Parlamentní volby 2025 ve Františkových Lázních: Výsledky a analýza souvislostí
Tato stránka přináší komplexní přehled o výsledcích voleb do Poslanecké sněmovny 2025 pro světoznámé město Františkovy Lázně. Naleznete zde nejen aktuální data, ale také historický kontext, srovnání s širším regionem a další zajímavé informace, které dokreslují politickou mapu této lokality. Portál nabízí také výsledky dalších typů voleb a odkazy na volební dění v okrese Cheb i v celém Karlovarském kraji.
Františkovy Lázně v regionálním volebním kontextu
Město Františkovy Lázně je administrativně součástí okresu Cheb a spadá pod Karlovarský kraj. Politické preference a volební výsledky v obci se tak stávají důležitou součástí skládačky, která utváří celkový obraz volebního chování v celém regionu. Analýza místních výsledků v porovnání s těmi krajskými a okresními může odhalit specifické trendy a nálady zdejších obyvatel.
Pro lepší pochopení souvislostí jsou k dispozici také aktuální výsledky parlamentních voleb pro okres Cheb a souhrnná data z parlamentních voleb pro Karlovarský kraj. Například v posledních sněmovních volbách v roce 2021 ve městě zvítězilo hnutí ANO s 32,16 % hlasů, zatímco na celostátní úrovni byla nejúspěšnější koalice SPOLU, která získala 27,79 %.
Historie parlamentních voleb ve Františkových Lázních
Při pohledu na výsledky minulých voleb do Poslanecké sněmovny lze sledovat vývoj voličských preferencí v této lokalitě. V roce 2021 zde voliči dali největší podporu hnutí ANO, které obdrželo 32,16 % hlasů. Na druhém místě se umístila koalice SPOLU s 23,45 % a třetí skončila koalice Piráti a Starostové se ziskem 16,85 % hlasů.
Porovnání těchto výsledků s ještě staršími volebními obdobími ukazuje, jak se politická podpora v čase měnila. Sledování těchto trendů je klíčové pro pochopení dlouhodobého směřování obce. Níže uvedené odkazy nabízejí detailní pohled na výsledky z minulých let a umožňují tak hlubší analýzu politického vývoje ve městě.
Jak se volilo v jiných typech voleb?
Zajímavý pohled nabízí i výsledky z jiných volebních klání. Například v prezidentských volbách v roce 2023 bylo první kolo velmi těsné, kdy Andrej Babiš získal 36,59 % a Petr Pavel 35,60 % hlasů. Ve druhém kole však voliči dali jasnou přednost Petru Pavlovi, který zde zvítězil se ziskem 56,89 % hlasů. Detailní výsledky posledních prezidentských voleb ve Františkových Lázních jsou zde rovněž k dispozici.
V posledních krajských volbách v roce 2024 dominovalo ve městě hnutí ANO se ziskem 42,70 % hlasů. Na komunální úrovni v roce 2022 nejvíce uspělo uskupení Frant. Lázně-sdružení místních, které obdrželo 31,40 % hlasů. Pro zájemce je připraven i přehled posledních krajských voleb ve městě a také výsledky posledních komunálních voleb ve Františkových Lázních.
Stručný portrét města Františkovy Lázně
Toto město s poštovními směrovacími čísly 35002 a 35101 má bohatou historii sahající až do roku 1719. Podle údajů z roku 2023 zde žije 5783 obyvatel na rozloze 25,8 km². Město se rozkládá v průměrné nadmořské výšce 442 metrů a v roce 2021 zde bylo evidováno 1087 domů. V roce 2023 město zaznamenalo více přistěhovalých než vystěhovalých, což i přes záporný přirozený přírůstek vedlo k celkovému nárůstu počtu obyvatel.
Františkovy Lázně jsou proslulé nejen svými léčivými prameny, ale i řadou architektonických skvostů, jako je empírový kostel Povýšení sv. Kříže nebo ikonická socha Františka, která se stala symbolem města. V politickém životě je obec zastoupena také na celostátní úrovni, poslancem zvoleným v roce 2021 s bydlištěm ve městě je Jan Kuchař za hnutí STAN. Další informace naleznete na oficiálních stránkách města Františkovy Lázně. Statistické údaje pocházejí od Českého statistického úřadu, zatímco informace o památkách jsou čerpány z Národního památkového ústavu.
Angažovanost voličů ve Františkových Lázních
Volební účast ve Františkových Lázních často vykazuje zajímavé hodnoty v porovnání s celorepublikovým průměrem. Například u voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2021 přišlo k urnám 68,95 % oprávněných voličů, což bylo o více než tři procentní body nad celostátním průměrem. Podobně nadprůměrná byla i účast v komunálních volbách (51,56 % oproti 46,07 % v ČR), což může naznačovat silný zájem občanů o místní dění.
Na druhou stranu, v některých volbách byla aktivita voličů mírně pod celostátní úrovní. To byl případ krajských voleb, kde účast dosáhla 30,64 % ve srovnání s 32,91 % v celé republice. Také ve druhém kole prezidentských voleb byla zdejší účast 69,82 %, tedy nepatrně nižší než celorepublikový průměr 70,25 %. Tato čísla ukazují, že zájem voličů se může lišit v závislosti na typu voleb.