27,51 %
24,03 %
15,11 %
10,85 %
7,36 %
5,42 %
5,03 %
1,93 %
0,77 %
0,38 %
0,38 %
0,38 %
0,38 %
0,38 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
Nejnovější příspěvky k tématu
Levice má v České republice šanci na návrat, řekl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS politolog Jan Kubáček. Těmi, kdo by mohli pomyslný prapor zvednout, jsou podle něj mimo jiné Zelení nebo Kateřina Konečná. Největší příležitost má však taková levicová alternativa, která se bude opírat o lidi z terénu, míní.
Vyjádření Andreje Babiše ke státnímu rozpočtu hraničí s dezinformační kampaní, napsal na sociální síti X ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Reagoval na prohlášení šéfa hnutí ANO, podle kterého ve státním rozpočtu chybí až 80 miliard korun. Podle Stanjury chce ANO „rozhazovat peníze lopatami jako za covidu“.
Pirátští experti v sobotních volbách pohořeli. Do Sněmovny se nedostali ekonomové Libor Dušek či Václav Vislous, úspěch nezaznamenal ani expert na zahraniční věci Vladimír Votápek. Místo nich se do parlamentu probojovali mladí lidé a ženy. Podle politologa Aleše Michala je to tím, že voliči Pirátů toužili po změně. Velký vliv dle něj měly i mobilizační kampaně na sociálních sítích.
Andrej Babiš si dal za cíl sestavit vládu co nejrychleji a vypadá to, že se k tomu skutečně přibližuje. Čtyři dny po volbách je jasné, že vládu utvoří politici z ANO i Motoristů a také odborníci, které nominuje hnutí SPD. Společně budou mít tyto tři strany 108 poslanců. Podle informací redakce CNN Prima NEWS by ANO mohlo mít v budoucí vládě deset postů, Motoristé tři a SPD pouze jednoho odborníka. Součástí vyjednávání by však mělo být i křeslo předsedy Sněmovny, které má s největší pravděpodobností získat právě SPD, a to pro svého lídra Tomia Okamuru. Kdo by měl obsadit které resorty?
Do Sněmovny se po volbách vítězně vevalila nová krev, což hezky symbolizuje Julie Smejkalová, vůbec nejmladší poslankyně v historii Česka. O katapultování mladých politiků a političek rozhodlo kroužkování, o němž se hojně psalo a mluvilo na sociálních sítích. Co chtějí přinést do Sněmovny mladé Pirátky a Pirát, mladá občanská demokratka, jež přeskákala na Liberecku dva poslance, nebo vycházející hvězda Motoristů Matěj Gregor?
Koalice Spolu je přežitek, prohlásil ve vysílání CNN Prima NEWS komentátor Thomas Kulidakis. Politolog Jan Bureš nato zmínil několik možných nástupců Petra Fialy na pozici předsedy ODS. Jeden z možných favoritů, kterým je ministr dopravy Martin Kupka, však podle něj naději na změnu strany nedává.
Vítejte na stránce věnované volebním výsledkům pro obec Šumavské Hoštice. Tento portál nabízí komplexní přehled aktuálních i historických dat z voleb do Poslanecké sněmovny, které doplňuje o výsledky dalších typů voleb a základní charakteristiku obce. Naleznete zde také kontextuální srovnání s výsledky za celý okres Prachatice a Jihočeský kraj, což umožňuje lépe porozumět volebním preferencím v této malebné šumavské lokalitě s historií sahající až do roku 1352.
Obec Šumavské Hoštice je administrativně součástí okresu Prachatice a spadá pod Jihočeský kraj. Toto zařazení určuje její příslušnost k volebnímu kraji a ovlivňuje tak nabídku kandidujících stran i celkové rozložení politických sil, se kterým se místní výsledky porovnávají. Geografická poloha a regionální specifika hrají v chování voličů vždy významnou roli.
Pro komplexnější pohled na politické preference v regionu zde prezentujeme také aktuální výsledky parlamentních voleb pro okres Prachatice a souhrnné údaje za celý parlamentních voleb pro Jihočeský kraj. Například v posledních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021 získala koalice SPOLU v obci podporu 35,83 % voličů, což bylo výrazně více než její celorepublikový výsledek 27,79 %.
Při pohledu na minulé parlamentní volby lze sledovat vývoj voličských nálad v obci. V roce 2021 se voleb zúčastnilo 72,02 % oprávněných voličů, což představuje nadprůměrnou účast. Vítězem se stala koalice SPOLU se ziskem téměř 36 % hlasů, následovaná hnutím ANO s 22 % a koalicí Piráti a Starostové, která oslovila necelých 12 % hlasujících.
Dlouhodobější trendy a proměny politické podpory v této lokalitě je možné sledovat díky archivu výsledků z předchozích let. Tento přehled umožňuje porovnat, jak se měnily preference voličů v čase a které politické subjekty si zde udržovaly stabilní podporu napříč volebními obdobími. Níže naleznete odkazy na detailní výsledky starších voleb.
Kromě voleb do sněmovny se občané aktivně účastní i dalších volebních klání. Podrobné informace o tom, jak dopadly poslední prezidentské volby v obci, jsou zde k dispozici. V prvním kole v roce 2023 zvítězil Petr Pavel (35,71 %) před Andrejem Babišem (27,77 %), ve druhém kole pak Petr Pavel svou pozici potvrdil ziskem 63,86 % hlasů.
Zdejší voliči rozhodovali také o složení krajského zastupitelstva v rámci posledních krajských voleb v obci, kde v roce 2024 nejvíce hlasů získala ODS. Přehled výsledků z posledních komunálních voleb v obci ukazuje, že v roce 2022 kandidovalo pouze jedno sdružení nezávislých kandidátů, které získalo plnou podporu.
Obec Šumavské Hoštice, jejíž první písemná zmínka pochází z roku 1352, se rozkládá na ploše 8,4 km² v průměrné nadmořské výšce 763 metrů. Podle údajů z roku 2023 zde žije 415 obyvatel a v roce 2021 bylo v obci evidováno 152 domů. Obec používá poštovní směrovací čísla 38301 a 38471.
V obci se nachází několik zajímavých památek, mezi které patří barokní kostel svatého Filipa a Jakuba nebo cenná zděná usedlost z 19. století, jejíž štít je dílem známého selskobarokního mistra Jakuba Bursy. Demograficky obec v posledních letech zaznamenala mírný úbytek obyvatel. Co se týče náboženského vyznání, k víře se zde hlásí nadprůměrný podíl obyvatel ve srovnání s celou Českou republikou. Další informace naleznete na oficiálních stránkách obce Šumavské Hoštice. Statistické údaje pocházejí od Českého statistického úřadu, zatímco informace o památkách jsou čerpány z Národního památkového ústavu.
Volební účast v Šumavských Hošticích je ve většině celostátních a regionálních voleb znatelně vyšší než celorepublikový průměr. Například v posledních sněmovních volbách přišlo k urnám 72,02 % místních voličů oproti 65,43 % v celé zemi. Ještě výraznější byl tento trend u prezidentských voleb, kde účast ve druhém kole dosáhla 82,14 %, zatímco celostátní průměr činil 70,25 %.
Tato data naznačují vysokou míru občanské angažovanosti a zájmu o veřejné dění. Nadprůměrná účast byla zaznamenána také u krajských voleb. Jedinou výjimkou z tohoto trendu byly poslední komunální volby, kde byla aktivita voličů s 43,11 % mírně pod celostátní úrovní, což mohlo souviset s přítomností jediné kandidátní listiny.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
playboy
lajk
prima-living
