45,45 %
19,76 %
10,67 %
8,30 %
7,11 %
4,34 %
3,16 %
0,79 %
0,39 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
Nejnovější příspěvky k tématu
Ve vedení ODS po nadcházejícím lednovém kongresu skončí vedle premiéra Petra Fialy také první místopředseda strany a ministr financí Zbyněk Stanjura. Fiala na úterním tiskovém brífinku zároveň oznámil, že i po odchodu z vedení občanských demokratů hodlá ve Sněmovně zůstat jako řadový poslanec.
Premiér Petr Fiala v úterý večer ohlásil, že v souvislosti s prohrou koalice Spolu ve sněmovních volbách nebude na dalším kongresu ODS obhajovat post předsedy strany. V zákulisí už se vášnivě spekuluje o tom, kdo by mohl Fialu, který stojí v čele občanských demokratů od roku 2014, nahradit. CNN Prima NEWS nabízí sedm možných kandidátů. O tom, kdo by z nich byl ideální volbou, můžete hlasovat v následující anketě.
Výrok předsedy SPD Tomia Okamury, že by v případě vstupu do vlády jeho hnutí usilovalo o výměnu policejního prezidenta Martina Vondráška, byl velice nevhodný. Novinářům to v úterý u centrály ANO na pražském Chodově řekl předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Na dotaz, zda si může SPD s takovým přístupem nárokovat obsazení ministerstva vnitra, Babiš odpověděl, že je to správná otázka.
Jsem přesvědčená, že Petr Fiala (ODS) je nejlepším premiérem novodobé historie naší země, okomentovala na síti X jeho rozhodnutí neobhajovat post předsedy ODS šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Práci premiéra ocenili také předseda lidovců Marek Výborný nebo šéf Starostů Vít Rakušan, který dodal, že se „kdykoliv těší na společné pivo“, čímž odkazoval na setkání v rámci předvolební kampaně.
Nově zvolená poslankyně Pirátů za Olomoucký kraj Šárka Kučerová rezignovala na svůj mandát. Na svém Facebooku tento krok vysvětlila tím, že chce být po rodinné tragédii hlavně se svým synem. „Volím cestu, která je poctivá vůči vám i vůči mé rodině,“ poznamenala také. Nahradit by ji měl místopředseda strany Martin Šmída, jenž je současně jejím prvním náhradníkem, potvrdili Piráti v tiskové zprávě.
Premiér Petr Fiala (ODS) oznámil, že nebude obhajovat post předsedy ODS. Toto rozhodnutí vnímá jako vyvození vlastní odpovědnosti v souvislosti s prohrou ve sněmovních volbách. Se svým rozhodnutím seznámil v úterý členy Výkonné rady ODS. „Děkuji všem za podporu, byla to skvělá jízda,“ napsal na síti X. O novém předsedovi bude jasno po kongresu strany, který se bude konat 17. a 18. ledna 2026.
Tato stránka vám přináší komplexní přehled o výsledcích voleb do Poslanecké sněmovny 2025 pro obec Ostružná. Naleznete zde jak aktuální data, tak i podrobný pohled do historie volebních preferencí místních obyvatel. Kromě toho portál nabízí i výsledky dalších typů voleb a odkazy na souhrnné údaje pro celý okres Jeseník a Olomoucký kraj, což umožňuje zasadit lokální výsledky do širšího kontextu.
Obec Ostružná je z administrativního hlediska součástí okresu Jeseník a náleží do Olomouckého kraje. Volební preference v obci se tak stávají zajímavým dílkem skládačky, která utváří politickou mapu celého regionu. Porovnání místních výsledků s těmi na úrovni okresu a kraje může odhalit specifické trendy a nálady zdejších voličů.
Pro lepší pochopení souvislostí jsou zde k dispozici aktuální výsledky parlamentních voleb pro okres Jeseník a také souhrnné údaje z parlamentních voleb pro Olomoucký kraj. Například v posledních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021 zde koalice SPOLU získala výrazně vyšší podporu (47,15 %) než v celorepublikovém průměru (27,79 %).
Při pohledu na minulé volby do Poslanecké sněmovny v roce 2021 je patrná jasná dominance koalice SPOLU, která v Ostružné obdržela 47,15 % hlasů. Na druhém místě se s výrazným odstupem umístilo hnutí ANO s 18,65 % a třetí skončila koalice Pirátů a Starostů se ziskem 12,95 % hlasů. Tyto výsledky ukazují na silnou podporu středopravicových uskupení v této lokalitě.
Dlouhodobější vývoj voličských preferencí a proměny politické podpory v obci lze sledovat díky archivu výsledků. Analýza starších volebních období může odhalit, zda jsou současné preference stabilním trendem, nebo zda v minulosti voliči upřednostňovali jiné politické síly. Podrobný přehled výsledků z minulých let je dostupný prostřednictvím následujících odkazů.
Kromě voleb do sněmovny se občané Ostružné účastní i dalších volebních klání. V posledních prezidentských volbách v roce 2023 zde v prvním kole zvítězil Petr Pavel se ziskem 51,25 % hlasů, následovaný Andrejem Babišem s 18,23 %. Ve druhém kole pak Petr Pavel svou pozici potvrdil drtivou většinou 81,39 % hlasů. Kompletní výsledky posledních prezidentských voleb v Ostružné jsou zde rovněž k nahlédnutí.
Voliči zde rozhodovali také o složení krajského zastupitelstva a místního obecního úřadu. Podrobné informace o tom, jak dopadly minulé krajské volby v Ostružné, ukazují vítězství ODS. Naopak výsledky posledních komunálních voleb v Ostružné přinesly úspěch hnutí STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ.
Obec Ostružná, jejíž historie sahá až do roku 1561, je malebnou horskou obcí s poštovním směrovacím číslem 788 25. Podle údajů z roku 2023 zde žije 171 obyvatel na rozloze 25,1 km². V roce 2021 bylo v obci evidováno 79 domů a její průměrná nadmořská výška činí 694 metrů.
Mezi významné pamětihodnosti patří kostel Zjevení Páně z roku 1794, který je vybaven mobiliářem ze zrušených kostelů. Z demografického hlediska obec v roce 2023 zaznamenala mírný celkový přírůstek obyvatel. Většina obyvatel se při sčítání v roce 2021 přihlásila jako bez náboženského vyznání. Další informace naleznete na oficiálních stránkách obce Ostružná. Statistické údaje pocházejí od Českého statistického úřadu, zatímco informace o památkách čerpáme z Národního památkového ústavu.
Obyvatelé Ostružné projevují mimořádně vysokou míru občanské angažovanosti, což se odráží v konzistentně nadprůměrné volební účasti napříč všemi typy voleb. Například v posledních volbách do Poslanecké sněmovny přišlo k urnám 80,58 % oprávněných voličů, zatímco celorepublikový průměr činil 65,43 %. Tento trend byl ještě výraznější ve druhém kole prezidentských voleb v roce 2023, kdy účast dosáhla 92,56 % oproti 70,25 % v celé České republice.
Tento vzorec vysoké aktivity se potvrzuje i u dalších voleb. V krajských volbách byla účast 43,15 % ve srovnání s celostátními 32,91 % a v komunálních volbách dosáhla dokonce 75,71 %, což je výrazně více než celorepublikový průměr 46,07 %. Tato čísla mohou naznačovat silný vztah občanů k veřejnému dění a zájem o správu věcí veřejných na všech úrovních.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
playboy
lajk
prima-living
