Parlamentní volby 2025 v Hrádku: Přehled výsledků a místních souvislostí
Tato stránka poskytuje komplexní přehled o volebních výsledcích v obci Hrádek. Naleznete zde jak aktuální data pro volby do Poslanecké sněmovny 2025, tak i podrobný archiv historických výsledků. Kromě toho stránka nabízí pohled na výsledky dalších typů voleb a zasazuje je do kontextu celého okresu Ústí nad Orlicí i Pardubického kraje. Součástí je také stručná charakteristika obce, která dokresluje místní specifika.
Hrádek v kontextu okresu a kraje
Obec Hrádek je z administrativního hlediska součástí okresu Ústí nad Orlicí, který spadá pod Pardubický kraj. Toto zařazení je klíčové pro pochopení širších volebních trendů, jelikož voličské nálady v obci mohou být ovlivněny děním v celém regionu. Porovnání místních výsledků s těmi na úrovni okresu a kraje tak nabízí cenný vhled do politických preferencí obyvatel.
Pro úplnost zde prezentujeme také souhrnné výsledky za větší územní celky. Můžete si tak porovnat, jak se voličské preference v obci liší od výsledků parlamentních voleb pro okres Ústí nad Orlicí a jaké je celkové skóre pro parlamentní volby v Pardubickém kraji. Například v roce 2021 v Hrádku zvítězilo hnutí ANO s 25,4 % hlasů, zatímco na celostátní úrovni byla nejúspěšnější koalice SPOLU s 27,8 %.
Historie parlamentních voleb v obci Hrádek
Při pohledu na minulé parlamentní volby lze sledovat zajímavý vývoj voličských nálad. V posledních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021 získalo v Hrádku nejvíce hlasů hnutí ANO s podporou 25,39 procenta. Na druhém místě se umístilo hnutí SPD s 20,63 procenty a třetí příčku obsadila koalice SPOLU, pro kterou hlasovalo 19,04 procenta voličů.
Analýza historických dat ukazuje, jak se preference voličů v čase měnily a které politické subjekty si v obci udržovaly stabilní podporu. Tento portál nabízí možnost prozkoumat výsledky i ze starších volebních období a sledovat tak dlouhodobé trendy. Níže naleznete odkazy na detailní výsledky z minulých let, které umožňují podrobné srovnání.
Prezidentské, krajské a komunální volby v Hrádku
Kromě voleb do sněmovny je zajímavé sledovat i výsledky dalších volebních klání. V posledních prezidentských volbách v roce 2023 se občané Hrádku výrazně přiklonili k Petru Pavlovi, který zde v prvním kole získal 46,87 % hlasů. Ve druhém kole pak svou pozici potvrdil ziskem 63,76 % hlasů. Detailní přehled, jak dopadly poslední prezidentské volby v Hrádku, je zde rovněž k dispozici.
Na místní úrovni se konaly poslední komunální volby v Hrádku v roce 2022, kde jednoznačně uspělo Sdružení nezávislých kandidátů Hrádek se ziskem 100 % hlasů. V regionálním měřítku jsou k dispozici také výsledky pro poslední krajské volby v Hrádku z roku 2024, ve kterých nejvíce hlasů obdrželo uskupení 3PK-Pro prosperující Pardubický kraj.
Stručný portrét obce Hrádek
Obec Hrádek, jejíž historie sahá až do roku 1432, je malou obcí s poštovním směrovacím číslem 56201. Podle údajů z roku 2023 zde žilo 128 obyvatel. Rozloha katastru činí 1 kilometr čtvereční a v roce 2021 zde bylo evidováno 45 domů. Tato lokalita se nachází v průměrné nadmořské výšce 405 metrů.
V nedávném období obec zaznamenala mírný odliv obyvatel stěhováním, který byl vyrovnán přirozeným přírůstkem. Podle sčítání z roku 2021 se většina obyvatel (53,4 %) nehlásí k žádnému náboženskému vyznání. Další informace lze nalézt na oficiálních stránkách obce Hrádek. Veškeré zde uvedené statistické údaje pocházejí od Českého statistického úřadu.
Volební aktivita občanů v Hrádku
Obyvatelé Hrádku projevují dlouhodobě nadprůměrný zájem o účast ve volbách. Volební účast zde konzistentně převyšuje celorepublikový průměr, a to napříč různými typy voleb. Například u voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2021 přišlo k urnám 76,83 % oprávněných voličů, zatímco celostátní průměr činil 65,43 %. Podobně vysoká byla účast i ve druhém kole prezidentských voleb v roce 2023, kdy dosáhla 84,15 % oproti 70,25 % v celé České republice.
Tento trend vysoké angažovanosti se potvrzuje i u voleb na regionální a místní úrovni. U krajských voleb byla účast 45,68 % (oproti 32,91 % v ČR) a u komunálních dokonce 58,54 % (oproti 46,07 % v ČR). Tyto hodnoty mohou naznačovat silný vztah občanů k veřejnému dění a zájem podílet se na správě věcí veřejných jak na lokální, tak na celostátní úrovni.
