Parlamentní volby 2025 v Dlouhé Lhotě: Výsledky a analýza souvislostí
Vítejte na stránce věnované volebním výsledkům pro obec Dlouhá Lhota. Tento portál nabízí komplexní přehled o aktuálním i historickém dění ve volbách do Poslanecké sněmovny, včetně výsledků pro rok 2025. Kromě toho zde naleznete data z dalších typů voleb, stručnou charakteristiku obce a užitečné odkazy na výsledky v širším regionálním měřítku pro okres Blansko a celý Jihomoravský kraj.
Dlouhá Lhota v regionálním volebním kontextu
Obec Dlouhá Lhota je administrativně součástí okresu Blansko, který spadá pod Jihomoravský kraj. Toto zařazení určuje, ve kterém volebním kraji občané odevzdávají své hlasy v krajských a parlamentních volbách, a zasazuje tak místní výsledky do širších souvislostí celého regionu.
Pro porovnání místních preferencí s okolím jsou zde k dispozici aktuální výsledky parlamentních voleb pro okres Blansko a také souhrnné údaje za celý Jihomoravský kraj. Například v posledních sněmovních volbách v roce 2021 zvítězilo v obci hnutí ANO s 28,16 % hlasů, zatímco na celostátní úrovni byla nejúspěšnější koalice SPOLU.
Historie parlamentních voleb v Dlouhé Lhotě
Pohled do minulosti odhaluje zajímavý vývoj voličských nálad v obci. V posledních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021 zde zvítězilo hnutí ANO se ziskem 28,16 % hlasů, těsně následované koalicí SPOLU, která obdržela 25,35 %. Volební účast tehdy dosáhla nadprůměrných 71,29 %, což svědčí o značném zájmu místních obyvatel o celostátní politiku.
Tato stránka slouží jako archiv, který umožňuje sledovat politické preference v delším časovém horizontu. Díky přehledným odkazům se můžete podrobně seznámit s tím, jak občané Dlouhé Lhoty volili v minulých letech a jak se jejich rozhodování v čase proměňovalo. Analýza historických dat tak poskytuje ucelený obraz o politickém směřování této lokality.
Další volby a jejich výsledky v obci
Kromě voleb do sněmovny se občané aktivně účastní i dalších volebních klání. Podrobné výsledky posledních prezidentských voleb v Dlouhé Lhotě z roku 2023 ukazují, že v prvním kole získal nejvíce hlasů Andrej Babiš (36,76 %), následovaný Petrem Pavlem (27,94 %). Ve druhém kole se však preference otočily a s podporou 56,94 % hlasů zde zvítězil Petr Pavel.
Zajímavé jsou i výsledky z regionální a místní úrovně. Data z posledních krajských voleb v Dlouhé Lhotě v roce 2024 ukázala vítězství hnutí ANO se ziskem 42,42 % hlasů. V komunálních volbách v roce 2022 pak jednoznačně uspělo sdružení Pro lidi, které obdrželo 100 % hlasů, což odráží silnou shodu na místní úrovni.
Stručný portrét obce Dlouhá Lhota
Obec Dlouhá Lhota, jejíž historie sahá až do roku 1365, je malebnou lokalitou s poštovním směrovacím číslem 679 71. Podle údajů z roku 2023 zde žije 135 obyvatel na rozloze 5,3 km². Obec se rozkládá v průměrné nadmořské výšce 470 metrů a v roce 2021 zde bylo evidováno 58 domů. Populační vývoj v posledním sledovaném období zaznamenal mírný pokles zapříčiněný stěhováním.
Tato lokalita je zajímavá nejen svými volebními výsledky, ale i kulturním dědictvím. Mezi významné památky patří klasicistní kostel svatého Bartoloměje, který je dominantou obce, a hodnotný areál barokní fary. Podle sčítání z roku 2021 se téměř polovina obyvatel (48,9 %) hlásí k víře, což je výrazně více než celostátní průměr. Další informace naleznete na oficiálních stránkách obce Dlouhá Lhota. Statistické údaje pocházejí od Českého statistického úřadu, zatímco informace o památkách čerpáme z Národního památkového ústavu.
Angažovanost voličů v Dlouhé Lhotě
Volební aktivita občanů Dlouhé Lhoty je v porovnání s celostátními čísly pozoruhodná a vykazuje zajímavé trendy. V případě voleb do Poslanecké sněmovny (71,29 %), druhého kola prezidentských voleb (71,29 %) a zejména komunálních voleb (70,30 %) byla účast výrazně vyšší než celorepublikový průměr. To může naznačovat silný zájem místních o témata, která vnímají jako klíčová pro směřování země i vlastní obce.
Na druhou stranu, u jiných typů voleb se zájem voličů téměř přesně shodoval s celostátní úrovní. Volební účast v prvním kole prezidentských voleb (67,33 %) a v krajských volbách (32,67 %) se jen minimálně lišila od průměru České republiky. Zdá se tedy, že míra angažovanosti obyvatel kolísá v závislosti na konkrétním typu volebního klání.
