24,84 %
22,98 %
16,77 %
14,28 %
8,07 %
6,21 %
4,96 %
0,62 %
0,62 %
0,62 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
Nejnovější příspěvky k tématu
Ve vedení ODS po nadcházejícím lednovém kongresu skončí vedle premiéra Petra Fialy také první místopředseda strany a ministr financí Zbyněk Stanjura. Fiala na úterním tiskovém brífinku zároveň oznámil, že i po odchodu z vedení občanských demokratů hodlá ve Sněmovně zůstat jako řadový poslanec.
Premiér Petr Fiala v úterý večer ohlásil, že v souvislosti s prohrou koalice Spolu ve sněmovních volbách nebude na dalším kongresu ODS obhajovat post předsedy strany. V zákulisí už se vášnivě spekuluje o tom, kdo by mohl Fialu, který stojí v čele občanských demokratů od roku 2014, nahradit. CNN Prima NEWS nabízí sedm možných kandidátů. O tom, kdo by z nich byl ideální volbou, můžete hlasovat v následující anketě.
Výrok předsedy SPD Tomia Okamury, že by v případě vstupu do vlády jeho hnutí usilovalo o výměnu policejního prezidenta Martina Vondráška, byl velice nevhodný. Novinářům to v úterý u centrály ANO na pražském Chodově řekl předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Na dotaz, zda si může SPD s takovým přístupem nárokovat obsazení ministerstva vnitra, Babiš odpověděl, že je to správná otázka.
Jsem přesvědčená, že Petr Fiala (ODS) je nejlepším premiérem novodobé historie naší země, okomentovala na síti X jeho rozhodnutí neobhajovat post předsedy ODS šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Práci premiéra ocenili také předseda lidovců Marek Výborný nebo šéf Starostů Vít Rakušan, který dodal, že se „kdykoliv těší na společné pivo“, čímž odkazoval na setkání v rámci předvolební kampaně.
Nově zvolená poslankyně Pirátů za Olomoucký kraj Šárka Kučerová rezignovala na svůj mandát. Na svém Facebooku tento krok vysvětlila tím, že chce být po rodinné tragédii hlavně se svým synem. „Volím cestu, která je poctivá vůči vám i vůči mé rodině,“ poznamenala také. Nahradit by ji měl místopředseda strany Martin Šmída, jenž je současně jejím prvním náhradníkem, potvrdili Piráti v tiskové zprávě.
Premiér Petr Fiala (ODS) oznámil, že nebude obhajovat post předsedy ODS. Toto rozhodnutí vnímá jako vyvození vlastní odpovědnosti v souvislosti s prohrou ve sněmovních volbách. Se svým rozhodnutím seznámil v úterý členy Výkonné rady ODS. „Děkuji všem za podporu, byla to skvělá jízda,“ napsal na síti X. O novém předsedovi bude jasno po kongresu strany, který se bude konat 17. a 18. ledna 2026.
Vítejte na stránce věnované volebním výsledkům pro obec Valašské Příkazy. Tento portál nabízí komplexní přehled aktuálních i historických dat z voleb do Poslanecké sněmovny, které doplňuje o výsledky dalších typů voleb a základní charakteristiku obce. Naleznete zde také odkazy na volební výsledky pro celý okres Zlín a Zlínský kraj, což umožňuje zasadit lokální dění do širšího regionálního kontextu. Stránka slouží jako informační rozcestník pro všechny, kteří se zajímají o politické preference a volební chování v této lokalitě.
Obec Valašské Příkazy administrativně spadá do okresu Zlín, který je součástí Zlínského kraje. Toto zařazení je klíčové pro pochopení volebních výsledků, neboť voliči v obci přispívají k celkovému výsledku jak na okresní, tak na krajské úrovni. Politické nálady a preference se mohou v rámci kraje lišit, a proto je srovnání lokálních dat s těmi regionálními velmi vypovídající.
Pro lepší představu o volebních trendech si můžete prohlédnout aktuální výsledky parlamentních voleb pro okres Zlín a také souhrnné údaje z parlamentních voleb pro Zlínský kraj. Například v posledních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021 získala ve Valašských Příkazech koalice SPOLU podporu 39,75 % voličů, zatímco na celorepublikové úrovni dosáhla na 27,79 % hlasů.
Pohled do minulosti odhaluje, jak se vyvíjely politické preference obyvatel Valašských Příkazů v rámci voleb do Poslanecké sněmovny. Výsledky z roku 2021 ukázaly jasné vítězství koalice SPOLU, která získala téměř čtyřicet procent hlasů. Na druhém místě se s výrazným odstupem umístilo hnutí ANO a třetí příčku obsadila koalice Pirátů a Starostů.
Analýza starších volebních období pak umožňuje sledovat dlouhodobější trendy a změny v podpoře jednotlivých politických stran a hnutí. Tento historický přehled poskytuje cenný kontext pro pochopení současné politické situace v obci a pomáhá identifikovat stabilní voličské základny i proměnlivé preference. Níže naleznete odkazy na detailní výsledky z minulých let.
Kromě parlamentních voleb se občané Valašských Příkazů pravidelně účastní i dalších volebních klání. Velmi sledovaná byla poslední přímá volba prezidenta v roce 2023. V prvním kole zde zvítězil Petr Pavel se ziskem 33,13 % hlasů, následovaný Andrejem Babišem s 24,85 % hlasů. Ve druhém, rozhodujícím kole pak Petr Pavel svou pozici potvrdil a ve Valašských Příkazech získal podporu 68,07 % voličů.
Tato stránka rovněž archivuje výsledky z dalších úrovní. Můžete si zde prohlédnout, jak dopadly poslední krajské volby ve Valašských Příkazech, které rozhodují o složení zastupitelstva Zlínského kraje. Dále jsou k dispozici také podrobné informace o posledních komunálních volbách ve Valašských Příkazech, které určují směřování obce na místní úrovni.
Obec Valašské Příkazy, jejíž první písemná zmínka pochází z roku 1511, se nachází v průměrné nadmořské výšce 440 metrů. Podle údajů z roku 2023 zde žije 340 obyvatel a její katastrální území se rozkládá na ploše 2,3 km². V roce 2021 bylo v obci evidováno 89 domů a její poštovní směrovací číslo je 756 12.
Demografický vývoj v posledních letech ukazuje pozitivní saldo migrace, což naznačuje, že se do obce stěhuje více lidí, než se z ní odstěhovává. Zajímavá je i struktura obyvatel podle náboženského vyznání, kde se k věřícím hlásí téměř 59 % obyvatel, což je výrazně nad celorepublikovým průměrem. Další informace naleznete na oficiálních stránkách obce Valašské Příkazy. Veškeré statistické údaje pocházejí od Českého statistického úřadu.
Volební účast je jedním z klíčových ukazatelů zájmu občanů o veřejné dění. Ve Valašských Příkazech je tento zájem dlouhodobě na vysoké úrovni, zejména v porovnání s celostátním průměrem. Například u voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2021 přišlo hlasovat 68,94 % oprávněných voličů, zatímco celorepubliková účast byla 65,43 %.
Tento trend se potvrzuje i u dalších typů voleb. V prvním kole prezidentských voleb 2023 byla účast 71,61 % oproti celostátním 68,24 %. Výrazně vyšší aktivitu projevili občané také v komunálních volbách, kde účast dosáhla 63,49 %, což je o více než 17 procentních bodů nad celorepublikovým průměrem. Pouze u krajských voleb byla účast mírně podprůměrná, což může naznačovat specifické vnímání důležitosti jednotlivých volebních aktů v této lokalitě.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
playboy
lajk
prima-living
