38,82 %
18,58 %
13,75 %
8,37 %
7,79 %
6,80 %
3,43 %
1,06 %
0,25 %
0,25 %
0,18 %
0,18 %
0,14 %
0,10 %
0,10 %
0,07 %
0,03 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
Nejnovější příspěvky k tématu
Levice má v České republice šanci na návrat, řekl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS politolog Jan Kubáček. Těmi, kdo by mohli pomyslný prapor zvednout, jsou podle něj mimo jiné Zelení nebo Kateřina Konečná. Největší příležitost má však taková levicová alternativa, která se bude opírat o lidi z terénu, míní.
Vyjádření Andreje Babiše ke státnímu rozpočtu hraničí s dezinformační kampaní, napsal na sociální síti X ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Reagoval na prohlášení šéfa hnutí ANO, podle kterého ve státním rozpočtu chybí až 80 miliard korun. Podle Stanjury chce ANO „rozhazovat peníze lopatami jako za covidu“.
Pirátští experti v sobotních volbách pohořeli. Do Sněmovny se nedostali ekonomové Libor Dušek či Václav Vislous, úspěch nezaznamenal ani expert na zahraniční věci Vladimír Votápek. Místo nich se do parlamentu probojovali mladí lidé a ženy. Podle politologa Aleše Michala je to tím, že voliči Pirátů toužili po změně. Velký vliv dle něj měly i mobilizační kampaně na sociálních sítích.
Andrej Babiš si dal za cíl sestavit vládu co nejrychleji a vypadá to, že se k tomu skutečně přibližuje. Čtyři dny po volbách je jasné, že vládu utvoří politici z ANO i Motoristů a také odborníci, které nominuje hnutí SPD. Společně budou mít tyto tři strany 108 poslanců. Podle informací redakce CNN Prima NEWS by ANO mohlo mít v budoucí vládě deset postů, Motoristé tři a SPD pouze jednoho odborníka. Součástí vyjednávání by však mělo být i křeslo předsedy Sněmovny, které má s největší pravděpodobností získat právě SPD, a to pro svého lídra Tomia Okamuru. Kdo by měl obsadit které resorty?
Do Sněmovny se po volbách vítězně vevalila nová krev, což hezky symbolizuje Julie Smejkalová, vůbec nejmladší poslankyně v historii Česka. O katapultování mladých politiků a političek rozhodlo kroužkování, o němž se hojně psalo a mluvilo na sociálních sítích. Co chtějí přinést do Sněmovny mladé Pirátky a Pirát, mladá občanská demokratka, jež přeskákala na Liberecku dva poslance, nebo vycházející hvězda Motoristů Matěj Gregor?
Koalice Spolu je přežitek, prohlásil ve vysílání CNN Prima NEWS komentátor Thomas Kulidakis. Politolog Jan Bureš nato zmínil několik možných nástupců Petra Fialy na pozici předsedy ODS. Jeden z možných favoritů, kterým je ministr dopravy Martin Kupka, však podle něj naději na změnu strany nedává.
Vítejte na stránce věnované volebním výsledkům pro město Doksy. Tento portál nabízí komplexní přehled o aktuálním i historickém vývoji voličských preferencí v parlamentních volbách, stejně jako v dalších typech volebních klání. Naleznete zde nejen detailní data pro samotné město, ale také kontextuální odkazy na výsledky za celý okres Česká Lípa a Liberecký kraj, což umožňuje sledovat politické trendy v širším regionálním měřítku.
Město Doksy je administrativně součástí okresu Česká Lípa, který spadá pod Liberecký kraj. Tato geografická a správní příslušnost určuje zařazení obce do příslušného volebního kraje při celostátních volbách, včetně těch do Poslanecké sněmovny. Výsledky hlasování v obci se tak stávají součástí celkového obrazu politických nálad v celém regionu.
Pro úplnější představu o volebních preferencích je užitečné porovnat místní data s výsledky na vyšších úrovních. Můžete si zde prohlédnout aktuální výsledky parlamentních voleb pro okres Česká Lípa a také souhrnné údaje parlamentních voleb pro Liberecký kraj. Například v roce 2021 v Doksech zvítězilo hnutí ANO s 31,32 %, zatímco celostátním vítězem se stala koalice SPOLU.
Pohled do minulosti odhaluje zajímavý vývoj voličské podpory jednotlivých politických stran a hnutí. V posledních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021 odevzdali voliči v Doksech nejvíce hlasů hnutí ANO, které získalo 31,32 %. Na druhém místě se umístila koalice SPOLU s podporou 22,88 % a třetí příčku obsadila koalice Piráti a Starostové s 18,93 % hlasů.
Zajímavé je i rozložení sil za prvními třemi subjekty, které ukazuje na pestrost politických názorů ve městě. Hranici pěti procent překročily také hnutí SPD s 9,56 % a PŘÍSAHA s 5,26 %. Tyto výsledky poskytují cenné srovnání pro analýzu trendů a změn v preferencích obyvatel Doks v čase. Níže naleznete odkazy na detailní výsledky z minulých let.
V posledních prezidentských volbách v roce 2023 se občané dočkali napínavého souboje. V prvním kole zde zvítězil Andrej Babiš se ziskem 39,42 % hlasů, následován Petrem Pavlem s 33,89 %. Ve druhém kole se však situace obrátila a celkovým vítězem se v obci stal Petr Pavel, který obdržel 54,29 % hlasů. K nahlédnutí jsou zde i podrobné poslední prezidentské volby v Doksech.
Místní politickou scénu dále formují také výsledky posledních krajských voleb v Doksech z roku 2024, kde nejvíce hlasů získalo hnutí ANO. O složení místního zastupitelstva pak rozhodly poslední komunální volby v Doksech v roce 2022, v nichž zvítězilo sdružení Doksy náš domov.
Město Doksy, jehož historie sahá až do roku 1292, se rozkládá na ploše 75 km² v průměrné nadmořské výšce 266 metrů. Podle údajů z roku 2023 zde žije 5119 obyvatel a v roce 2021 bylo ve městě evidováno 1397 domů. Město používá poštovní směrovací čísla 47163 a 47201.
Z demografických údajů vyplývá, že v roce 2023 obec zaznamenala více zemřelých než narozených a zároveň se více lidí odstěhovalo, než přistěhovalo. Mezi významné památky patří například místní zámek nebo socha svatého Prokopa, která údajně inspirovala Karla Hynka Máchu při tvorbě Máje. Další informace naleznete na oficiálních stránkách města Doksy. Statistické údaje pocházejí od Českého statistického úřadu, zatímco informace o památkách čerpáme z dat Národního památkového ústavu.
Volební účast je klíčovým ukazatelem zájmu občanů o veřejné dění. Díky dostupným datům můžeme sledovat, jak aktivní byli voliči v Doksech v různých typech voleb a porovnat jejich angažovanost s celorepublikovým průměrem. Toto srovnání nabízí zajímavý pohled na místní občanskou společnost.
Při pohledu na poslední volební klání lze pozorovat konzistentní trend. Účast v parlamentních volbách dosáhla 61,54 % (oproti 65,43 % v ČR), ve druhém kole prezidentských voleb to bylo 66,38 % (oproti 70,25 % v ČR) a v krajských volbách 29,59 % (oproti 32,91 % v ČR). Také v komunálních volbách byla účast s 44,41 % mírně pod celostátním průměrem 46,07 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
playboy
lajk
prima-living
