26,86 %
25,65 %
13,93 %
9,49 %
8,28 %
7,67 %
5,15 %
1,01 %
0,70 %
0,30 %
0,30 %
0,20 %
0,10 %
0,10 %
0,10 %
0,10 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
Nejnovější příspěvky k tématu
Levice má v České republice šanci na návrat, řekl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS politolog Jan Kubáček. Těmi, kdo by mohli pomyslný prapor zvednout, jsou podle něj mimo jiné Zelení nebo Kateřina Konečná. Největší příležitost má však taková levicová alternativa, která se bude opírat o lidi z terénu, míní.
Vyjádření Andreje Babiše ke státnímu rozpočtu hraničí s dezinformační kampaní, napsal na sociální síti X ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Reagoval na prohlášení šéfa hnutí ANO, podle kterého ve státním rozpočtu chybí až 80 miliard korun. Podle Stanjury chce ANO „rozhazovat peníze lopatami jako za covidu“.
Pirátští experti v sobotních volbách pohořeli. Do Sněmovny se nedostali ekonomové Libor Dušek či Václav Vislous, úspěch nezaznamenal ani expert na zahraniční věci Vladimír Votápek. Místo nich se do parlamentu probojovali mladí lidé a ženy. Podle politologa Aleše Michala je to tím, že voliči Pirátů toužili po změně. Velký vliv dle něj měly i mobilizační kampaně na sociálních sítích.
Andrej Babiš si dal za cíl sestavit vládu co nejrychleji a vypadá to, že se k tomu skutečně přibližuje. Čtyři dny po volbách je jasné, že vládu utvoří politici z ANO i Motoristů a také odborníci, které nominuje hnutí SPD. Společně budou mít tyto tři strany 108 poslanců. Podle informací redakce CNN Prima NEWS by ANO mohlo mít v budoucí vládě deset postů, Motoristé tři a SPD pouze jednoho odborníka. Součástí vyjednávání by však mělo být i křeslo předsedy Sněmovny, které má s největší pravděpodobností získat právě SPD, a to pro svého lídra Tomia Okamuru. Kdo by měl obsadit které resorty?
Do Sněmovny se po volbách vítězně vevalila nová krev, což hezky symbolizuje Julie Smejkalová, vůbec nejmladší poslankyně v historii Česka. O katapultování mladých politiků a političek rozhodlo kroužkování, o němž se hojně psalo a mluvilo na sociálních sítích. Co chtějí přinést do Sněmovny mladé Pirátky a Pirát, mladá občanská demokratka, jež přeskákala na Liberecku dva poslance, nebo vycházející hvězda Motoristů Matěj Gregor?
Koalice Spolu je přežitek, prohlásil ve vysílání CNN Prima NEWS komentátor Thomas Kulidakis. Politolog Jan Bureš nato zmínil několik možných nástupců Petra Fialy na pozici předsedy ODS. Jeden z možných favoritů, kterým je ministr dopravy Martin Kupka, však podle něj naději na změnu strany nedává.
Tato stránka přináší komplexní přehled o volebních výsledcích pro obec Hamry nad Sázavou. Naleznete zde jak aktuální data pro volby do Poslanecké sněmovny 2025, tak i podrobný archiv historických výsledků. Kromě toho portál nabízí pohled na výsledky dalších typů voleb a zasazuje místní preference do širšího kontextu okresu Žďár nad Sázavou i celého Kraje Vysočina.
Obec Hamry nad Sázavou je administrativně součástí okresu Žďár nad Sázavou, který spadá pod Kraj Vysočina. Volební preference místních občanů tak tvoří jeden z dílků skládačky, která určuje politické zastoupení na krajské i celostátní úrovni. Analýza výsledků v tomto regionálním měřítku může odhalit zajímavé trendy a odlišnosti.
Pro srovnání jsou zde k dispozici aktuální výsledky parlamentních voleb pro okres Žďár nad Sázavou a také souhrnné údaje za parlamentní volby pro Kraj Vysočina. Například v posledních sněmovních volbách v roce 2021 zde koalice SPOLU získala 31,97 % hlasů, což bylo více než její celorepublikový výsledek 27,79 %.
Při pohledu na výsledky minulých voleb do Poslanecké sněmovny lze sledovat vývoj politických nálad v obci. V roce 2021 zde s výrazným náskokem zvítězila koalice SPOLU, která obdržela téměř 32 % hlasů. Na druhém místě se umístilo hnutí ANO se ziskem 18,55 % a třetí příčku obsadila koalice Piráti a Starostové s podporou 16,66 % voličů.
Zajímavé je i pořadí dalších stran, které v obci překročily pětiprocentní hranici. Mezi ně patřila ČSSD s 8,17 %, SPD se 7,44 %, KSČM s 5,87 % a také hnutí PŘÍSAHA, které si připsalo 5,03 % hlasů. Detailní pohled na starší volební období umožňuje sledovat dlouhodobější trendy a změny v preferencích místních obyvatel.
Kromě sněmovních voleb se občané pravidelně účastní i dalších volebních aktů. Velmi sledované byly poslední prezidentské volby v Hamry nad Sázavou v roce 2023. V prvním kole zde zvítězil Petr Pavel se ziskem 41,54 % hlasů, zatímco druhý Andrej Babiš získal 26,74 %. Ve druhém kole pak Petr Pavel svou pozici potvrdil, když obdržel 67,31 % hlasů.
Na této stránce jsou k dispozici také výsledky posledních krajských voleb v obci, kde v roce 2024 nejvíce hlasů získalo uskupení Společně se Starosty. Stejně tak si můžete prohlédnout, jak dopadly poslední komunální volby v Hamry nad Sázavou, v nichž v roce 2022 uspělo Sdružení nezávislých kandidátů Hamry n. Sázavou.
Obec Hamry nad Sázavou se rozkládá na ploše 7,1 km² v průměrné nadmořské výšce 554 metrů. První písemná zmínka o tomto sídle pochází z roku 1470 a dnes zde žije 1594 obyvatel, jak uvádějí data z roku 2023. Podle sčítání z roku 2021 se v obci nachází 489 domů a její poštovní směrovací číslo je 59101.
Tato lokalita na Vysočině se může pochlubit několika historickými památkami, mezi které patří například bývalý vodní mlýn v údolí řeky Sázavy nebo několik raně barokních božích muk z konce 17. století. Co se týče demografie, v roce 2023 obec zaznamenala mírný úbytek obyvatel v důsledku záporného salda migrace i přirozeného přírůstku. Podrobné informace naleznete na oficiálních stránkách obce Hamry nad Sázavou. Statistické údaje pocházejí od Českého statistického úřadu, zatímco informace o památkách čerpáme z dat Národního památkového ústavu.
Volební účast v Hamrech nad Sázavou je dlouhodobě nadprůměrná ve srovnání s celostátními čísly. Tento trend je patrný napříč různými typy voleb, což může naznačovat vyšší míru občanské angažovanosti. Například u voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2021 přišlo hlasovat 76,49 % oprávněných voličů, zatímco celorepublikový průměr činil 65,43 %.
Podobně vysoký zájem byl zaznamenán i u prezidentských voleb v roce 2023, kde účast ve druhém kole dosáhla 79,90 % oproti 70,25 % v celé České republice. Také u krajských a komunálních voleb byla aktivita místních voličů vyšší než celostátní průměr, což potvrzuje konzistentní zájem obyvatel o veřejné dění na všech úrovních.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
playboy
lajk
prima-living
