39,83 %
27,96 %
11,01 %
9,32 %
4,23 %
4,23 %
1,69 %
0,84 %
0,84 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
Nejnovější příspěvky k tématu
Ve vedení ODS po nadcházejícím lednovém kongresu skončí vedle premiéra Petra Fialy také první místopředseda strany a ministr financí Zbyněk Stanjura. Fiala na úterním tiskovém brífinku zároveň oznámil, že i po odchodu z vedení občanských demokratů hodlá ve Sněmovně zůstat jako řadový poslanec.
Premiér Petr Fiala v úterý večer ohlásil, že v souvislosti s prohrou koalice Spolu ve sněmovních volbách nebude na dalším kongresu ODS obhajovat post předsedy strany. V zákulisí už se vášnivě spekuluje o tom, kdo by mohl Fialu, který stojí v čele občanských demokratů od roku 2014, nahradit. CNN Prima NEWS nabízí sedm možných kandidátů. O tom, kdo by z nich byl ideální volbou, můžete hlasovat v následující anketě.
Výrok předsedy SPD Tomia Okamury, že by v případě vstupu do vlády jeho hnutí usilovalo o výměnu policejního prezidenta Martina Vondráška, byl velice nevhodný. Novinářům to v úterý u centrály ANO na pražském Chodově řekl předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Na dotaz, zda si může SPD s takovým přístupem nárokovat obsazení ministerstva vnitra, Babiš odpověděl, že je to správná otázka.
Jsem přesvědčená, že Petr Fiala (ODS) je nejlepším premiérem novodobé historie naší země, okomentovala na síti X jeho rozhodnutí neobhajovat post předsedy ODS šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Práci premiéra ocenili také předseda lidovců Marek Výborný nebo šéf Starostů Vít Rakušan, který dodal, že se „kdykoliv těší na společné pivo“, čímž odkazoval na setkání v rámci předvolební kampaně.
Nově zvolená poslankyně Pirátů za Olomoucký kraj Šárka Kučerová rezignovala na svůj mandát. Na svém Facebooku tento krok vysvětlila tím, že chce být po rodinné tragédii hlavně se svým synem. „Volím cestu, která je poctivá vůči vám i vůči mé rodině,“ poznamenala také. Nahradit by ji měl místopředseda strany Martin Šmída, jenž je současně jejím prvním náhradníkem, potvrdili Piráti v tiskové zprávě.
Premiér Petr Fiala (ODS) oznámil, že nebude obhajovat post předsedy ODS. Toto rozhodnutí vnímá jako vyvození vlastní odpovědnosti v souvislosti s prohrou ve sněmovních volbách. Se svým rozhodnutím seznámil v úterý členy Výkonné rady ODS. „Děkuji všem za podporu, byla to skvělá jízda,“ napsal na síti X. O novém předsedovi bude jasno po kongresu strany, který se bude konat 17. a 18. ledna 2026.
Tato stránka přináší komplexní přehled o volebních výsledcích pro obec Březsko. Naleznete zde jak aktuální data pro volby do Poslanecké sněmovny 2025, tak i podrobný archiv historických výsledků. Kromě toho portál nabízí pohled na výsledky dalších typů voleb a zasazuje dění v obci do širšího kontextu okresu Prostějov a celého Olomouckého kraje.
Obec Březsko je z administrativního hlediska součástí okresu Prostějov, který spadá pod Olomoucký kraj. Toto zařazení určuje, ve kterém volebním kraji občané odevzdávají své hlasy ve volbách do Poslanecké sněmovny a do krajského zastupitelstva. Výsledky na úrovni obce se tak stávají součástí celkového obrazu politických preferencí v regionu.
Pro srovnání volebního chování je užitečné sledovat nejen místní data, ale také souhrnné výsledky za vyšší celky. Například v parlamentních volbách v roce 2021 získala v Březsku vítězná koalice SPOLU podporu 41,6 % hlasů, zatímco na celorepublikové úrovni dosáhla na 27,79 %. Můžete si prohlédnout aktuální výsledky parlamentních voleb pro okres Prostějov a také kompletní data parlamentních voleb pro Olomoucký kraj.
Při pohledu na minulé volby do Poslanecké sněmovny lze v Březsku pozorovat zajímavé trendy. V roce 2021 zde s výrazným náskokem zvítězila koalice SPOLU, která obdržela 41,6 % hlasů. Na druhém místě se umístilo hnutí ANO s 25,6 % a třetí příčku obsadila koalice Piráti a Starostové s 8 % hlasů.
Volební účast v těchto volbách dosáhla v obci nadprůměrných 71,19 %, což svědčí o značném zájmu místních občanů o politické dění. Detailní pohled na starší volební období umožňuje lépe pochopit dlouhodobý vývoj voličských preferencí v této lokalitě. Následující odkazy nabízejí kompletní výsledky z minulých let.
Kromě voleb do sněmovny se občané Březska účastní i dalších volebních klání. Velmi sledované byly poslední prezidentské volby v roce 2023, kde v prvním kole zvítězil Andrej Babiš s 34,92 % hlasů, těsně následován Petrem Pavlem s 30,15 %. Ve druhém kole se však poměr sil obrátil a Petr Pavel v obci zvítězil se ziskem 59,83 % hlasů. Zde jsou k dispozici kompletní výsledky posledních prezidentských voleb v Březsku.
Na místní úrovni se v roce 2022 konaly komunální volby, ve kterých kandidovalo pouze jedno sdružení „SNK Březsko“, které tak získalo stoprocentní podporu. Přehled výsledků posledních komunálních voleb v Březsku je rovněž dostupný. V nedávných krajských volbách v roce 2024 pak v obci zvítězilo hnutí ANO s podporou téměř 40 % hlasů, což ukazuje na odlišné preference voličů v závislosti na typu voleb. I zde si můžete prohlédnout výsledky posledních krajských voleb v Březsku.
Obec Březsko, jejíž historie sahá až do roku 1351, je malebnou lokalitou ležící v průměrné nadmořské výšce 510 metrů. Podle údajů z roku 2023 zde žilo 202 obyvatel a v roce 2021 bylo v obci evidováno 114 domů. Celková rozloha katastru činí 4 kilometry čtvereční a obec používá poštovní směrovací číslo 798 52.
Demografický vývoj v posledních letech naznačuje mírný pokles počtu obyvatel, což je dáno jak stěhováním, tak přirozeným úbytkem. Zajímavá je struktura náboženského vyznání, kde jsou téměř rovnoměrně zastoupeny skupiny věřících, lidí bez vyznání i těch, kteří svůj postoj neuvedli. Další informace naleznete na oficiálních stránkách obce Březsko. Veškeré statistické údaje pocházejí z dat Českého statistického úřadu.
Volební účast v Březsku vykazuje zajímavé rozdíly v porovnání s celostátním průměrem. Například u voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2021 přišlo hlasovat 71,19 % oprávněných voličů, což bylo výrazně více než celorepublikový průměr 65,43 %. Podobně nadprůměrný zájem projevili občané i v prvním kole prezidentských voleb a zejména v komunálních volbách, kde účast přesáhla 67 %.
Naopak v jiných typech voleb se aktivita voličů více blížila celostátním hodnotám nebo byla mírně nižší. Příkladem je druhé kolo prezidentských voleb s účastí 69,49 % nebo krajské volby, kde k urnám přišlo 33,71 % voličů, což bylo jen nepatrně nad celostátním průměrem. Tyto údaje mohou naznačovat, že míra angažovanosti místních občanů se liší v závislosti na vnímané důležitosti konkrétních voleb.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
playboy
lajk
prima-living
