56,80 %
10,40 %
10,40 %
6,40 %
6,40 %
4,00 %
1,60 %
1,60 %
0,80 %
0,80 %
0,80 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
Nejnovější příspěvky k tématu
Levice má v České republice šanci na návrat, řekl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS politolog Jan Kubáček. Těmi, kdo by mohli pomyslný prapor zvednout, jsou podle něj mimo jiné Zelení nebo Kateřina Konečná. Největší příležitost má však taková levicová alternativa, která se bude opírat o lidi z terénu, míní.
Vyjádření Andreje Babiše ke státnímu rozpočtu hraničí s dezinformační kampaní, napsal na sociální síti X ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Reagoval na prohlášení šéfa hnutí ANO, podle kterého ve státním rozpočtu chybí až 80 miliard korun. Podle Stanjury chce ANO „rozhazovat peníze lopatami jako za covidu“.
Pirátští experti v sobotních volbách pohořeli. Do Sněmovny se nedostali ekonomové Libor Dušek či Václav Vislous, úspěch nezaznamenal ani expert na zahraniční věci Vladimír Votápek. Místo nich se do parlamentu probojovali mladí lidé a ženy. Podle politologa Aleše Michala je to tím, že voliči Pirátů toužili po změně. Velký vliv dle něj měly i mobilizační kampaně na sociálních sítích.
Andrej Babiš si dal za cíl sestavit vládu co nejrychleji a vypadá to, že se k tomu skutečně přibližuje. Čtyři dny po volbách je jasné, že vládu utvoří politici z ANO i Motoristů a také odborníci, které nominuje hnutí SPD. Společně budou mít tyto tři strany 108 poslanců. Podle informací redakce CNN Prima NEWS by ANO mohlo mít v budoucí vládě deset postů, Motoristé tři a SPD pouze jednoho odborníka. Součástí vyjednávání by však mělo být i křeslo předsedy Sněmovny, které má s největší pravděpodobností získat právě SPD, a to pro svého lídra Tomia Okamuru. Kdo by měl obsadit které resorty?
Do Sněmovny se po volbách vítězně vevalila nová krev, což hezky symbolizuje Julie Smejkalová, vůbec nejmladší poslankyně v historii Česka. O katapultování mladých politiků a političek rozhodlo kroužkování, o němž se hojně psalo a mluvilo na sociálních sítích. Co chtějí přinést do Sněmovny mladé Pirátky a Pirát, mladá občanská demokratka, jež přeskákala na Liberecku dva poslance, nebo vycházející hvězda Motoristů Matěj Gregor?
Koalice Spolu je přežitek, prohlásil ve vysílání CNN Prima NEWS komentátor Thomas Kulidakis. Politolog Jan Bureš nato zmínil několik možných nástupců Petra Fialy na pozici předsedy ODS. Jeden z možných favoritů, kterým je ministr dopravy Martin Kupka, však podle něj naději na změnu strany nedává.
Tato stránka přináší komplexní přehled volebních výsledků pro obec Starý Petřín. Naleznete zde jak aktuální data pro volby do Poslanecké sněmovny 2025, tak i podrobný historický archiv, který umožňuje sledovat politický vývoj v obci v průběhu let. Kromě toho portál nabízí i výsledky dalších typů voleb a zasazuje místní dění do širšího kontextu okresu Znojmo a celého Jihomoravského kraje.
Obec Starý Petřín administrativně spadá pod okres Znojmo, který je součástí Jihomoravského kraje. Volební preference a výsledky v obci se tak stávají součástí větší mozaiky, která odráží politické nálady v celém regionu. Sledování výsledků na úrovni obce, okresu i kraje umožňuje lépe porozumět lokálním specifikům i obecným trendům.
Pro srovnání místních preferencí s okolím jsou zde k dispozici aktuální výsledky pro okres Znojmo a také souhrnná data za parlamentní volby v Jihomoravském kraji. Například v roce 2021 zvítězilo v obci hnutí ANO se ziskem 40,74 % hlasů, což představovalo výrazně odlišný výsledek oproti celostátní úrovni, kde zvítězila koalice SPOLU.
Při pohledu na minulé parlamentní volby lze pozorovat zajímavý vývoj voličských preferencí. V roce 2021 se ve Starém Petříně na prvním místě umístilo hnutí ANO, které získalo přes čtyřicet procent hlasů. S výrazným odstupem následovalo hnutí SPD s podporou přesahující patnáct procent a třetí skončila koalice SPOLU s téměř dvanácti procenty hlasů.
Tento portál nabízí detailní pohled nejen na poslední volby, ale také na starší volební období. Díky archivu výsledků je možné analyzovat dlouhodobé trendy a změny v politické podpoře jednotlivých stran a hnutí v této lokalitě. Níže naleznete odkazy na výsledky z minulých let, které dokreslují kompletní obraz.
Kromě voleb do sněmovny se občané pravidelně účastní i dalších volebních klání. V posledních prezidentských volbách v roce 2023 zdejší voliči projevili jasnou preferenci. V prvním kole zvítězil Andrej Babiš se ziskem 62,2 % hlasů, zatímco druhý Petr Pavel obdržel 15,7 %. Tento trend se potvrdil i ve druhém kole, kde Andrej Babiš získal 67,2 % hlasů. Podrobné výsledky posledních prezidentských voleb ve Starém Petříně jsou zde rovněž k dispozici.
Voliči v obci se aktivně zapojují i do regionální a místní politiky. Výsledky posledních krajských voleb v obci z roku 2024 ukázaly drtivé vítězství hnutí ANO, které získalo téměř 64 % hlasů. Podobně vysoká byla i účast v rámci posledních komunálních voleb v roce 2022, které rozhodovaly o složení místního zastupitelstva.
Obec Starý Petřín, jejíž historie sahá až do roku 1323, je malebnou obcí v Jihomoravském kraji. Podle údajů z roku 2023 zde žije 231 obyvatel. Katastr obce se rozkládá na ploše 18,6 kilometrů čtverečních a v roce 2021 zde bylo evidováno 113 domů. Obec leží v průměrné nadmořské výšce 430 metrů a pro poštovní styk využívá PSČ 67106.
Kromě své bohaté historie je obec charakteristická i několika významnými památkami, mezi které patří například v jádru gotický kostel Stětí sv. Jana Křtitele nebo barokní kaple sv. Michaela Archanděla. Podle sčítání z roku 2021 se k víře hlásí 37,4 % obyvatel, což je výrazně více než celostátní průměr. Další informace naleznete na oficiálních stránkách obce Starý Petřín. Statistické údaje pocházejí od Českého statistického úřadu, informace o památkách čerpáme z dat Národního památkového ústavu.
Volební aktivita občanů ve Starém Petříně vykazuje zajímavé rozdíly v závislosti na typu voleb. V případě voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2021 byla účast s 71,43 % znatelně vyšší než celorepublikový průměr, který činil 65,43 %. Mimořádný zájem projevili voliči také o komunální volby v roce 2022, kde k urnám přišlo 65,63 % oprávněných voličů, což výrazně převyšuje celostátní účast 46,07 %.
Naopak u jiných typů voleb se aktivita místních voličů více blížila celostátním číslům. Volební účast v prvním kole prezidentských voleb 2023 byla téměř totožná s republikovým průměrem, avšak ve druhém kole byla o něco nižší. Podobně i u krajských voleb byla zdejší účast srovnatelná s průměrem za celou Českou republiku. To může naznačovat, že občany nejvíce mobilizují volby s přímým dopadem na celostátní legislativu a místní samosprávu.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
playboy
lajk
prima-living
