě zvítězilo Sdružení nezávislých kandidátů pro Kolinecko a STAN s téměř 83 % hlasů, což ukazuje na silnou podporu lokálních osobností. Kompletní data si můžete projít ve výsledcích posledních komunálních voleb v Kolinci.
Městys Kolinec, jehož historie sahá až do roku 1290, leží v průměrné nadmořské výšce 545 metrů. Podle údajů z roku 2023 zde žije 1443 obyvatel a rozkládá se na ploše 48,7 kilometrů čtverečních. V roce 2021 bylo v obci evidováno 677 domů a městys používá poštovní směrovací číslo 34142.
Kolinec se může pochlubit řadou historických památek, mezi které patří například původně románský opevněný kostel svatého Jakuba Většího nebo pozdně barokní zámek postavený na místě starší tvrze. Demografický vývoj v posledních letech zaznamenal mírný úbytek obyvatel v důsledku záporného salda migrace i přirozeného přírůstku. Další informace naleznete na oficiálních stránkách městyse Kolinec. Statistické údaje pocházejí od Českého statistického úřadu, zatímco informace o památkách čerpáme z dat Národního památkového ústavu.
Volební účast je klíčovým ukazatelem zájmu občanů o veřejné dění. V Kolinci se tento ukazatel liší v závislosti na typu voleb. U posledních parlamentních voleb dosáhla účast 63,47 %, což bylo o necelé dva procentní body méně než celorepublikový průměr. Naopak v prvním kole prezidentských voleb byla aktivita voličů mírně nadprůměrná.
Při srovnání s celostátními čísly byla účast v posledních krajských volbách téměř shodná s průměrem České republiky. Výrazněji nižší zájem však místní projevili o komunální volby, kde k urnám přišlo 41,20 % oprávněných voličů, zatímco celostátní průměr činil 46,07 %. Tyto údaje naznačují proměnlivou míru mobilizace voličů podle důležitosti, kterou jednotlivým volbám přikládají.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
playboy
lajk
prima-living
