43,76 %
16,81 %
8,91 %
7,90 %
7,58 %
6,50 %
5,72 %
1,01 %
0,44 %
0,23 %
0,16 %
0,16 %
0,14 %
0,12 %
0,10 %
0,08 %
0,08 %
0,06 %
0,04 %
0,04 %
0,04 %
0,02 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
Nejnovější příspěvky k tématu
Pirátští experti v sobotních volbách pohořeli. Do Sněmovny se nedostali ekonomové Libor Dušek či Václav Vislous, úspěch nezaznamenal ani expert na zahraniční věci Vladimír Votápek. Místo nich se do parlamentu probojovali mladí lidé a ženy. Podle politologa Aleše Michala je to tím, že voliči Pirátů toužili po změně. Velký vliv dle něj měly i mobilizační kampaně na sociálních sítích.
Andrej Babiš si dal za cíl sestavit vládu co nejrychleji a vypadá to, že se k tomu skutečně přibližuje. Čtyři dny po volbách je jasné, že vládu utvoří politici z ANO i Motoristů a také odborníci, které nominuje hnutí SPD. Společně budou mít tyto tři strany 108 poslanců. Podle informací redakce CNN Prima NEWS by ANO mohlo mít v budoucí vládě deset postů, Motoristé tři a SPD pouze jednoho odborníka. Součástí vyjednávání by však mělo být i křeslo předsedy Sněmovny, které má s největší pravděpodobností získat právě SPD, a to pro svého lídra Tomia Okamuru. Kdo by měl obsadit které resorty?
Do Sněmovny se po volbách vítězně vevalila nová krev, což hezky symbolizuje Julie Smejkalová, vůbec nejmladší poslankyně v historii Česka. O katapultování mladých politiků a političek rozhodlo kroužkování, o němž se hojně psalo a mluvilo na sociálních sítích. Co chtějí přinést do Sněmovny mladé Pirátky a Pirát, mladá občanská demokratka, jež přeskákala na Liberecku dva poslance, nebo vycházející hvězda Motoristů Matěj Gregor?
Koalice Spolu je přežitek, prohlásil ve vysílání CNN Prima NEWS komentátor Thomas Kulidakis. Politolog Jan Bureš nato zmínil několik možných nástupců Petra Fialy na pozici předsedy ODS. Jeden z možných favoritů, kterým je ministr dopravy Martin Kupka, však podle něj naději na změnu strany nedává.
Ve vedení ODS po nadcházejícím lednovém kongresu skončí vedle premiéra Petra Fialy také první místopředseda strany a ministr financí Zbyněk Stanjura. Fiala na úterním tiskovém brífinku zároveň oznámil, že i po odchodu z vedení občanských demokratů hodlá ve Sněmovně zůstat jako řadový poslanec.
Premiér Petr Fiala v úterý večer ohlásil, že v souvislosti s prohrou koalice Spolu ve sněmovních volbách nebude na dalším kongresu ODS obhajovat post předsedy strany. V zákulisí už se vášnivě spekuluje o tom, kdo by mohl Fialu, který stojí v čele občanských demokratů od roku 2014, nahradit. CNN Prima NEWS nabízí sedm možných kandidátů. O tom, kdo by z nich byl ideální volbou, můžete hlasovat v následující anketě.
Tato stránka přináší komplexní přehled volebních výsledků pro město Studénka. Naleznete zde jak aktuální data pro volby do Poslanecké sněmovny 2025, tak i podrobný archiv historických výsledků. Kromě samotných čísel nabízí portál také základní charakteristiku města a zasazuje místní volební preference do širšího kontextu okresu Nový Jičín a celého Moravskoslezského kraje.
Město Studénka je administrativně součástí okresu Nový Jičín, který spadá pod Moravskoslezský kraj. Volební chování občanů je tak ovlivňováno nejen lokálními tématy, ale i celokrajskou a celostátní politickou situací. Porovnání místních výsledků s těmi na vyšších úrovních proto nabízí zajímavý vhled do specifik této oblasti.
