37,96 %
18,05 %
11,11 %
11,11 %
9,25 %
6,01 %
2,77 %
1,38 %
0,46 %
0,46 %
0,46 %
0,46 %
0,46 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
Nejnovější příspěvky k tématu
Vyjádření Andreje Babiše ke státnímu rozpočtu hraničí s dezinformační kampaní, napsal na sociální síti X ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Reagoval na prohlášení šéfa hnutí ANO, podle kterého ve státním rozpočtu chybí až 80 miliard korun. Podle Stanjury chce ANO „rozhazovat peníze lopatami jako za covidu“.
Pirátští experti v sobotních volbách pohořeli. Do Sněmovny se nedostali ekonomové Libor Dušek či Václav Vislous, úspěch nezaznamenal ani expert na zahraniční věci Vladimír Votápek. Místo nich se do parlamentu probojovali mladí lidé a ženy. Podle politologa Aleše Michala je to tím, že voliči Pirátů toužili po změně. Velký vliv dle něj měly i mobilizační kampaně na sociálních sítích.
Andrej Babiš si dal za cíl sestavit vládu co nejrychleji a vypadá to, že se k tomu skutečně přibližuje. Čtyři dny po volbách je jasné, že vládu utvoří politici z ANO i Motoristů a také odborníci, které nominuje hnutí SPD. Společně budou mít tyto tři strany 108 poslanců. Podle informací redakce CNN Prima NEWS by ANO mohlo mít v budoucí vládě deset postů, Motoristé tři a SPD pouze jednoho odborníka. Součástí vyjednávání by však mělo být i křeslo předsedy Sněmovny, které má s největší pravděpodobností získat právě SPD, a to pro svého lídra Tomia Okamuru. Kdo by měl obsadit které resorty?
Do Sněmovny se po volbách vítězně vevalila nová krev, což hezky symbolizuje Julie Smejkalová, vůbec nejmladší poslankyně v historii Česka. O katapultování mladých politiků a političek rozhodlo kroužkování, o němž se hojně psalo a mluvilo na sociálních sítích. Co chtějí přinést do Sněmovny mladé Pirátky a Pirát, mladá občanská demokratka, jež přeskákala na Liberecku dva poslance, nebo vycházející hvězda Motoristů Matěj Gregor?
Koalice Spolu je přežitek, prohlásil ve vysílání CNN Prima NEWS komentátor Thomas Kulidakis. Politolog Jan Bureš nato zmínil několik možných nástupců Petra Fialy na pozici předsedy ODS. Jeden z možných favoritů, kterým je ministr dopravy Martin Kupka, však podle něj naději na změnu strany nedává.
Ve vedení ODS po nadcházejícím lednovém kongresu skončí vedle premiéra Petra Fialy také první místopředseda strany a ministr financí Zbyněk Stanjura. Fiala na úterním tiskovém brífinku zároveň oznámil, že i po odchodu z vedení občanských demokratů hodlá ve Sněmovně zůstat jako řadový poslanec.
Vítejte na stránce věnované volebním výsledkům pro obec Lhotka. Tento portál přináší komplexní přehled o aktuálním dění spojeném s volbami do Poslanecké sněmovny 2025, ale slouží také jako podrobný archiv historických dat. Naleznete zde nejen výsledky pro samotnou obec, ale i kontextuální data a odkazy na výsledky pro celý okres Beroun a Středočeský kraj. Stránka je doplněna o charakteristiku obce a přehled výsledků z dalších typů voleb.
Obec Lhotka je z administrativního hlediska součástí okresu Beroun, který spadá pod Středočeský kraj. Toto zařazení je klíčové pro pochopení širších volebních trendů, jelikož politické preference se mohou na lokální, okresní a krajské úrovni lišit. Analýza výsledků v těchto různých měřítkách tak poskytuje ucelenější obraz o politické mapě regionu.
