40,28 %
11,37 %
10,42 %
9,95 %
9,47 %
9,00 %
3,79 %
2,36 %
0,94 %
0,94 %
0,94 %
0,47 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
Nejnovější příspěvky k tématu
Levice má v České republice šanci na návrat, řekl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS politolog Jan Kubáček. Těmi, kdo by mohli pomyslný prapor zvednout, jsou podle něj mimo jiné Zelení nebo Kateřina Konečná. Největší příležitost má však taková levicová alternativa, která se bude opírat o lidi z terénu, míní.
Vyjádření Andreje Babiše ke státnímu rozpočtu hraničí s dezinformační kampaní, napsal na sociální síti X ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Reagoval na prohlášení šéfa hnutí ANO, podle kterého ve státním rozpočtu chybí až 80 miliard korun. Podle Stanjury chce ANO „rozhazovat peníze lopatami jako za covidu“.
Pirátští experti v sobotních volbách pohořeli. Do Sněmovny se nedostali ekonomové Libor Dušek či Václav Vislous, úspěch nezaznamenal ani expert na zahraniční věci Vladimír Votápek. Místo nich se do parlamentu probojovali mladí lidé a ženy. Podle politologa Aleše Michala je to tím, že voliči Pirátů toužili po změně. Velký vliv dle něj měly i mobilizační kampaně na sociálních sítích.
Andrej Babiš si dal za cíl sestavit vládu co nejrychleji a vypadá to, že se k tomu skutečně přibližuje. Čtyři dny po volbách je jasné, že vládu utvoří politici z ANO i Motoristů a také odborníci, které nominuje hnutí SPD. Společně budou mít tyto tři strany 108 poslanců. Podle informací redakce CNN Prima NEWS by ANO mohlo mít v budoucí vládě deset postů, Motoristé tři a SPD pouze jednoho odborníka. Součástí vyjednávání by však mělo být i křeslo předsedy Sněmovny, které má s největší pravděpodobností získat právě SPD, a to pro svého lídra Tomia Okamuru. Kdo by měl obsadit které resorty?
Do Sněmovny se po volbách vítězně vevalila nová krev, což hezky symbolizuje Julie Smejkalová, vůbec nejmladší poslankyně v historii Česka. O katapultování mladých politiků a političek rozhodlo kroužkování, o němž se hojně psalo a mluvilo na sociálních sítích. Co chtějí přinést do Sněmovny mladé Pirátky a Pirát, mladá občanská demokratka, jež přeskákala na Liberecku dva poslance, nebo vycházející hvězda Motoristů Matěj Gregor?
Koalice Spolu je přežitek, prohlásil ve vysílání CNN Prima NEWS komentátor Thomas Kulidakis. Politolog Jan Bureš nato zmínil několik možných nástupců Petra Fialy na pozici předsedy ODS. Jeden z možných favoritů, kterým je ministr dopravy Martin Kupka, však podle něj naději na změnu strany nedává.
Tato stránka přináší komplexní přehled o volebním dění v obci Karle se zaměřením na volby do Poslanecké sněmovny 2025. Naleznete zde jak aktuální, tak i historické volební výsledky, které zasazují místní preference do širšího kontextu. Portál rovněž nabízí charakteristiku obce a odkazy na výsledky za celý okres Svitavy i Pardubický kraj.
Obec Karle je z administrativního hlediska součástí okresu Svitavy, který spadá pod Pardubický kraj. Toto zařazení určuje příslušnost obce k danému volebnímu kraji, což ovlivňuje jak nabídku kandidátů, tak srovnání výsledků s okolními obcemi a městy v regionu.
Pro ucelený obraz je užitečné sledovat nejen místní výsledky, ale také volební preference v širším okolí. Zde si můžete prohlédnout aktuální výsledky parlamentních voleb pro okres Svitavy a zároveň jsou k dispozici i souhrnné údaje parlamentních voleb pro Pardubický kraj. Například v roce 2021 zvítězilo v obci hnutí ANO, zatímco na celostátní úrovni byla nejúspěšnější koalice SPOLU.
Při pohledu na minulé volby do Poslanecké sněmovny lze sledovat vývoj politických preferencí místních obyvatel. V roce 2021 získalo v obci nejvíce hlasů hnutí ANO s téměř třicetiprocentní podporou. Na druhém místě se umístila koalice SPOLU a třetí skončila koalice Pirátů a Starostů.
Dlouhodobější trendy a proměny voličské podpory jednotlivým stranám v průběhu let nejlépe ilustruje srovnání výsledků z více volebních období. Tento portál proto slouží i jako archiv, který umožňuje nahlédnout do politické historie obce a sledovat, jak se zdejší preference vyvíjely v čase. Níže naleznete odkazy na podrobné výsledky z předchozích let.
Kromě voleb do sněmovny je zajímavé sledovat i výsledky dalších typů voleb. V posledních prezidentských volbách v roce 2023 se voliči v Karli přiklonili v obou kolech k Andreji Babišovi. V prvním kole získal 49,47 % hlasů, zatímco v druhém kole svou podporu ještě navýšil na 56,65 % a porazil tak Petra Pavla. Podrobné výsledky posledních prezidentských voleb v Karli jsou zde k dispozici.
V posledních krajských volbách v roce 2024 zvítězilo v obci hnutí ANO se ziskem 34,48 % hlasů. Na komunální úrovni pak v roce 2022 uspělo sdružení KSČM a Sboru dobrovolných hasičů, které získalo všechny mandáty. Můžete si zde prohlédnout detailní výsledky posledních krajských voleb v Karli a také se podívat na přehled posledních komunálních voleb v Karli.
Obec Karle, jejíž historie sahá až do roku 1336, se rozkládá na ploše 19 kilometrů čtverečních v průměrné nadmořské výšce 492 metrů. Podle údajů z roku 2023 zde žije 420 obyvatel a v roce 2021 bylo v obci evidováno 146 domů. Obec používá poštovní směrovací číslo 568 02.
Mezi místní dominanty patří pozdně barokní kaple Cyrila a Metoděje z druhé poloviny 18. století. Co se týče demografie, obec zaznamenala mírně záporné saldo migrace, ale kladný přirozený přírůstek. V otázce vyznání se většina obyvatel hlásí k variantě bez náboženské víry. Další informace naleznete na oficiálních stránkách obce Karle. Statistické údaje pocházejí od Českého statistického úřadu, informace o památkách jsou čerpány z Národního památkového ústavu.
Volební účast v Karli je při srovnání s celostátními čísly dlouhodobě nižší, a to napříč různými typy voleb. Například k posledním volbám do Poslanecké sněmovny přišlo 50,72 % místních voličů, zatímco celorepublikový průměr činil 65,43 %. Podobný trend byl patrný i u prezidentských voleb, kde v druhém kole hlasovalo 60,36 % voličů z obce oproti 70,25 % v celé České republice.
Tento rozdíl v angažovanosti se projevuje i v dalších volbách. U krajských voleb byla účast v obci 25,57 % ve srovnání s celostátními 32,91 %. Nejvýraznější rozdíl byl zaznamenán u komunálních voleb, kde se k urnám dostavilo 23,60 % místních voličů, přičemž celorepubliková účast dosáhla 46,07 %. Tyto údaje naznačují konzistentně nižší míru volební aktivity obyvatel obce ve srovnání s průměrem České republiky.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
playboy
lajk
prima-living
