37,31 %
20,99 %
10,62 %
8,88 %
7,78 %
7,16 %
4,26 %
1,01 %
0,38 %
0,30 %
0,25 %
0,23 %
0,21 %
0,15 %
0,12 %
0,07 %
0,05 %
0,05 %
0,04 %
0,04 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
Nejnovější příspěvky k tématu
Levice má v České republice šanci na návrat, řekl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS politolog Jan Kubáček. Těmi, kdo by mohli pomyslný prapor zvednout, jsou podle něj mimo jiné Zelení nebo Kateřina Konečná. Největší příležitost má však taková levicová alternativa, která se bude opírat o lidi z terénu, míní.
Vyjádření Andreje Babiše ke státnímu rozpočtu hraničí s dezinformační kampaní, napsal na sociální síti X ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Reagoval na prohlášení šéfa hnutí ANO, podle kterého ve státním rozpočtu chybí až 80 miliard korun. Podle Stanjury chce ANO „rozhazovat peníze lopatami jako za covidu“.
Pirátští experti v sobotních volbách pohořeli. Do Sněmovny se nedostali ekonomové Libor Dušek či Václav Vislous, úspěch nezaznamenal ani expert na zahraniční věci Vladimír Votápek. Místo nich se do parlamentu probojovali mladí lidé a ženy. Podle politologa Aleše Michala je to tím, že voliči Pirátů toužili po změně. Velký vliv dle něj měly i mobilizační kampaně na sociálních sítích.
Andrej Babiš si dal za cíl sestavit vládu co nejrychleji a vypadá to, že se k tomu skutečně přibližuje. Čtyři dny po volbách je jasné, že vládu utvoří politici z ANO i Motoristů a také odborníci, které nominuje hnutí SPD. Společně budou mít tyto tři strany 108 poslanců. Podle informací redakce CNN Prima NEWS by ANO mohlo mít v budoucí vládě deset postů, Motoristé tři a SPD pouze jednoho odborníka. Součástí vyjednávání by však mělo být i křeslo předsedy Sněmovny, které má s největší pravděpodobností získat právě SPD, a to pro svého lídra Tomia Okamuru. Kdo by měl obsadit které resorty?
Do Sněmovny se po volbách vítězně vevalila nová krev, což hezky symbolizuje Julie Smejkalová, vůbec nejmladší poslankyně v historii Česka. O katapultování mladých politiků a političek rozhodlo kroužkování, o němž se hojně psalo a mluvilo na sociálních sítích. Co chtějí přinést do Sněmovny mladé Pirátky a Pirát, mladá občanská demokratka, jež přeskákala na Liberecku dva poslance, nebo vycházející hvězda Motoristů Matěj Gregor?
Koalice Spolu je přežitek, prohlásil ve vysílání CNN Prima NEWS komentátor Thomas Kulidakis. Politolog Jan Bureš nato zmínil několik možných nástupců Petra Fialy na pozici předsedy ODS. Jeden z možných favoritů, kterým je ministr dopravy Martin Kupka, však podle něj naději na změnu strany nedává.
Tato stránka přináší ucelený přehled výsledků voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky pro Plzeňský kraj. Naleznete zde jak aktuální data z voleb 2025, tak i podrobné historické výsledky z minulých let. Součástí jsou také informace o dalších typech voleb, charakteristika regionu a odkazy na detailní data pro jednotlivé okresy a největší města, která do kraje spadají.
Tento jihozápadní region se skládá ze sedmi okresů, které se od sebe liší jak krajinným rázem, tak ekonomickým zaměřením. Metropolí a přirozeným centrem je okres Plzeň-město, kde se soustředí většina obyvatel i průmyslových aktivit. Na něj navazuje rozlehlý okres Plzeň-sever, který nabízí pestrou mozaiku přírodních scenérií. Jižní část kraje pak formuje především okres Plzeň-jih, charakteristický spíše zemědělskou krajinou.
K dalším významným částem patří pohraniční oblasti. Svébytný folklór a tradice udržuje okres Domažlice, který je srdcem Chodska. Naopak průmyslovější charakter má okres Rokycany, ležící na východě kraje. Každá z těchto oblastí přispívá k celkové rozmanitosti a ekonomickému potenciálu regionu. Rozlohou největší je okres Klatovy, jehož území zasahuje hluboko do Národního parku Šumava. Celou západní hranici s Německem pak lemuje okres Tachov, který je jedním z nejřidčeji osídlených v celé republice.
