42,21 %
21,78 %
8,42 %
7,48 %
6,89 %
5,78 %
5,44 %
0,68 %
0,34 %
0,25 %
0,17 %
0,17 %
0,17 %
0,08 %
0,08 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
Nejnovější příspěvky k tématu
Levice má v České republice šanci na návrat, řekl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS politolog Jan Kubáček. Těmi, kdo by mohli pomyslný prapor zvednout, jsou podle něj mimo jiné Zelení nebo Kateřina Konečná. Největší příležitost má však taková levicová alternativa, která se bude opírat o lidi z terénu, míní.
Vyjádření Andreje Babiše ke státnímu rozpočtu hraničí s dezinformační kampaní, napsal na sociální síti X ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Reagoval na prohlášení šéfa hnutí ANO, podle kterého ve státním rozpočtu chybí až 80 miliard korun. Podle Stanjury chce ANO „rozhazovat peníze lopatami jako za covidu“.
Pirátští experti v sobotních volbách pohořeli. Do Sněmovny se nedostali ekonomové Libor Dušek či Václav Vislous, úspěch nezaznamenal ani expert na zahraniční věci Vladimír Votápek. Místo nich se do parlamentu probojovali mladí lidé a ženy. Podle politologa Aleše Michala je to tím, že voliči Pirátů toužili po změně. Velký vliv dle něj měly i mobilizační kampaně na sociálních sítích.
Andrej Babiš si dal za cíl sestavit vládu co nejrychleji a vypadá to, že se k tomu skutečně přibližuje. Čtyři dny po volbách je jasné, že vládu utvoří politici z ANO i Motoristů a také odborníci, které nominuje hnutí SPD. Společně budou mít tyto tři strany 108 poslanců. Podle informací redakce CNN Prima NEWS by ANO mohlo mít v budoucí vládě deset postů, Motoristé tři a SPD pouze jednoho odborníka. Součástí vyjednávání by však mělo být i křeslo předsedy Sněmovny, které má s největší pravděpodobností získat právě SPD, a to pro svého lídra Tomia Okamuru. Kdo by měl obsadit které resorty?
Do Sněmovny se po volbách vítězně vevalila nová krev, což hezky symbolizuje Julie Smejkalová, vůbec nejmladší poslankyně v historii Česka. O katapultování mladých politiků a političek rozhodlo kroužkování, o němž se hojně psalo a mluvilo na sociálních sítích. Co chtějí přinést do Sněmovny mladé Pirátky a Pirát, mladá občanská demokratka, jež přeskákala na Liberecku dva poslance, nebo vycházející hvězda Motoristů Matěj Gregor?
Koalice Spolu je přežitek, prohlásil ve vysílání CNN Prima NEWS komentátor Thomas Kulidakis. Politolog Jan Bureš nato zmínil několik možných nástupců Petra Fialy na pozici předsedy ODS. Jeden z možných favoritů, kterým je ministr dopravy Martin Kupka, však podle něj naději na změnu strany nedává.
Tato stránka přináší komplexní přehled výsledků pro volby do Poslanecké sněmovny 2025 v Horní Plané. Naleznete zde nejen aktuální data, ale také podrobný historický archiv, který umožňuje sledovat volební trendy v čase. Kromě parlamentních voleb portál nabízí i výsledky dalších typů voleb a zasazuje místní data do širšího kontextu okresu Český Krumlov a celého Jihočeského kraje.
Horní Planá je město ležící v okrese Český Krumlov, který je součástí Jihočeského kraje. Výsledky voleb v obci se tak stávají dílkem větší skládačky, která odráží politické nálady a preference voličů v celém regionu. Porovnání místních dat s výsledky na úrovni okresu a kraje může odhalit zajímavé lokální odlišnosti.
V posledních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021 získalo hnutí ANO v obci 31,65 % hlasů, zatímco na celorepublikové úrovni to bylo 27,12 %. Pro detailní srovnání jsou k dispozici aktuální výsledky parlamentních voleb pro okres Český Krumlov a také souhrnné údaje za parlamentní volby pro Jihočeský kraj.
Při pohledu na minulé volební výsledky lze sledovat vývoj politických preferencí obyvatel. V parlamentních volbách konaných v roce 2021 zvítězilo v Horní Plané hnutí ANO se ziskem 31,65 % hlasů. Na druhém místě se umístila koalice SPOLU s 22,93 % a třetí skončila koalice Piráti a Starostové s 10,91 % hlasů.
Tento portál slouží jako podrobný archiv, který umožňuje nahlédnout hlouběji do historie a analyzovat, jak se volební chování v obci měnilo v průběhu jednotlivých volebních cyklů. Níže naleznete odkazy na detailní výsledky z předchozích let, které poskytují cenný kontext pro pochopení dlouhodobých trendů.
Kromě voleb do sněmovny se občané Horní Plané účastní i dalších volebních klání. Velmi sledované byly poslední prezidentské volby v roce 2023. V prvním kole zde zvítězil Andrej Babiš se ziskem 43,20 % hlasů, následovaný Petrem Pavlem s 28,53 %. Ve druhém kole se však preference voličů otočily a celkovým vítězem se v obci stal Petr Pavel s 52,76 % hlasů. Podrobné výsledky posledních prezidentských voleb v Horní Plané jsou zde rovněž k dispozici.
Voliči v této lokalitě rozhodovali také o složení krajského a místního zastupitelstva. V posledních krajských volbách v roce 2024 získala nejvíce hlasů ODS (47,15 %). Informace o tom, jak dopadly minulé krajské volby v Horní Plané, jsou dostupné na samostatné stránce. Stejně tak si můžete prohlédnout výsledky posledních komunálních voleb v Horní Plané z roku 2022, ve kterých nejvíce uspělo sdružení ZODPOVĚDNĚ PRO HORNÍ PLANOU I.
Město Horní Planá, jehož historie sahá až do roku 1332, je významným sídlem v šumavském podhůří. Podle údajů z roku 2023 zde žilo 1980 obyvatel na rozloze 127,2 km². V roce 2021 bylo ve městě evidováno 551 domů a jeho průměrná nadmořská výška činí 776 metrů. Město používá poštovní směrovací čísla 38226 a 38451.
Horní Planá je rodištěm významného spisovatele Adalberta Stiftera a jeho rodný dům patří k nejvýznamnějším památkám. Mezi další dominanty patří kostel sv. Markéty nebo poutní kostel Panny Marie Bolestné na vrchu Dobrá Voda. Demografický vývoj v roce 2023 zaznamenal záporný celkový přírůstek obyvatel, a to i přes mírně kladné saldo migrace. Další informace naleznete na oficiálních stránkách města Horní Planá. Statistické údaje pocházejí od Českého statistického úřadu, zatímco informace o památkách čerpáme z dat Národního památkového ústavu.
Volební účast je klíčovým ukazatelem zájmu občanů o veřejné dění. V Horní Plané byla účast u voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2021 na úrovni 62,80 %, což bylo mírně pod celorepublikovým průměrem 65,43 %. Podobný trend byl patrný i u obou kol prezidentských voleb v roce 2023, kde účast rovněž lehce zaostávala za celostátními čísly.
Zajímavé srovnání nabízí pohled na volby na regionální a místní úrovni. U krajských voleb v roce 2024 dosáhla účast v obci 33,58 %, což naopak mírně převyšuje celostátní průměr 32,91 %. Ještě výraznější byla angažovanost u komunálních voleb v roce 2022, kdy k urnám přišlo 52,49 % oprávněných voličů, zatímco celorepubliková účast činila 46,07 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
playboy
lajk
prima-living
