39,83 %
27,96 %
11,01 %
9,32 %
4,23 %
4,23 %
1,69 %
0,84 %
0,84 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
Nejnovější příspěvky k tématu
Levice má v České republice šanci na návrat, řekl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS politolog Jan Kubáček. Těmi, kdo by mohli pomyslný prapor zvednout, jsou podle něj mimo jiné Zelení nebo Kateřina Konečná. Největší příležitost má však taková levicová alternativa, která se bude opírat o lidi z terénu, míní.
Vyjádření Andreje Babiše ke státnímu rozpočtu hraničí s dezinformační kampaní, napsal na sociální síti X ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Reagoval na prohlášení šéfa hnutí ANO, podle kterého ve státním rozpočtu chybí až 80 miliard korun. Podle Stanjury chce ANO „rozhazovat peníze lopatami jako za covidu“.
Pirátští experti v sobotních volbách pohořeli. Do Sněmovny se nedostali ekonomové Libor Dušek či Václav Vislous, úspěch nezaznamenal ani expert na zahraniční věci Vladimír Votápek. Místo nich se do parlamentu probojovali mladí lidé a ženy. Podle politologa Aleše Michala je to tím, že voliči Pirátů toužili po změně. Velký vliv dle něj měly i mobilizační kampaně na sociálních sítích.
Andrej Babiš si dal za cíl sestavit vládu co nejrychleji a vypadá to, že se k tomu skutečně přibližuje. Čtyři dny po volbách je jasné, že vládu utvoří politici z ANO i Motoristů a také odborníci, které nominuje hnutí SPD. Společně budou mít tyto tři strany 108 poslanců. Podle informací redakce CNN Prima NEWS by ANO mohlo mít v budoucí vládě deset postů, Motoristé tři a SPD pouze jednoho odborníka. Součástí vyjednávání by však mělo být i křeslo předsedy Sněmovny, které má s největší pravděpodobností získat právě SPD, a to pro svého lídra Tomia Okamuru. Kdo by měl obsadit které resorty?
Do Sněmovny se po volbách vítězně vevalila nová krev, což hezky symbolizuje Julie Smejkalová, vůbec nejmladší poslankyně v historii Česka. O katapultování mladých politiků a političek rozhodlo kroužkování, o němž se hojně psalo a mluvilo na sociálních sítích. Co chtějí přinést do Sněmovny mladé Pirátky a Pirát, mladá občanská demokratka, jež přeskákala na Liberecku dva poslance, nebo vycházející hvězda Motoristů Matěj Gregor?
Koalice Spolu je přežitek, prohlásil ve vysílání CNN Prima NEWS komentátor Thomas Kulidakis. Politolog Jan Bureš nato zmínil několik možných nástupců Petra Fialy na pozici předsedy ODS. Jeden z možných favoritů, kterým je ministr dopravy Martin Kupka, však podle něj naději na změnu strany nedává.
Tato stránka přináší komplexní přehled o volebních výsledcích pro obec Březsko. Naleznete zde jak aktuální data pro volby do Poslanecké sněmovny 2025, tak i podrobný archiv historických výsledků. Kromě toho portál nabízí pohled na výsledky dalších typů voleb a zasazuje dění v obci do širšího kontextu okresu Prostějov a celého Olomouckého kraje.
Obec Březsko je z administrativního hlediska součástí okresu Prostějov, který spadá pod Olomoucký kraj. Toto zařazení určuje, ve kterém volebním kraji občané odevzdávají své hlasy ve volbách do Poslanecké sněmovny a do krajského zastupitelstva. Výsledky na úrovni obce se tak stávají součástí celkového obrazu politických preferencí v regionu.
Pro srovnání volebního chování je užitečné sledovat nejen místní data, ale také souhrnné výsledky za vyšší celky. Například v parlamentních volbách v roce 2021 získala v Březsku vítězná koalice SPOLU podporu 41,6 % hlasů, zatímco na celorepublikové úrovni dosáhla na 27,79 %. Můžete si prohlédnout aktuální výsledky parlamentních voleb pro okres Prostějov a také kompletní data parlamentních voleb pro Olomoucký kraj.
Při pohledu na minulé volby do Poslanecké sněmovny lze v Březsku pozorovat zajímavé trendy. V roce 2021 zde s výrazným náskokem zvítězila koalice SPOLU, která obdržela 41,6 % hlasů. Na druhém místě se umístilo hnutí ANO s 25,6 % a třetí příčku obsadila koalice Piráti a Starostové s 8 % hlasů.
Volební účast v těchto volbách dosáhla v obci nadprůměrných 71,19 %, což svědčí o značném zájmu místních občanů o politické dění. Detailní pohled na starší volební období umožňuje lépe pochopit dlouhodobý vývoj voličských preferencí v této lokalitě. Následující odkazy nabízejí kompletní výsledky z minulých let.
Kromě voleb do sněmovny se občané Březska účastní i dalších volebních klání. Velmi sledované byly poslední prezidentské volby v roce 2023, kde v prvním kole zvítězil Andrej Babiš s 34,92 % hlasů, těsně následován Petrem Pavlem s 30,15 %. Ve druhém kole se však poměr sil obrátil a Petr Pavel v obci zvítězil se ziskem 59,83 % hlasů. Zde jsou k dispozici kompletní výsledky posledních prezidentských voleb v Březsku.
Na místní úrovni se v roce 2022 konaly komunální volby, ve kterých kandidovalo pouze jedno sdružení „SNK Březsko“, které tak získalo stoprocentní podporu. Přehled výsledků posledních komunálních voleb v Březsku je rovněž dostupný. V nedávných krajských volbách v roce 2024 pak v obci zvítězilo hnutí ANO s podporou téměř 40 % hlasů, což ukazuje na odlišné preference voličů v závislosti na typu voleb. I zde si můžete prohlédnout výsledky posledních krajských voleb v Březsku.
Obec Březsko, jejíž historie sahá až do roku 1351, je malebnou lokalitou ležící v průměrné nadmořské výšce 510 metrů. Podle údajů z roku 2023 zde žilo 202 obyvatel a v roce 2021 bylo v obci evidováno 114 domů. Celková rozloha katastru činí 4 kilometry čtvereční a obec používá poštovní směrovací číslo 798 52.
Demografický vývoj v posledních letech naznačuje mírný pokles počtu obyvatel, což je dáno jak stěhováním, tak přirozeným úbytkem. Zajímavá je struktura náboženského vyznání, kde jsou téměř rovnoměrně zastoupeny skupiny věřících, lidí bez vyznání i těch, kteří svůj postoj neuvedli. Další informace naleznete na oficiálních stránkách obce Březsko. Veškeré statistické údaje pocházejí z dat Českého statistického úřadu.
Volební účast v Březsku vykazuje zajímavé rozdíly v porovnání s celostátním průměrem. Například u voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2021 přišlo hlasovat 71,19 % oprávněných voličů, což bylo výrazně více než celorepublikový průměr 65,43 %. Podobně nadprůměrný zájem projevili občané i v prvním kole prezidentských voleb a zejména v komunálních volbách, kde účast přesáhla 67 %.
Naopak v jiných typech voleb se aktivita voličů více blížila celostátním hodnotám nebo byla mírně nižší. Příkladem je druhé kolo prezidentských voleb s účastí 69,49 % nebo krajské volby, kde k urnám přišlo 33,71 % voličů, což bylo jen nepatrně nad celostátním průměrem. Tyto údaje mohou naznačovat, že míra angažovanosti místních občanů se liší v závislosti na vnímané důležitosti konkrétních voleb.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
playboy
lajk
prima-living
