38,06 %
18,70 %
14,19 %
8,38 %
7,74 %
5,80 %
3,22 %
1,29 %
1,29 %
0,64 %
0,64 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
Nejnovější příspěvky k tématu
Ve vedení ODS po nadcházejícím lednovém kongresu skončí vedle premiéra Petra Fialy také první místopředseda strany a ministr financí Zbyněk Stanjura. Fiala na úterním tiskovém brífinku zároveň oznámil, že i po odchodu z vedení občanských demokratů hodlá ve Sněmovně zůstat jako řadový poslanec.
Premiér Petr Fiala v úterý večer ohlásil, že v souvislosti s prohrou koalice Spolu ve sněmovních volbách nebude na dalším kongresu ODS obhajovat post předsedy strany. V zákulisí už se vášnivě spekuluje o tom, kdo by mohl Fialu, který stojí v čele občanských demokratů od roku 2014, nahradit. CNN Prima NEWS nabízí sedm možných kandidátů. O tom, kdo by z nich byl ideální volbou, můžete hlasovat v následující anketě.
Výrok předsedy SPD Tomia Okamury, že by v případě vstupu do vlády jeho hnutí usilovalo o výměnu policejního prezidenta Martina Vondráška, byl velice nevhodný. Novinářům to v úterý u centrály ANO na pražském Chodově řekl předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Na dotaz, zda si může SPD s takovým přístupem nárokovat obsazení ministerstva vnitra, Babiš odpověděl, že je to správná otázka.
Jsem přesvědčená, že Petr Fiala (ODS) je nejlepším premiérem novodobé historie naší země, okomentovala na síti X jeho rozhodnutí neobhajovat post předsedy ODS šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Práci premiéra ocenili také předseda lidovců Marek Výborný nebo šéf Starostů Vít Rakušan, který dodal, že se „kdykoliv těší na společné pivo“, čímž odkazoval na setkání v rámci předvolební kampaně.
Nově zvolená poslankyně Pirátů za Olomoucký kraj Šárka Kučerová rezignovala na svůj mandát. Na svém Facebooku tento krok vysvětlila tím, že chce být po rodinné tragédii hlavně se svým synem. „Volím cestu, která je poctivá vůči vám i vůči mé rodině,“ poznamenala také. Nahradit by ji měl místopředseda strany Martin Šmída, jenž je současně jejím prvním náhradníkem, potvrdili Piráti v tiskové zprávě.
Premiér Petr Fiala (ODS) oznámil, že nebude obhajovat post předsedy ODS. Toto rozhodnutí vnímá jako vyvození vlastní odpovědnosti v souvislosti s prohrou ve sněmovních volbách. Se svým rozhodnutím seznámil v úterý členy Výkonné rady ODS. „Děkuji všem za podporu, byla to skvělá jízda,“ napsal na síti X. O novém předsedovi bude jasno po kongresu strany, který se bude konat 17. a 18. ledna 2026.
Tato stránka přináší komplexní pohled na volební výsledky v Rozhovicích, obci s historií sahající až do roku 1131. Naleznete zde jak aktuální data pro volby do Poslanecké sněmovny 2025, tak i podrobný archiv starších volebních klání. Kromě samotných čísel nabízíme také charakteristiku obce a odkazy na výsledky v širším kontextu okresu Chrudim a celého Pardubického kraje, což umožňuje lepší pochopení místních politických preferencí.
Obec Rozhovice je z administrativního hlediska součástí okresu Chrudim, který spadá pod Pardubický kraj. Toto zařazení určuje její příslušnost k volebnímu obvodu pro krajské i parlamentní volby, a výsledky na těchto vyšších úrovních tak poskytují důležité srovnání s preferencemi místních obyvatel.
Pro porovnání zde naleznete aktuální výsledky parlamentních voleb pro okres Chrudim a také souhrnné údaje za parlamentní volby pro Pardubický kraj. Například v posledních sněmovních volbách v roce 2021 získala v obci vítězná koalice SPOLU 24,46 % hlasů, zatímco na celorepublikové úrovni dosáhla na 27,79 %.
Při pohledu na výsledky minulých voleb do Poslanecké sněmovny lze sledovat vývoj voličských nálad v obci. V roce 2021 zde zvítězila koalice SPOLU se ziskem 24,46 % hlasů. Na druhém místě se umístilo hnutí ANO s 20,14 % a třetí příčku obsadilo hnutí SPD, které oslovilo 19,42 % voličů.
Zájemci o hlubší analýzu a srovnání mohou prozkoumat data z předchozích let. Tento portál nabízí přehledný archiv, který umožňuje sledovat dlouhodobé trendy a změny v podpoře jednotlivých politických stran a hnutí v této lokalitě. Níže uvedené odkazy vedou na detailní výsledky z minulých volebních období.
Kromě voleb do sněmovny se občané Rozhovic účastní i dalších volebních klání. Poslední prezidentské volby v roce 2023 byly velmi sledované. V prvním kole zde zvítězil Andrej Babiš se ziskem 39,15 % hlasů, následovaný Petrem Pavlem s 33,73 %. Ve druhém, rozhodujícím kole si Andrej Babiš v obci udržel prvenství, když získal 51,78 % hlasů. Podrobné výsledky prezidentských voleb v Rozhovicích jsou zde rovněž k dispozici.
Voliči v obci rozhodovali také o složení krajského zastupitelstva, přičemž detailní přehled nabízejí výsledky posledních krajských voleb v Rozhovicích. Pro místní život jsou klíčové komunální volby, jejichž poslední výsledky si můžete prohlédnout na stránce věnované komunálním volbám v obci.
Obec Rozhovice leží v průměrné nadmořské výšce 259 metrů a její katastrální území má rozlohu 4,7 km². Podle údajů z roku 2023 zde žije 312 obyvatel a v roce 2021 bylo v obci evidováno 97 domů. Rozhovice používají poštovní směrovací číslo 538 03.
Dominantou obce je kostel svatého Petra a Pavla, původně středověká stavba upravená v baroku, která tvoří spolu s ohradní zdí malebný areál. Co se týče demografie, v roce 2023 obec zaznamenala mírně záporný celkový přírůstek obyvatel, přestože se sem více lidí přistěhovalo, než kolik se jich narodilo. Většina obyvatel se při sčítání v roce 2021 přihlásila k tomu, že je bez náboženského vyznání. Další informace naleznete na oficiálních stránkách obce Rozhovice. Statistické údaje pocházejí od Českého statistického úřadu, informace o památkách čerpáme z dat Národního památkového ústavu.
Volební účast v Rozhovicích se při srovnání s celostátními průměry liší v závislosti na typu voleb. Mimořádně vysoký zájem projevili místní voliči o prezidentské volby v roce 2023, kdy k prvnímu kolu přišlo 73,25 % a ke druhému dokonce 75,68 % oprávněných voličů, což v obou případech výrazně převýšilo celorepublikový průměr. Nadprůměrná byla také účast v komunálních volbách v roce 2022, která dosáhla 59,45 %.
Naopak u jiných typů voleb je situace odlišná. Účast v posledních volbách do Poslanecké sněmovny byla s 64,95 % téměř shodná s celostátním průměrem. V krajských volbách v roce 2024 byla však aktivita voličů s 28,19 % znatelně nižší než celorepublikový průměr. Tyto rozdíly mohou naznačovat, že občané přikládají různým typům voleb odlišnou důležitost.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
playboy
lajk
prima-living
