41,31 %
18,12 %
10,13 %
8,29 %
6,97 %
6,34 %
5,68 %
1,14 %
0,43 %
0,28 %
0,23 %
0,19 %
0,16 %
0,16 %
0,09 %
0,09 %
0,09 %
0,07 %
0,05 %
0,04 %
0,02 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
Nejnovější příspěvky k tématu
Levice má v České republice šanci na návrat, řekl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS politolog Jan Kubáček. Těmi, kdo by mohli pomyslný prapor zvednout, jsou podle něj mimo jiné Zelení nebo Kateřina Konečná. Největší příležitost má však taková levicová alternativa, která se bude opírat o lidi z terénu, míní.
Vyjádření Andreje Babiše ke státnímu rozpočtu hraničí s dezinformační kampaní, napsal na sociální síti X ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Reagoval na prohlášení šéfa hnutí ANO, podle kterého ve státním rozpočtu chybí až 80 miliard korun. Podle Stanjury chce ANO „rozhazovat peníze lopatami jako za covidu“.
Pirátští experti v sobotních volbách pohořeli. Do Sněmovny se nedostali ekonomové Libor Dušek či Václav Vislous, úspěch nezaznamenal ani expert na zahraniční věci Vladimír Votápek. Místo nich se do parlamentu probojovali mladí lidé a ženy. Podle politologa Aleše Michala je to tím, že voliči Pirátů toužili po změně. Velký vliv dle něj měly i mobilizační kampaně na sociálních sítích.
Andrej Babiš si dal za cíl sestavit vládu co nejrychleji a vypadá to, že se k tomu skutečně přibližuje. Čtyři dny po volbách je jasné, že vládu utvoří politici z ANO i Motoristů a také odborníci, které nominuje hnutí SPD. Společně budou mít tyto tři strany 108 poslanců. Podle informací redakce CNN Prima NEWS by ANO mohlo mít v budoucí vládě deset postů, Motoristé tři a SPD pouze jednoho odborníka. Součástí vyjednávání by však mělo být i křeslo předsedy Sněmovny, které má s největší pravděpodobností získat právě SPD, a to pro svého lídra Tomia Okamuru. Kdo by měl obsadit které resorty?
Do Sněmovny se po volbách vítězně vevalila nová krev, což hezky symbolizuje Julie Smejkalová, vůbec nejmladší poslankyně v historii Česka. O katapultování mladých politiků a političek rozhodlo kroužkování, o němž se hojně psalo a mluvilo na sociálních sítích. Co chtějí přinést do Sněmovny mladé Pirátky a Pirát, mladá občanská demokratka, jež přeskákala na Liberecku dva poslance, nebo vycházející hvězda Motoristů Matěj Gregor?
Koalice Spolu je přežitek, prohlásil ve vysílání CNN Prima NEWS komentátor Thomas Kulidakis. Politolog Jan Bureš nato zmínil několik možných nástupců Petra Fialy na pozici předsedy ODS. Jeden z možných favoritů, kterým je ministr dopravy Martin Kupka, však podle něj naději na změnu strany nedává.
Tato stránka přináší komplexní přehled výsledků pro volby do Poslanecké sněmovny 2025 v okrese Přerov. Naleznete zde nejen aktuální data, ale také historické výsledky, které dokreslují politický vývoj regionu. Součástí jsou i odkazy na výsledky dalších typů voleb, charakteristika okresu a data pro nadřazený Olomoucký kraj i jeho nejvýznamnější města a obce.
Okres Přerov je nedílnou součástí Olomouckého kraje a rozkládá se v jeho jihovýchodní části. Pro širší kontext je možné sledovat také souhrnné výsledky pro celý Olomoucký kraj, které umožňují porovnání politických preferencí v rámci celého regionu.
Administrativním a hospodářským centrem je statutární město Přerov, které je zároveň významným železničním uzlem. Výsledky v těchto velkých sídlech často předznamenávají celkové politické nálady na Přerovsku. Dále je důležité průmyslové město Hranice, ležící na klíčovém dopravním tahu Moravské brány. Trojici nejvýznamnějších center doplňuje historický Lipník nad Bečvou s městskou památkovou rezervací.
Při posledních sněmovních volbách v roce 2021 zvítězilo v okrese Přerov hnutí ANO se ziskem 32,22 % hlasů. Na druhém místě se umístila koalice SPOLU s 23,40 % a třetí pozici obsadilo hnutí SPD, které oslovilo 13,80 % voličů. Výsledky ukazují na mírně odlišné preference ve srovnání s celostátním průměrem, kde zvítězila koalice SPOLU.
Politickou mapu regionu a její proměny v čase lze detailněji zkoumat prostřednictvím starších výsledků. Data z minulých let odhalují dlouhodobé trendy a voličské přesuny, které formovaly současnou politickou situaci v této části Moravy. Pro hlubší analýzu jsou k dispozici kompletní data z několika předchozích volebních období.
V prezidentských volbách v roce 2023 získal v prvním kole v okrese nejvíce hlasů Andrej Babiš (43,11 %), následovaný Petrem Pavlem (26,35 %) a Danuší Nerudovou (13,07 %). Ve druhém kole zdejší voliči dali přednost Andreji Babišovi, který obdržel 52,97 % hlasů. Podrobné výsledky prezidentských voleb v okrese Přerov jsou k dispozici na samostatné stránce.
V krajských volbách konaných v roce 2024 zvítězilo na Přerovsku hnutí ANO s výrazným ziskem 44,63 % hlasů. Kompletní přehled, jak dopadly poslední krajské volby v okrese Přerov, nabízí detailní pohled na rozložení politických sil na regionální úrovni. Důležitá data poskytují také výsledky komunálních voleb 2022 v okrese Přerov, které odrážejí preference voličů v jednotlivých městech a obcích.
Přerovsko se rozkládá v srdci Moravy, v úrodné oblasti Hané a Moravské brány, na soutoku řek Moravy a Bečvy. Tento region s rozlohou 854 km² je bohatý na přírodní zajímavosti, jako jsou Zbrašovské aragonitové jeskyně či Hranická propast, která je nejhlubší zatopenou propastí světa. Kulturní dědictví, jehož dokumentaci podle podkladů NPÚ tvoří například hrad Helfštýn nebo historická centra měst, přitahuje návštěvníky z celé země.
Podle údajů Českého statistického úřadu zde v roce 2023 žilo 128 304 obyvatel s průměrným věkem 44,1 let. Celý okres tvoří 105 obcí. Demografický vývoj, jak zaznamenal ČSÚ pro rok 2023, ukazuje přirozený úbytek obyvatel o 467 osob, který byl však více než kompenzován přírůstkem stěhováním čítajícím 591 osob. Celkový přírůstek tak dosáhl 124 obyvatel.
Volební účast v okrese Přerov se v posledních letech pohybovala mírně pod celorepublikovým průměrem. U voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2021 přišlo k urnám 64,06 % oprávněných voličů, zatímco celostátní účast činila 65,43 %. Podobný trend byl patrný i v prvním kole prezidentských voleb v roce 2023, kdy v okrese hlasovalo 66,43 % voličů oproti 68,24 % v celé České republice.
Ve druhém kole prezidentských voleb dosáhla účast v regionu 69,11 %, přičemž celostátně to bylo 70,25 %. U krajských voleb v roce 2024 byla účast tradičně nižší, v okrese dosáhla 31,23 %, zatímco celorepublikový průměr byl 32,91 %. Data tak konzistentně ukazují o něco menší zapojení voličů na Přerovsku ve srovnání s průměrem za celou zemi.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
playboy
lajk
prima-living
