40,82 %
21,74 %
9,35 %
6,80 %
6,56 %
6,43 %
5,83 %
0,60 %
0,48 %
0,36 %
0,24 %
0,24 %
0,24 %
0,12 %
0,12 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
Nejnovější příspěvky k tématu
Ve vedení ODS po nadcházejícím lednovém kongresu skončí vedle premiéra Petra Fialy také první místopředseda strany a ministr financí Zbyněk Stanjura. Fiala na úterním tiskovém brífinku zároveň oznámil, že i po odchodu z vedení občanských demokratů hodlá ve Sněmovně zůstat jako řadový poslanec.
Premiér Petr Fiala v úterý večer ohlásil, že v souvislosti s prohrou koalice Spolu ve sněmovních volbách nebude na dalším kongresu ODS obhajovat post předsedy strany. V zákulisí už se vášnivě spekuluje o tom, kdo by mohl Fialu, který stojí v čele občanských demokratů od roku 2014, nahradit. CNN Prima NEWS nabízí sedm možných kandidátů. O tom, kdo by z nich byl ideální volbou, můžete hlasovat v následující anketě.
Výrok předsedy SPD Tomia Okamury, že by v případě vstupu do vlády jeho hnutí usilovalo o výměnu policejního prezidenta Martina Vondráška, byl velice nevhodný. Novinářům to v úterý u centrály ANO na pražském Chodově řekl předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Na dotaz, zda si může SPD s takovým přístupem nárokovat obsazení ministerstva vnitra, Babiš odpověděl, že je to správná otázka.
Jsem přesvědčená, že Petr Fiala (ODS) je nejlepším premiérem novodobé historie naší země, okomentovala na síti X jeho rozhodnutí neobhajovat post předsedy ODS šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Práci premiéra ocenili také předseda lidovců Marek Výborný nebo šéf Starostů Vít Rakušan, který dodal, že se „kdykoliv těší na společné pivo“, čímž odkazoval na setkání v rámci předvolební kampaně.
Nově zvolená poslankyně Pirátů za Olomoucký kraj Šárka Kučerová rezignovala na svůj mandát. Na svém Facebooku tento krok vysvětlila tím, že chce být po rodinné tragédii hlavně se svým synem. „Volím cestu, která je poctivá vůči vám i vůči mé rodině,“ poznamenala také. Nahradit by ji měl místopředseda strany Martin Šmída, jenž je současně jejím prvním náhradníkem, potvrdili Piráti v tiskové zprávě.
Premiér Petr Fiala (ODS) oznámil, že nebude obhajovat post předsedy ODS. Toto rozhodnutí vnímá jako vyvození vlastní odpovědnosti v souvislosti s prohrou ve sněmovních volbách. Se svým rozhodnutím seznámil v úterý členy Výkonné rady ODS. „Děkuji všem za podporu, byla to skvělá jízda,“ napsal na síti X. O novém předsedovi bude jasno po kongresu strany, který se bude konat 17. a 18. ledna 2026.
Tato stránka přináší komplexní přehled o výsledcích voleb do Poslanecké sněmovny 2025 pro obec Hnojník. Naleznete zde nejen aktuální data, ale také podrobnou historii volebních preferencí místních občanů. Kromě toho portál nabízí charakteristiku obce a odkazy na volební výsledky v širším kontextu okresu Frýdek-Místek i celého Moravskoslezského kraje.
Obec Hnojník je z administrativního hlediska součástí okresu Frýdek-Místek, který spadá pod Moravskoslezský kraj. Toto začlenění určuje její příslušnost k danému volebnímu kraji, což ovlivňuje jak nabídku kandidátů, tak i celkové trendy ve volebních výsledcích. Porovnání lokálních dat s výsledky na úrovni okresu a kraje tak poskytuje cenný vhled do politických nálad v regionu.
Pro lepší pochopení souvislostí si zde můžete prohlédnout aktuální výsledky parlamentních voleb pro okres Frýdek-Místek a také souhrnné údaje za celý Moravskoslezský kraj. Například v posledních parlamentních volbách v roce 2021 zvítězilo v Hnojníku hnutí ANO s 33,07 % hlasů, zatímco na celorepublikové úrovni byla nejúspěšnější koalice SPOLU.
Pohled do minulosti odhaluje, jak se vyvíjely politické preference voličů v Hnojníku. V posledních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021 získalo největší podporu hnutí ANO, které obdrželo 33,07 % hlasů. Na druhém místě se umístila koalice SPOLU s 24,46 % a třetí příčku obsadilo hnutí SPD s 10,51 % hlasů.
Dlouhodobý vývoj volebních výsledků umožňuje sledovat proměny politické mapy obce a identifikovat stabilní voličské základny i nové trendy. Analýza historických dat je klíčová pro pochopení současné situace a nabízí zajímavé srovnání s předchozími volebními obdobími. Podrobné výsledky z minulých let jsou dostupné prostřednictvím následujících odkazů.
Kromě voleb do sněmovny se občané pravidelně účastní i dalších volebních klání. V posledních prezidentských volbách v roce 2023 postoupili v prvním kole do celostátního finále Andrej Babiš, který v obci získal 42,87 % hlasů, a Petr Pavel s 25,09 %. Ve druhém kole zde zvítězil Andrej Babiš s 51,22 % hlasů. Detailní přehled, jak dopadly poslední prezidentské volby v Hnojníku, je zde rovněž k dispozici.
Voliči v této lokalitě rozhodovali také o složení krajského a obecního zastupitelstva. Podrobné informace o výsledcích posledních krajských voleb v Hnojníku z roku 2024 ukazují, že nejvíce hlasů získalo hnutí ANO. Na této stránce jsou k nahlédnutí i výsledky posledních komunálních voleb v Hnojníku z roku 2022, ve kterých uspělo Sdružení nezávislých kandidátů obce Hnojník.
Obec Hnojník, jejíž první písemná zmínka pochází z roku 1305, se rozkládá na ploše 6,4 km² v průměrné nadmořské výšce 365 metrů. Podle údajů z roku 2023 zde žije 1501 obyvatel a v roce 2021 bylo v obci evidováno 423 domů. Mezi významné dominanty patří empírový zámek z 19. století a kostel Nanebevzetí Panny Marie.
Demografický vývoj v posledních letech zaznamenal mírný úbytek obyvatelstva vlivem stěhování i přirozené měny. Zajímavostí je struktura náboženského vyznání, kde se k víře hlásí 50,1 % obyvatel, což je výrazně více než celostátní průměr. Další informace naleznete na webu, kde jsou k dispozici oficiální stránky obce Hnojník. Statistické údaje pocházejí od Českého statistického úřadu, zatímco informace o památkách čerpáme z Národního památkového ústavu.
Volební účast v Hnojníku vykazuje v porovnání s celorepublikovými čísly zajímavé rozdíly napříč jednotlivými typy voleb. Například u voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2021 byla účast 64,93 %, tedy mírně pod celostátním průměrem 65,43 %. Podobně nižší zájem projevili voliči i u krajských voleb v roce 2024, kdy k urnám přišlo 29,32 % oprávněných voličů.
Naopak u voleb s výraznějším lokálním nebo osobním rozměrem je aktivita občanů vyšší. V druhém kole prezidentských voleb 2023 dosáhla účast 71,94 %, což převyšuje celostátní průměr. Mimořádně vysoký zájem byl zaznamenán u komunálních voleb v roce 2022, kdy se jich zúčastnilo 54,79 % voličů, což je výrazně více než celorepublikový průměr 46,07 % a může to naznačovat silný zájem obyvatel o místní dění.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
playboy
lajk
prima-living