Pro srovnání jsou zde k dispozici aktuální výsledky parlamentních voleb pro okres Beroun a také souhrnné údaje za celý parlamentních voleb pro Středočeský kraj. Například v roce 2021 v Lhotce zvítězilo hnutí ANO s 33,87 % hlasů, zatímco na celostátní úrovni byla nejúspěšnější koalice SPOLU s 27,79 % a hnutí ANO skončilo druhé s 27,12 %.
Pohled do minulosti odhaluje, jak se vyvíjely politické preference obyvatel Lhotky. V posledních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021 zde s výrazným náskokem zvítězilo hnutí ANO, které získalo 33,87 % hlasů. Na druhém místě se umístila koalice SPOLU s 23,65 % a třetí skončila koalice Piráti a Starostové, pro kterou hlasovalo 13,44 % voličů.
Tento portál umožňuje sledovat volební trendy v delším časovém horizontu a porovnávat, jak se měnila podpora jednotlivých politických stran a hnutí v průběhu let. Níže uvedené odkazy vedou na detailní výsledky z předchozích volebních období, což poskytuje cenný vhled do politického vývoje v této lokalitě a umožňuje sledovat kontinuitu či změny ve voličském chování.
Zajímavý pohled na preference místních voličů nabízí i výsledky prezidentských voleb z roku 2023. V prvním kole zde zvítězil Andrej Babiš se ziskem 45,67 % hlasů, následovaný Petrem Pavlem s 33,17 %. Ve druhém, rozhodujícím kole si Andrej Babiš udržel prvenství a získal 51,40 % hlasů. Podrobné informace jsou k dispozici v přehledu posledních prezidentských voleb v Lhotce.
V rámci regionální politiky se zde naposledy konaly volby do krajského zastupitelstva. Výsledky posledních krajských voleb v Lhotce ukázaly, že největší podporu získalo hnutí ANO s 42,85 %. Na místní úrovni pak výsledky posledních komunálních voleb v Lhotce z roku 2022 ovlivnila především lokální uskupení, přičemž vítězem se stalo "SNK obce Lhotka" s 58,69 % hlasů.
Lhotka je malebná obec s 370 obyvateli, jejichž počet byl zaznamenán v roce 2023. První písemná zmínka o obci pochází již z roku 1547. Rozkládá se na ploše 5,3 km² v průměrné nadmořské výšce 403 metrů a v roce 2021 zde stálo 169 domů. Obec používá poštovní směrovací číslo 267 23.
Mezi místní dominanty patří pozdně barokní kaple svaté Anny z roku 1761. Demografický vývoj v posledních letech ukazuje, že se do obce více lidí stěhuje, než se z ní odstěhovává, což přispívá k celkovému růstu populace. Podle posledního sčítání se většina obyvatel hlásí k tomu, že je bez náboženského vyznání. Další informace o životě v obci nabízejí oficiální stránky obce Lhotka. Statistické údaje pocházejí od Českého statistického úřadu, zatímco informace o památkách jsou čerpány z Národního památkového ústavu.
Obyvatelé Lhotky projevují dlouhodobě nadprůměrný zájem o veřejné dění, což se odráží ve vysoké volební účasti. V posledních parlamentních volbách dosáhla účast 68,23 %, což je více než celorepublikový průměr 65,43 %. Tento trend vyššího zapojení je patrný napříč různými typy voleb a svědčí o silné občanské angažovanosti.
Tato aktivita byla zvláště výrazná během prezidentských voleb v roce 2023, kdy ve druhém kole přišlo hlasovat 76,60 % oprávněných voličů, zatímco celostátní účast činila 70,25 %. Mimořádně vysoká byla také účast v komunálních volbách v roce 2022, která dosáhla 71,38 %, což výrazně převyšuje celostátní průměr 46,07 %. Tento vzorec může naznačovat silný vztah občanů k jejich obci a regionu.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
playboy
lajk
prima-living
