46,68 %
15,76 %
14,31 %
6,22 %
6,22 %
4,56 %
3,52 %
1,24 %
0,82 %
0,41 %
0,20 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
Nejnovější příspěvky k tématu
Levice má v České republice šanci na návrat, řekl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS politolog Jan Kubáček. Těmi, kdo by mohli pomyslný prapor zvednout, jsou podle něj mimo jiné Zelení nebo Kateřina Konečná. Největší příležitost má však taková levicová alternativa, která se bude opírat o lidi z terénu, míní.
Vyjádření Andreje Babiše ke státnímu rozpočtu hraničí s dezinformační kampaní, napsal na sociální síti X ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Reagoval na prohlášení šéfa hnutí ANO, podle kterého ve státním rozpočtu chybí až 80 miliard korun. Podle Stanjury chce ANO „rozhazovat peníze lopatami jako za covidu“.
Pirátští experti v sobotních volbách pohořeli. Do Sněmovny se nedostali ekonomové Libor Dušek či Václav Vislous, úspěch nezaznamenal ani expert na zahraniční věci Vladimír Votápek. Místo nich se do parlamentu probojovali mladí lidé a ženy. Podle politologa Aleše Michala je to tím, že voliči Pirátů toužili po změně. Velký vliv dle něj měly i mobilizační kampaně na sociálních sítích.
Andrej Babiš si dal za cíl sestavit vládu co nejrychleji a vypadá to, že se k tomu skutečně přibližuje. Čtyři dny po volbách je jasné, že vládu utvoří politici z ANO i Motoristů a také odborníci, které nominuje hnutí SPD. Společně budou mít tyto tři strany 108 poslanců. Podle informací redakce CNN Prima NEWS by ANO mohlo mít v budoucí vládě deset postů, Motoristé tři a SPD pouze jednoho odborníka. Součástí vyjednávání by však mělo být i křeslo předsedy Sněmovny, které má s největší pravděpodobností získat právě SPD, a to pro svého lídra Tomia Okamuru. Kdo by měl obsadit které resorty?
Do Sněmovny se po volbách vítězně vevalila nová krev, což hezky symbolizuje Julie Smejkalová, vůbec nejmladší poslankyně v historii Česka. O katapultování mladých politiků a političek rozhodlo kroužkování, o němž se hojně psalo a mluvilo na sociálních sítích. Co chtějí přinést do Sněmovny mladé Pirátky a Pirát, mladá občanská demokratka, jež přeskákala na Liberecku dva poslance, nebo vycházející hvězda Motoristů Matěj Gregor?
Koalice Spolu je přežitek, prohlásil ve vysílání CNN Prima NEWS komentátor Thomas Kulidakis. Politolog Jan Bureš nato zmínil několik možných nástupců Petra Fialy na pozici předsedy ODS. Jeden z možných favoritů, kterým je ministr dopravy Martin Kupka, však podle něj naději na změnu strany nedává.
Tato stránka přináší komplexní pohled na volební dění v obci Rožná, která je známá svou bohatou historií sahající až do 14. století. Naleznete zde nejen aktuální výsledky pro volby do Poslanecké sněmovny 2025, ale také podrobný archiv historických volebních dat. Součástí přehledu je i charakteristika obce a odkazy na výsledky v širším regionálním měřítku, které umožňují zasadit místní preference do kontextu celého okresu i kraje.
Obec Rožná je administrativně součástí okresu Žďár nad Sázavou a náleží ke Kraji Vysočina. Toto zařazení určuje její příslušnost k volebnímu kraji a ovlivňuje tak nabídku kandidujících stran a osobností v celostátních i regionálních volbách. Výsledky hlasování v obci se tak stávají jedním z dílků skládačky, která utváří politickou mapu celého regionu.
Pro srovnání místních preferencí s okolím jsou zde k dispozici aktuální výsledky parlamentních voleb pro okres Žďár nad Sázavou a také souhrnné údaje za parlamentní volby pro Kraj Vysočina. Například v roce 2021 zde zvítězilo hnutí ANO se ziskem 32,81 % hlasů, což bylo více než jeho celorepublikový výsledek 27,12 %. Naopak koalice SPOLU v obci získala 16,74 %, zatímco na celostátní úrovni zvítězila s 27,79 %.
Pohled do minulosti odhaluje, jak se vyvíjely politické preference obyvatel Rožné v rámci parlamentních voleb. V posledních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021 se o hlasy voličů ucházelo několik subjektů, přičemž největší podporu získalo hnutí ANO. Na druhém místě se umístila koalice SPOLU a třetí příčku obsadila ČSSD s více než patnácti procenty hlasů.
Dlouhodobý vývoj volebních výsledků umožňuje sledovat proměny politické podpory v čase a lépe porozumět současnému rozložení sil. Analýza starších volebních období ukazuje, jak se měnila podpora pro tradiční i nové politické strany. Následující odkazy nabízejí detailní pohled na jednotlivé volební ročníky a přinášejí cenná data o hlasování v této lokalitě.
Kromě voleb do sněmovny se občané zapojují i do dalších typů volebních klání. Velmi sledované byly poslední prezidentské volby v Rožné v roce 2023. V prvním kole zde zvítězil Andrej Babiš se ziskem 43,61 % hlasů, následovaný Petrem Pavlem, který obdržel 30,42 %.
Ve druhém, rozhodujícím kole prezidentské volby byl souboj velmi těsný, přičemž Andrej Babiš si v obci udržel prvenství s 51,54 % hlasů. Místní obyvatelé také pravidelně rozhodují o složení zastupitelstev na nižších úrovních, jak dokládají výsledky posledních komunálních voleb v Rožné z roku 2022. Podobně se zajímají i o správu regionu, o čemž svědčí účast v posledních krajských volbách v Rožné v roce 2024.
Obec Rožná, jejíž první písemná zmínka pochází z roku 1349, se rozkládá na ploše 12,9 km² v průměrné nadmořské výšce 460 metrů. Podle údajů z roku 2023 zde žije 811 obyvatel a v roce 2021 bylo v obci evidováno 290 domů. Obec používá poštovní směrovací čísla 59252 a 59301.
Mezi významné dominanty patří kostel svatého Havla, jehož počátky sahají do poloviny 13. století, a přilehlá pozdně barokní fara s erbem hrabat Stockhammerů. Podle posledního sčítání lidu se k víře hlásí 37,9 % obyvatel, zatímco 31,7 % je bez vyznání. Statistická data o obyvatelstvu a domech pocházejí od Českého statistického úřadu, informace o památkách čerpáme z evidence Národního památkového ústavu.
Volební účast v Rožné dlouhodobě vykazuje zajímavé hodnoty, které často převyšují celorepublikový průměr. Například u posledních voleb do Poslanecké sněmovny přišlo k urnám 72,27 % oprávněných voličů, zatímco celostátní účast činila 65,43 %. Podobně vysoký zájem byl patrný i během prvního kola prezidentských voleb, kdy zde odvolilo 78,02 % voličů oproti 68,24 % v celé České republice.
Tento trend se potvrdil i v dalších typech voleb, což může naznačovat nadprůměrný zájem místních obyvatel o veřejné dění. U komunálních voleb byla účast 52,90 % ve srovnání s celostátními 46,07 %. I v druhém kole prezidentské volby byla aktivita voličů vysoká, dosáhla 76,18 %. Tyto údaje svědčí o silné občanské angažovanosti v této lokalitě na Vysočině.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
playboy
lajk
prima-living
