43,91 %
13,34 %
12,24 %
10,71 %
8,09 %
4,77 %
4,56 %
1,03 %
0,69 %
0,34 %
0,06 %
0,06 %
0,06 %
0,06 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
Nejnovější příspěvky k tématu
Ve vedení ODS po nadcházejícím lednovém kongresu skončí vedle premiéra Petra Fialy také první místopředseda strany a ministr financí Zbyněk Stanjura. Fiala na úterním tiskovém brífinku zároveň oznámil, že i po odchodu z vedení občanských demokratů hodlá ve Sněmovně zůstat jako řadový poslanec.
Premiér Petr Fiala v úterý večer ohlásil, že v souvislosti s prohrou koalice Spolu ve sněmovních volbách nebude na dalším kongresu ODS obhajovat post předsedy strany. V zákulisí už se vášnivě spekuluje o tom, kdo by mohl Fialu, který stojí v čele občanských demokratů od roku 2014, nahradit. CNN Prima NEWS nabízí sedm možných kandidátů. O tom, kdo by z nich byl ideální volbou, můžete hlasovat v následující anketě.
Výrok předsedy SPD Tomia Okamury, že by v případě vstupu do vlády jeho hnutí usilovalo o výměnu policejního prezidenta Martina Vondráška, byl velice nevhodný. Novinářům to v úterý u centrály ANO na pražském Chodově řekl předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Na dotaz, zda si může SPD s takovým přístupem nárokovat obsazení ministerstva vnitra, Babiš odpověděl, že je to správná otázka.
Jsem přesvědčená, že Petr Fiala (ODS) je nejlepším premiérem novodobé historie naší země, okomentovala na síti X jeho rozhodnutí neobhajovat post předsedy ODS šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Práci premiéra ocenili také předseda lidovců Marek Výborný nebo šéf Starostů Vít Rakušan, který dodal, že se „kdykoliv těší na společné pivo“, čímž odkazoval na setkání v rámci předvolební kampaně.
Nově zvolená poslankyně Pirátů za Olomoucký kraj Šárka Kučerová rezignovala na svůj mandát. Na svém Facebooku tento krok vysvětlila tím, že chce být po rodinné tragédii hlavně se svým synem. „Volím cestu, která je poctivá vůči vám i vůči mé rodině,“ poznamenala také. Nahradit by ji měl místopředseda strany Martin Šmída, jenž je současně jejím prvním náhradníkem, potvrdili Piráti v tiskové zprávě.
Premiér Petr Fiala (ODS) oznámil, že nebude obhajovat post předsedy ODS. Toto rozhodnutí vnímá jako vyvození vlastní odpovědnosti v souvislosti s prohrou ve sněmovních volbách. Se svým rozhodnutím seznámil v úterý členy Výkonné rady ODS. „Děkuji všem za podporu, byla to skvělá jízda,“ napsal na síti X. O novém předsedovi bude jasno po kongresu strany, který se bude konat 17. a 18. ledna 2026.
Tato stránka přináší komplexní pohled na volební výsledky pro město Raspenava. Naleznete zde jak aktuální data pro volby do Poslanecké sněmovny 2025, tak i podrobný historický archiv, který mapuje politické preference obyvatel v minulosti. Kromě toho portál nabízí i výsledky dalších typů voleb a zasazuje místní dění do širšího kontextu okresu Liberec a celého Libereckého kraje.
Město Raspenava je administrativně součástí okresu Liberec, který spadá pod Liberecký kraj. Toto zařazení určuje příslušnost obce k volebnímu kraji a ovlivňuje tak například podobu kandidátních listin pro parlamentní či krajské volby. Výsledky hlasování v obci se tak stávají součástí širší mozaiky, která odráží politické nálady v celém regionu.
Pro úplnější obraz je užitečné sledovat nejen místní data, ale také souhrnné výsledky parlamentních voleb pro okres Liberec a rovněž celkové údaje za parlamentní volby pro Liberecký kraj. Například v posledních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021 v Raspenavě zvítězilo hnutí ANO se ziskem 30,94 % hlasů, zatímco na celorepublikové úrovni byla nejúspěšnější koalice SPOLU.
Při pohledu na výsledky minulých voleb lze sledovat, jak se vyvíjely politické sympatie místních občanů. V roce 2021 zde voliči dali největší podporu hnutí ANO, které získalo téměř 31 % hlasů. Na druhém místě se s odstupem umístila koalice Piráti a Starostové s podporou přesahující 18 %, což naznačuje poměrně jasné rozložení sil v tomto volebním období.
Tento portál umožňuje sledovat dlouhodobé trendy a porovnávat výsledky napříč jednotlivými volebními obdobími. Detailní přehledy z minulých let poskytují cenný vhled do politického vývoje v této lokalitě a pomáhají lépe porozumět současnému rozložení preferencí. Níže naleznete odkazy na starší výsledky, které dokreslují kompletní obraz.
Kromě voleb do sněmovny formují politickou mapu města i další hlasování. V posledních prezidentských volbách v roce 2023 se voliči v Raspenavě přiklonili v prvním kole k Andreji Babišovi, který získal 47,79 % hlasů, následován Petrem Pavlem s 25,39 %. Tento trend se potvrdil i ve druhém kole, kde Andrej Babiš zvítězil se ziskem 56 % hlasů. Podrobné výsledky posledních prezidentských voleb v Raspenavě jsou zde rovněž k dispozici.
Na místní úrovni rozhodovali občané naposledy v roce 2022, kdy se konaly komunální volby, v nichž zvítězilo sdružení Za obnovu obce. Informace o výsledcích posledních komunálních voleb v Raspenavě doplňují celkový obraz. V nedávných krajských volbách v roce 2024 pak nejvíce hlasů získalo hnutí ANO, jehož výsledky naleznete v přehledu posledních krajských voleb ve městě.
Město Raspenava, s první písemnou zmínkou sahající do roku 1343, se rozkládá na ploše 41,3 km² v průměrné nadmořské výšce 331 metrů. Podle údajů z roku 2023 zde žije 2849 obyvatel a v roce 2021 bylo ve městě evidováno 766 domů. Obec s poštovním směrovacím číslem 46401 v posledních letech zaznamenala mírný populační růst, který byl dán především přistěhovalectvím.
Raspenava se může pochlubit několika zajímavými památkami, mezi které patří například novobarokní kostel Nanebevzetí Panny Marie nebo unikátní zděný holubník z konce 19. století, který sloužil jako okrasný prvek panské zahrady. Většina obyvatel se při sčítání v roce 2021 přihlásila k tomu, že je bez náboženského vyznání. Další informace naleznete na oficiálních stránkách města Raspenava. Statistické údaje pocházejí od Českého statistického úřadu, zatímco informace o památkách čerpáme z dat Národního památkového ústavu.
Volební účast v Raspenavě se při porovnání s celostátními průměry jeví jako konzistentně mírně nižší. Například k posledním volbám do Poslanecké sněmovny přišlo 58,01 % oprávněných voličů, zatímco celorepublikový průměr činil 65,43 %. Podobný rozdíl byl patrný i ve druhém kole prezidentských voleb, kde místní účast dosáhla 64,25 % oproti 70,25 % v celé České republice.
Tento trend se projevuje i u dalších typů voleb. V krajských volbách byla účast 30,40 % a v komunálních volbách odvolilo 45,37 % voličů, což v obou případech představuje hodnoty mírně pod celostátním průměrem. Tato opakující se tendence napříč různými typy hlasování může naznačovat specifické místní zvyklosti v oblasti občanské angažovanosti.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
playboy
lajk
prima-living
