38,31 %
22,69 %
10,37 %
8,43 %
6,95 %
5,92 %
4,56 %
0,79 %
0,45 %
0,34 %
0,22 %
0,22 %
0,22 %
0,11 %
0,11 %
0,11 %
0,11 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
Nejnovější příspěvky k tématu
Levice má v České republice šanci na návrat, řekl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS politolog Jan Kubáček. Těmi, kdo by mohli pomyslný prapor zvednout, jsou podle něj mimo jiné Zelení nebo Kateřina Konečná. Největší příležitost má však taková levicová alternativa, která se bude opírat o lidi z terénu, míní.
Vyjádření Andreje Babiše ke státnímu rozpočtu hraničí s dezinformační kampaní, napsal na sociální síti X ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Reagoval na prohlášení šéfa hnutí ANO, podle kterého ve státním rozpočtu chybí až 80 miliard korun. Podle Stanjury chce ANO „rozhazovat peníze lopatami jako za covidu“.
Pirátští experti v sobotních volbách pohořeli. Do Sněmovny se nedostali ekonomové Libor Dušek či Václav Vislous, úspěch nezaznamenal ani expert na zahraniční věci Vladimír Votápek. Místo nich se do parlamentu probojovali mladí lidé a ženy. Podle politologa Aleše Michala je to tím, že voliči Pirátů toužili po změně. Velký vliv dle něj měly i mobilizační kampaně na sociálních sítích.
Andrej Babiš si dal za cíl sestavit vládu co nejrychleji a vypadá to, že se k tomu skutečně přibližuje. Čtyři dny po volbách je jasné, že vládu utvoří politici z ANO i Motoristů a také odborníci, které nominuje hnutí SPD. Společně budou mít tyto tři strany 108 poslanců. Podle informací redakce CNN Prima NEWS by ANO mohlo mít v budoucí vládě deset postů, Motoristé tři a SPD pouze jednoho odborníka. Součástí vyjednávání by však mělo být i křeslo předsedy Sněmovny, které má s největší pravděpodobností získat právě SPD, a to pro svého lídra Tomia Okamuru. Kdo by měl obsadit které resorty?
Do Sněmovny se po volbách vítězně vevalila nová krev, což hezky symbolizuje Julie Smejkalová, vůbec nejmladší poslankyně v historii Česka. O katapultování mladých politiků a političek rozhodlo kroužkování, o němž se hojně psalo a mluvilo na sociálních sítích. Co chtějí přinést do Sněmovny mladé Pirátky a Pirát, mladá občanská demokratka, jež přeskákala na Liberecku dva poslance, nebo vycházející hvězda Motoristů Matěj Gregor?
Koalice Spolu je přežitek, prohlásil ve vysílání CNN Prima NEWS komentátor Thomas Kulidakis. Politolog Jan Bureš nato zmínil několik možných nástupců Petra Fialy na pozici předsedy ODS. Jeden z možných favoritů, kterým je ministr dopravy Martin Kupka, však podle něj naději na změnu strany nedává.
Tato stránka přináší komplexní přehled o výsledcích voleb do Poslanecké sněmovny 2025 pro obec Lučina. Naleznete zde nejen aktuální data, ale také podrobnou historii volebních klání v této lokalitě, včetně výsledků prezidentských, krajských či komunálních voleb. Součástí je i zasazení obce do širšího kontextu okresu Frýdek-Místek a Moravskoslezského kraje, což umožňuje detailní srovnání volebních preferencí.
Obec Lučina je administrativně součástí okresu Frýdek-Místek a spadá pod Moravskoslezský kraj. Toto zařazení určuje její příslušnost k volebnímu kraji a ovlivňuje tak spektrum kandidujících stran a osobností, které se ucházejí o přízeň místních voličů. Politické nálady v obci se tak přirozeně porovnávají s trendy v celém regionu.
Pro lepší pochopení místních specifik je užitečné sledovat, jak se výsledky liší od celku. Například v parlamentních volbách v roce 2021 zvítězilo v Lučině hnutí ANO s téměř 32 % hlasů, zatímco celostátně byla úspěšnější koalice SPOLU. Zde si můžete prohlédnout aktuální výsledky parlamentních voleb pro okres Frýdek-Místek a také kompletní data parlamentních voleb pro Moravskoslezský kraj.
Pohled do minulosti odhaluje zajímavý vývoj voličských preferencí v obci. V posledních volbách do Poslanecké sněmovny konaných v roce 2021 získalo nejvíce hlasů hnutí ANO (31,99 %), následované koalicí SPOLU, pro kterou hlasovalo 24,28 % voličů. Třetí místo obsadilo hnutí SPD s podporou 12,79 %.
Díky archivu výsledků je možné sledovat, jak se politická mapa v Lučině proměňovala v čase a které politické subjekty si zde budovaly či naopak ztrácely svou pozici. Tento historický přehled poskytuje cenný kontext pro analýzu aktuálních volebních výsledků a dlouhodobých trendů v chování místních voličů.
Zajímavé výsledky přinesla také poslední přímá volba prezidenta v roce 2023. V prvním kole zde zvítězil Andrej Babiš se ziskem 37,91 % hlasů, těsně následován Petrem Pavlem s 32,15 %. Ve druhém kole se však preference voličů přelily a celkovým vítězem se v obci stal Petr Pavel s podporou 54,80 % hlasů. Podrobná data jsou k dispozici v přehledu posledních prezidentských voleb v Lučině.
Voličskou mozaiku doplňují i další typy voleb. Místní obyvatelé rozhodovali také o složení krajského zastupitelstva, přičemž detailní výsledky si můžete prohlédnout na stránce pro poslední krajské volby v Lučině. Neméně důležité jsou pro život v obci komunální volby, jejichž kompletní výsledky naleznete v odkazu na poslední komunální volby v Lučině.
Obec Lučina je poměrně mladou obcí, jejíž historie se datuje od roku 1957. K roku 2023 zde žilo 1595 obyvatel na rozloze 7,4 km². Obec, jejíž průměrná nadmořská výška činí 312 metrů, se skládá z 482 domů evidovaných v roce 2021 a používá poštovní směrovací číslo 739 39.
Demografická data ukazují, že obec zažívá populační růst, což dokládá jak kladný počet přistěhovalých, tak i mírný přirozený přírůstek obyvatel. Z hlediska náboženského vyznání se největší část obyvatel (45,2 %) hlásí k tomu, že je bez vyznání. Další informace poskytují oficiální stránky obce Lučina, přičemž statistické údaje pocházejí od Českého statistického úřadu.
Občané Lučiny projevují ve srovnání s celostátním průměrem setrvale vyšší zájem o účast ve volbách. Tento trend byl patrný například u voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2021, kdy k urnám přišlo 71,80 % místních oprávněných voličů, zatímco celorepubliková účast dosáhla 65,43 %. Podobně tomu bylo i u prezidentských voleb v roce 2023, kde účast ve druhém kole dosáhla 74,60 % oproti celostátním 70,25 %.
Nadprůměrná angažovanost se projevuje napříč různými typy volebních klání. V komunálních volbách v roce 2022 hlasovalo 60,20 % voličů, což výrazně převyšuje celostátní průměr 46,07 %. I v krajských volbách byla účast mírně vyšší než v celé České republice. Tyto údaje mohou naznačovat silný vztah obyvatel k veřejnému dění a zájem podílet se na správě věcí veřejných na všech úrovních.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
playboy
lajk
prima-living
