Parlamentní volby 2025 v Dlouhé Loučce: Výsledky a souvislosti v obci
Tato stránka přináší komplexní přehled o volebním dění v obci Dlouhá Loučka. Naleznete zde jak aktuální výsledky pro volby do Poslanecké sněmovny 2025, tak i podrobný archiv historických volebních dat. Kromě samotných čísel stránka nabízí také základní charakteristiku obce, zasazenou do kontextu regionu, a odkazy na volební výsledky v širším okolí, konkrétně pro okres Olomouc a celý Olomoucký kraj.
Dlouhá Loučka v regionálním volebním kontextu
Obec Dlouhá Loučka je administrativně součástí okresu Olomouc, který spadá pod Olomoucký kraj. Toto zařazení určuje, ve kterém krajském volebním obvodu občané odevzdávají své hlasy v parlamentních a krajských volbách. Volební preference se tak mohou lišit nejen v porovnání s celostátními trendy, ale i v rámci samotného regionu.
Pro ucelenější pohled na politické nálady v oblasti je užitečné sledovat také aktuální výsledky parlamentních voleb pro okres Olomouc a rovněž data za celý Olomoucký kraj. Například v posledních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021 v obci zvítězilo hnutí ANO se ziskem 31,14 % hlasů, zatímco na celostátní úrovni byla nejúspěšnější koalice SPOLU s 27,79 %.
Historický vývoj volebních preferencí v Dlouhé Loučce
Při pohledu na minulé parlamentní volby lze sledovat, jak se vyvíjely preference místních voličů. V roce 2021 zde s výrazným náskokem zvítězilo hnutí ANO. Na druhém místě se umístila koalice SPOLU s podporou 18,85 % a třetí příčku obsadila koalice Piráti a Starostové, pro kterou hlasovalo 13,92 % zúčastněných voličů.
Tato data naznačují rozložení politických sil v obci v daném období. Pro hlubší analýzu a sledování dlouhodobých trendů v chování voličů nabízí tento portál přístup k detailním výsledkům z minulých let. Srovnáním jednotlivých volebních období je možné lépe porozumět místní politické scéně.
Prezidentské, krajské a komunální volby v obci
Kromě voleb do sněmovny se občané Dlouhé Loučky účastní i dalších volebních klání. V posledních prezidentských volbách v roce 2023 postoupili z prvního kola v této lokalitě Andrej Babiš se ziskem 43,61 % a Petr Pavel s 26,14 % hlasů. Ve druhém kole zde zvítězil Andrej Babiš, který obdržel 54,69 % hlasů. Podrobné výsledky posledních prezidentských voleb v Dlouhé Loučce jsou zde rovněž k dispozici.
Na regionální úrovni se naposledy rozhodovalo v roce 2024 a výsledky posledních krajských voleb v Dlouhé Loučce ukazují, že největší podporu získalo hnutí ANO. O složení místního zastupitelstva se rozhodovalo v roce 2022, přičemž přehled výsledků posledních komunálních voleb v Dlouhé Loučce ukazuje vítězství sdružení ZA PROSPERITU OBCE.
Stručný portrét obce Dlouhá Loučka
Obec Dlouhá Loučka, jejíž historie sahá až do roku 1333, se rozkládá na ploše 26,6 km² v průměrné nadmořské výšce 268 metrů. Podle údajů z roku 2023 zde žilo 1991 obyvatel a v roce 2021 bylo v obci evidováno 651 domů. Obec používá poštovní směrovací číslo 783 86.
Tato lokalita se může pochlubit několika významnými památkami, mezi které patří například kamenný Svatojánský most z roku 1712 nebo kostel svatého Bartoloměje s jádrem z 15. století. Co se týče demografického vývoje, v roce 2023 byl počet přistěhovalých a odstěhovaných obyvatel vyrovnaný. Většina obyvatel se při sčítání v roce 2021 přihlásila jako bez náboženského vyznání. Další informace naleznete na oficiálních stránkách obce Dlouhá Loučka. Statistické údaje pocházejí od Českého statistického úřadu, zatímco informace o památkách čerpáme z dat Národního památkového ústavu.
Jak se v Dlouhé Loučce chodí k volbám?
Volební účast je jedním z klíčových ukazatelů zájmu občanů o veřejné dění. V Dlouhé Loučce byla účast u posledních voleb do Poslanecké sněmovny 58,38 %, což bylo o několik procentních bodů méně než celostátní průměr 65,43 %. Podobně nižší zájem ve srovnání s celou republikou projevili voliči i v obou kolech prezidentských voleb v roce 2023.
Zajímavý obrázek poskytuje srovnání účasti u dalších typů voleb. Zatímco u krajských voleb byla aktivita voličů v obci opět mírně pod celorepublikovým průměrem, v posledních komunálních volbách naopak občané projevili vyšší zájem. K urnám tehdy přišlo 50,84 % oprávněných voličů, což bylo více než celostátní průměr 46,07 %.