Krajským městem je Plzeň, která je se svými 185 599 obyvateli po Praze druhým nejvýznamnějším centrem v Čechách. Město nabízí mnoho kulturních památek, mezi nimiž vyniká například historické podzemí, které svým rozsahem patří k nejrozsáhlejším ve střední Evropě. Z technických památek, jejichž dokumentaci spravuje Národní památkový ústav, je unikátní Kolomazná pec z poloviny 18. století. Podrobné výsledky voleb pro město Plzeň jsou k dispozici na samostatné stránce.
Při pohledu na výsledky posledních sněmovních voleb v roce 2021 zvítězilo v Plzeňském kraji hnutí ANO, které získalo 29,03 % hlasů. Na druhém místě se umístila koalice SPOLU s podporou 26,57 % voličů. Třetí příčku obsadila koalice Pirátů a Starostů, pro kterou hlasovalo 13,88 % zúčastněných. Do Poslanecké sněmovny se z regionu dostalo také hnutí SPD, které oslovilo 9,96 % voličů.
Výsledky předchozích voleb ukazují zajímavý vývoj politických preferencí v regionu. Pro detailní srovnání a analýzu trendů můžete nahlédnout do kompletních výsledků z minulých let. Tato historická data poskytují cenný kontext pro pochopení aktuálního politického rozložení sil v kraji a umožňují sledovat, jak se měnila podpora jednotlivých stran v čase.
Kromě parlamentních voleb se politická mapa regionu formuje i v dalších typech volebních klání. V prezidentských volbách v roce 2023 zvítězil v prvním kole v kraji Andrej Babiš se ziskem 37,37 % hlasů, těsně následovaný Petrem Pavlem s 34,46 %. Třetí skončila Danuše Nerudová s 12,97 %. Ve druhém kole se však poměr sil obrátil a Petr Pavel zvítězil s 55,71 % hlasů. Podrobná data jsou k dispozici na stránce věnované prezidentským volbám v Plzeňském kraji.
V posledních krajských volbách v roce 2024 dominovalo hnutí ANO, které získalo 38,63 % hlasů. S výrazným odstupem následovala koalice ODS a TOP 09 s 16,05 % a hnutí STAN s 13,09 %. Kompletní přehled naleznete na stránce pro krajské volby v Plzeňském kraji. Politickou mozaiku doplňují také komunální volby, které se konaly v roce 2022 a jejichž výsledky odrážejí preference voličů na lokální úrovni v jednotlivých městech a obcích.
Plzeňský kraj se rozkládá na jihozápadě Čech a svou rozlohou 7 649 km² patří mezi největší kraje v České republice. Podle údajů Českého statistického úřadu zde k roku 2023 žilo 613 374 obyvatel. Region se člení na sedm okresů a 501 obcí. Krajina je zde velmi rozmanitá, od Plzeňské pahorkatiny přes Brdskou vrchovinu až po horské masivy Šumavy a Českého lesa, kde se nachází i nejvyšší vrchol Velká Mokrůvka s výškou 1 370 metrů nad mořem. Značnou část území, konkrétně 40,4 %, pokrývají lesy, což region řadí na přední místa v těžbě dřeva.
Demografický vývoj, jak jej zaznamenal ČSÚ, ukazuje pro rok 2023 celkový přírůstek obyvatel o 7 986 osob, který byl tažen výhradně stěhováním s přírůstkem 9 155 osob. Přirozený přírůstek byl naopak záporný a činil -1 169 osob. Průměrný věk obyvatel dosahuje 43 let. Ekonomika kraje je postavena na strojírenství, výrobě nápojů a potravin, keramickém průmyslu a v posledních letech také na výrobě elektroniky a automobilových komponentů díky příchodu zahraničních investorů. Zemědělství má v regionu rovněž příznivé podmínky.
Volební účast v tomto regionu se v různých typech voleb mírně liší od celorepublikového průměru. U voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2021 přišlo k urnám 64,72 % oprávněných voličů, což bylo o něco méně než celostátní průměr 65,43 %. Podobný trend byl patrný i u krajských voleb v roce 2024, kde účast dosáhla 32,54 % oproti 32,91 % v celé České republice.
Naopak v případě prezidentských voleb v roce 2023 byla aktivita voličů velmi srovnatelná s celostátními čísly. V prvním kole dosáhla účast v kraji 68,27 %, zatímco celorepublikově to bylo 68,24 %. Ve druhém, rozhodujícím kole, pak v Plzeňském kraji hlasovalo 70,04 % voličů, což bylo jen nepatrně méně než celostátní účast 70,25 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
playboy
lajk
prima-living
