Parlamentní volby 2025 v Oboře: Výsledky a souvislosti v obci
Vítejte na stránce věnované volebním výsledkům v Oboře, obci s historií sahající až do roku 1268. Tento portál nabízí komplexní přehled výsledků pro volby do Poslanecké sněmovny 2025, a to jak na úrovni obce, tak v širším regionálním kontextu. Kromě aktuálních dat zde naleznete také podrobné archivy starších parlamentních, prezidentských, krajských i komunálních voleb, které dohromady skládají ucelený obraz o politických preferencích místních občanů. Součástí je i charakteristika obce a odkazy na výsledky pro okres Louny a celý Ústecký kraj.
Obora v kontextu okresu a kraje
Obec Obora je z administrativního hlediska součástí okresu Louny, který spadá pod Ústecký kraj. Toto zařazení je klíčové pro pochopení volebních výsledků, neboť preference voličů v obci se mohou lišit od trendů pozorovaných na úrovni celého okresu či kraje. Analýza těchto rozdílů poskytuje cenný vhled do lokálních specifik a nálad ve společnosti.
Pro ucelenější pohled je užitečné porovnat místní výsledky s daty z vyšších územních celků. Například v posledních parlamentních volbách v roce 2021 získaly v Oboře koalice SPOLU i hnutí ANO mírně vyšší podporu než v celorepublikovém průměru. Podrobné aktuální výsledky naleznete na stránkách pro parlamentní volby pro okres Louny a také pro celý Ústecký kraj.
Historický vývoj parlamentních voleb v Oboře
Při pohledu na minulé parlamentní volby lze sledovat zajímavý vývoj voličských preferencí. V roce 2021 se v Oboře odehrál velmi těsný souboj o první místo, kdy koalice SPOLU zvítězila se ziskem 28,84 % hlasů, těsně následovaná hnutím ANO s 28,07 %. Tento výsledek ukazuje na vyrovnanou podporu hlavních politických uskupení v obci.
Výraznější podporu tehdy získalo také hnutí SPD s 13,46 % a koalice Pirátů se Starosty, která oslovila 9,61 % voličů. Do výsledků promluvila i ČSSD s 8,46 % hlasů. Pro detailní srovnání a sledování dlouhodobých trendů nabízí tento portál kompletní historický přehled výsledků z minulých let.
Další volby a preference voličů v obci
Zajímavý pohled nabízejí i výsledky jiných typů voleb. V posledních prezidentských volbách v roce 2023 se v prvním kole největší podpoře těšil Petr Pavel s 38,11 % hlasů, následovaný Andrejem Babišem s 35,47 %. Ve druhém kole pak Petr Pavel své vítězství v obci potvrdil ziskem 57,40 % hlasů. Kompletní data jsou k dispozici na stránce shrnující poslední prezidentské volby v Oboře.
V posledních krajských volbách v roce 2024 zvítězilo v Oboře hnutí ANO se ziskem 40,35 % hlasů. Pro detailní přehled si můžete prohlédnout výsledky krajských voleb v Oboře. Na lokální úrovni pak v komunálních volbách v roce 2022 jednoznačně dominovalo sdružení Pro Oboru, které získalo 77,87 % hlasů, jak ukazují poslední komunální volby v Oboře.
Stručný portrét obce Obora
Obora je obec ležící v průměrné nadmořské výšce 175 metrů. Podle údajů z roku 2023 zde žije 448 obyvatel, přičemž v roce 2023 byl zaznamenán mírný přirozený přírůstek obyvatel. Celková rozloha katastru obce činí 5,3 km² a v roce 2021 zde stálo 171 domů. Obec používá poštovní směrovací číslo 44001.
Mezi významné památky v této lokalitě patří barokní kostel svaté Kateřiny, postavený v roce 1731 na základech starší stavby, a přilehlá fara s hospodářskými budovami. Podle sčítání z roku 2021 se většina obyvatel (61,1 %) nehlásí k žádnému náboženskému vyznání. Další informace naleznete na oficiálních stránkách obce Obora. Statistické údaje pocházejí od Českého statistického úřadu, informace o památkách čerpáme z dat Národního památkového ústavu.
Volební aktivita a angažovanost občanů
Volební účast v Oboře je ve srovnání s celorepublikovým průměrem často nadprůměrná, což může naznačovat vyšší míru občanské angažovanosti. Například u voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2021 přišlo k urnám 76,92 % oprávněných voličů, zatímco celostátní průměr činil 65,43 %. Podobně výrazný rozdíl byl i u komunálních voleb v roce 2022, kde účast dosáhla 66,96 % oproti 46,07 % v celé České republice.
Mimořádně vysoký zájem projevili občané během prezidentských voleb v roce 2023, kdy účast v druhém kole přesáhla 80 %. Naopak u krajských voleb se aktivita voličů v obci téměř nelišila od celostátního průměru a dosáhla 32,48 %. Tyto údaje ukazují, že zájem o jednotlivé typy voleb se v této lokalitě liší, přičemž nejvíce mobilizující jsou volby s přímým dopadem na celostátní a místní dění.