Pro lepší pochopení souvislostí si můžete prohlédnout aktuální výsledky parlamentních voleb pro okres Nový Jičín a také kompletní data za celý Moravskoslezský kraj. Například v posledních sněmovních volbách v roce 2021 zvítězilo ve Studénce hnutí ANO s 32,74 % hlasů, zatímco na celorepublikové úrovni byla nejúspěšnější koalice SPOLU.
Při pohledu na minulé parlamentní volby lze sledovat vývoj voličských preferencí v čase. V roce 2021 se ve Studénce na prvním místě umístilo hnutí ANO, které získalo podporu 32,74 % voličů. Na druhém místě skončila koalice SPOLU se ziskem 21,07 % a třetí příčku obsadilo hnutí SPD s 12,61 % hlasů.
Hranici pěti procent nutnou pro vstup do Poslanecké sněmovny v tomto městě překročily také další subjekty. Koalice Piráti a Starostové obdržela 11,16 % hlasů, hnutí PŘÍSAHA získalo 5,71 % a KSČM podpořilo 5,20 % zúčastněných voličů. Detailní výsledky z minulých let umožňují sledovat, jak se podpora jednotlivých stran v lokalitě měnila.
Kromě voleb do sněmovny se občané Studénky účastní i dalších volebních klání. Velmi sledované byly poslední prezidentské volby v roce 2023. V prvním kole zde zvítězil Andrej Babiš se ziskem 43,95 % hlasů, druhý Petr Pavel získal 28,51 %. Ve druhém kole si Andrej Babiš udržel prvenství s 52,56 % hlasů, zatímco Petra Pavla podpořilo 47,43 % voličů.
Zdejší obyvatelé rozhodovali také o složení krajského zastupitelstva a místní samosprávy. Podrobná data z posledních krajských voleb ve Studénce ukazují, že v roce 2024 zvítězilo hnutí ANO s 46,16 % hlasů. Stejně tak jsou k dispozici i výsledky posledních komunálních voleb ve Studénce z roku 2022, kde nejvíce hlasů získalo uskupení Studeňáci pro Studénku.
Město Studénka, jehož historie sahá až do roku 1324, se rozkládá na ploše 30,9 km² v průměrné nadmořské výšce 239 metrů. Podle údajů z roku 2023 zde žije 9 309 obyvatel a v roce 2021 bylo ve městě evidováno 1620 domů. Místní poštovní směrovací číslo je 74213.
Studénka se může pochlubit řadou zajímavých památek, mezi které patří například areál Starého a Nového zámku s přilehlým parkem nebo architektonická dominanta v podobě novogotického kostela svatého Bartoloměje. Co se týče demografického vývoje, obec v poslední době zaznamenala více přistěhovalých než vystěhovalých, avšak celkový počet obyvatel mírně klesl z důvodu záporného přirozeného přírůstku. Více informací naleznete na oficiálních stránkách města Studénka. Statistické údaje pocházejí od Českého statistického úřadu, zatímco informace o památkách čerpáme z Národního památkového ústavu.
Volební účast ve Studénce se při srovnání s celostátními čísly jeví jako mírně nižší napříč různými typy voleb. U posledních voleb do Poslanecké sněmovny přišlo k urnám 60,13 % místních oprávněných voličů, zatímco celorepublikový průměr činil 65,43 %. Podobný trend byl patrný i u prezidentských voleb.
V prvním kole prezidentské volby v roce 2023 byla účast 64,29 % oproti celostátním 68,24 % a ve druhém kole pak 66,58 % oproti 70,25 % v celé České republice. Také u komunálních voleb byla aktivita voličů s 39,13 % nižší než celostátní průměr 46,07 %. Nejtěsnější rozdíl byl zaznamenán u krajských voleb, kde účast dosáhla 31,34 % ve srovnání s 32,91 % v rámci celé země.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
playboy
lajk
prima-living
