42,01 %
26,05 %
9,24 %
7,56 %
5,88 %
4,20 %
0,84 %
0,84 %
0,84 %
0,84 %
0,84 %
0,84 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
Nejnovější příspěvky k tématu
Levice má v České republice šanci na návrat, řekl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS politolog Jan Kubáček. Těmi, kdo by mohli pomyslný prapor zvednout, jsou podle něj mimo jiné Zelení nebo Kateřina Konečná. Největší příležitost má však taková levicová alternativa, která se bude opírat o lidi z terénu, míní.
Vyjádření Andreje Babiše ke státnímu rozpočtu hraničí s dezinformační kampaní, napsal na sociální síti X ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Reagoval na prohlášení šéfa hnutí ANO, podle kterého ve státním rozpočtu chybí až 80 miliard korun. Podle Stanjury chce ANO „rozhazovat peníze lopatami jako za covidu“.
Pirátští experti v sobotních volbách pohořeli. Do Sněmovny se nedostali ekonomové Libor Dušek či Václav Vislous, úspěch nezaznamenal ani expert na zahraniční věci Vladimír Votápek. Místo nich se do parlamentu probojovali mladí lidé a ženy. Podle politologa Aleše Michala je to tím, že voliči Pirátů toužili po změně. Velký vliv dle něj měly i mobilizační kampaně na sociálních sítích.
Andrej Babiš si dal za cíl sestavit vládu co nejrychleji a vypadá to, že se k tomu skutečně přibližuje. Čtyři dny po volbách je jasné, že vládu utvoří politici z ANO i Motoristů a také odborníci, které nominuje hnutí SPD. Společně budou mít tyto tři strany 108 poslanců. Podle informací redakce CNN Prima NEWS by ANO mohlo mít v budoucí vládě deset postů, Motoristé tři a SPD pouze jednoho odborníka. Součástí vyjednávání by však mělo být i křeslo předsedy Sněmovny, které má s největší pravděpodobností získat právě SPD, a to pro svého lídra Tomia Okamuru. Kdo by měl obsadit které resorty?
Do Sněmovny se po volbách vítězně vevalila nová krev, což hezky symbolizuje Julie Smejkalová, vůbec nejmladší poslankyně v historii Česka. O katapultování mladých politiků a političek rozhodlo kroužkování, o němž se hojně psalo a mluvilo na sociálních sítích. Co chtějí přinést do Sněmovny mladé Pirátky a Pirát, mladá občanská demokratka, jež přeskákala na Liberecku dva poslance, nebo vycházející hvězda Motoristů Matěj Gregor?
Koalice Spolu je přežitek, prohlásil ve vysílání CNN Prima NEWS komentátor Thomas Kulidakis. Politolog Jan Bureš nato zmínil několik možných nástupců Petra Fialy na pozici předsedy ODS. Jeden z možných favoritů, kterým je ministr dopravy Martin Kupka, však podle něj naději na změnu strany nedává.
Tato stránka přináší komplexní přehled volebních výsledků pro obec Nesvačily. Naleznete zde jak aktuální data pro volby do Poslanecké sněmovny 2025, tak i podrobný historický archiv, který mapuje politické preference v obci v průběhu let. Součástí je také charakteristika obce a odkazy na volební výsledky v širším regionálním kontextu, konkrétně pro okres Beroun a celý Středočeský kraj.
Obec Nesvačily administrativně spadají do okresu Beroun, který je součástí Středočeského kraje. Výsledky voleb v obci se tak stávají dílkem větší skládačky, která odráží nálady a preference voličů v celém regionu. Porovnání lokálních dat s těmi okresními a krajskými nabízí zajímavý pohled na místní specifika.
Pro hlubší analýzu jsou zde k dispozici aktuální výsledky parlamentních voleb pro okres Beroun a také souhrnné údaje parlamentních voleb pro Středočeský kraj. Například v posledních sněmovních volbách v roce 2021 zvítězila v Nesvačilech koalice SPOLU se ziskem 29,66 % hlasů, což bylo o něco více než její celorepublikový výsledek 27,79 %.
Při pohledu na minulé volby do Poslanecké sněmovny lze v Nesvačilech sledovat zajímavý vývoj. V roce 2021 zde nejvíce hlasů získala koalice SPOLU, následovaná hnutím ANO s 24,57 % a koalicí Pirátů a Starostů s 23,72 %. Tyto výsledky ukazují rozložení politických sil v obci v nedávné době a slouží jako srovnávací základna pro aktuální volební klání.
Archiv výsledků umožňuje sledovat, jak se preference voličů v této lokalitě měnily v čase. Každé volby přinášejí nový obraz o politickém směřování obce a ukazují dlouhodobější trendy v podpoře jednotlivých stran a hnutí. Podrobné výsledky z minulých let jsou dostupné prostřednictvím následujících odkazů.
Kromě voleb do sněmovny se občané Nesvačil účastní i dalších volebních klání. Velmi napínavé byly poslední prezidentské volby v roce 2023, kde v prvním kole zvítězil Andrej Babiš s 37,71 % hlasů, těsně následován Petrem Pavlem s 36,84 %. Ve druhém kole se však poměr sil otočil a Petr Pavel zde získal podporu 56,25 % voličů. Detailní výsledky si můžete prohlédnout na stránce pro poslední prezidentské volby v Nesvačilech.
Na místní a regionální úrovni jsou pro život v obci klíčové výsledky komunálních a krajských voleb. V posledních krajských volbách v roce 2024 zvítězilo v Nesvačilech hnutí ANO s 39,18 % hlasů. V komunálních volbách v roce 2022 pak jednoznačně uspělo Sdružení nezávislých kandidátů se ziskem 100 % hlasů. Podrobné přehledy jsou k dispozici pro poslední krajské volby v Nesvačilech a také pro ty poslední komunální volby v obci.
Nesvačily jsou obcí s poštovním směrovacím číslem 267 27, jejíž historie sahá až do roku 1391. Podle údajů z roku 2023 zde žije 177 obyvatel. Katastr obce se rozkládá na ploše 2,7 km² a v roce 2021 zde bylo evidováno 66 domů. Průměrná nadmořská výška činí 325 metrů.
K místním zajímavostem patří drobná kaplička se zvonicí z roku 1822. Co se týče demografie, v roce 2023 obec zaznamenala mírný úbytek obyvatelstva. Podle sčítání z roku 2021 se polovina obyvatel nehlásí k žádnému náboženskému vyznání. Další informace naleznete na oficiálních stránkách obce Nesvačily. Statistické údaje pocházejí od Českého statistického úřadu, informace o památkách čerpáme z Národního památkového ústavu.
Volební účast v Nesvačilech je dlouhodobě výrazně nadprůměrná ve srovnání s celostátními čísly. Tento trend se projevuje napříč různými typy voleb a naznačuje vysokou míru občanské angažovanosti místních obyvatel. Například u voleb do Poslanecké sněmovny dosáhla účast 86,76 %, zatímco celorepublikový průměr byl 65,43 %. Podobně vysoká byla i v prvním kole prezidentských voleb, kdy k urnám přišlo 85,29 % voličů oproti 68,24 % v celé ČR.
Tento vzorec se potvrdil i v dalších volbách. Ve druhém kole prezidentské volby byla účast 84,21 % (celostátně 70,25 %), v krajských volbách 54,01 % (celostátně 32,91 %) a v komunálních volbách odvolilo 62,50 % oprávněných voličů (celostátně 46,07 %). Místní voliči tak konzistentně projevují větší zájem o veřejné dění, než je obvyklé ve zbytku republiky.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
playboy
lajk
prima-living
