30,61 %
20,40 %
17,68 %
10,20 %
8,84 %
8,16 %
4,08 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
Nejnovější příspěvky k tématu
Ve vedení ODS po nadcházejícím lednovém kongresu skončí vedle premiéra Petra Fialy také první místopředseda strany a ministr financí Zbyněk Stanjura. Fiala na úterním tiskovém brífinku zároveň oznámil, že i po odchodu z vedení občanských demokratů hodlá ve Sněmovně zůstat jako řadový poslanec.
Premiér Petr Fiala v úterý večer ohlásil, že v souvislosti s prohrou koalice Spolu ve sněmovních volbách nebude na dalším kongresu ODS obhajovat post předsedy strany. V zákulisí už se vášnivě spekuluje o tom, kdo by mohl Fialu, který stojí v čele občanských demokratů od roku 2014, nahradit. CNN Prima NEWS nabízí sedm možných kandidátů. O tom, kdo by z nich byl ideální volbou, můžete hlasovat v následující anketě.
Výrok předsedy SPD Tomia Okamury, že by v případě vstupu do vlády jeho hnutí usilovalo o výměnu policejního prezidenta Martina Vondráška, byl velice nevhodný. Novinářům to v úterý u centrály ANO na pražském Chodově řekl předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Na dotaz, zda si může SPD s takovým přístupem nárokovat obsazení ministerstva vnitra, Babiš odpověděl, že je to správná otázka.
Jsem přesvědčená, že Petr Fiala (ODS) je nejlepším premiérem novodobé historie naší země, okomentovala na síti X jeho rozhodnutí neobhajovat post předsedy ODS šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Práci premiéra ocenili také předseda lidovců Marek Výborný nebo šéf Starostů Vít Rakušan, který dodal, že se „kdykoliv těší na společné pivo“, čímž odkazoval na setkání v rámci předvolební kampaně.
Nově zvolená poslankyně Pirátů za Olomoucký kraj Šárka Kučerová rezignovala na svůj mandát. Na svém Facebooku tento krok vysvětlila tím, že chce být po rodinné tragédii hlavně se svým synem. „Volím cestu, která je poctivá vůči vám i vůči mé rodině,“ poznamenala také. Nahradit by ji měl místopředseda strany Martin Šmída, jenž je současně jejím prvním náhradníkem, potvrdili Piráti v tiskové zprávě.
Premiér Petr Fiala (ODS) oznámil, že nebude obhajovat post předsedy ODS. Toto rozhodnutí vnímá jako vyvození vlastní odpovědnosti v souvislosti s prohrou ve sněmovních volbách. Se svým rozhodnutím seznámil v úterý členy Výkonné rady ODS. „Děkuji všem za podporu, byla to skvělá jízda,“ napsal na síti X. O novém předsedovi bude jasno po kongresu strany, který se bude konat 17. a 18. ledna 2026.
Tato stránka přináší komplexní pohled na volby do Poslanecké sněmovny v Horní Bukovině. Naleznete zde nejen aktuální výsledky voleb 2025, ale také podrobnou historii hlasování v minulých letech. Kromě toho stránka nabízí základní charakteristiku obce a užitečné odkazy na volební výsledky v širším regionálním měřítku, tedy pro celý okres Mladá Boleslav a Středočeský kraj.
Obec Horní Bukovina je z administrativního hlediska součástí okresu Mladá Boleslav, který spadá pod Středočeský kraj. Toto zařazení je klíčové pro pochopení širších volebních trendů, jelikož preference voličů v obci se mohou lišit od výsledků na úrovni okresu či celého kraje. Sledování těchto rozdílů poskytuje cenný vhled do místní politické atmosféry.
Pro srovnání je možné si prohlédnout aktuální výsledky parlamentních voleb pro okres Mladá Boleslav a také souhrnné údaje za parlamentních voleb pro Středočeský kraj. V minulých volbách v roce 2021 například v obci zvítězila koalice Piráti a Starostové s 28,22 % hlasů, zatímco na celorepublikové úrovni byla nejúspěšnější koalice SPOLU se ziskem 27,79 %.
Při posledních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021 se o přízeň voličů v Horní Bukovině ucházelo několik politických subjektů. Vítězem se stala koalice Piráti a Starostové, která získala podporu 28,22 % hlasujících. Na druhém místě se s odstupem umístilo hnutí ANO se ziskem 20,16 % hlasů.
Třetí příčku obsadila koalice SPOLU s 14,51 % a čtvrtou hnutí SPD, kterému dalo hlas 12,90 % voličů. Podporu získala i řada dalších stran, což svědčí o pestrosti politických názorů v obci. Historická data umožňují sledovat, jak se preference místních obyvatel v čase vyvíjely a které politické proudy zde nacházely největší odezvu.
Obyvatelé Horní Bukoviny se pravidelně účastní i dalších typů voleb. Při poslední volbě prezidenta v roce 2023 zde v prvním kole zvítězil Petr Pavel se ziskem 44,05 % hlasů, následovaný Andrejem Babišem s 29,37 %. Ve druhém kole Petr Pavel svou pozici potvrdil a získal 59,85 % hlasů. Podrobné výsledky posledních prezidentských voleb v Horní Bukovině jsou zde k dispozici.
V posledních krajských volbách v roce 2024 zvítězilo v obci hnutí STAN s podporou 30,98 % hlasujících. Kompletní přehled, jak dopadly poslední krajské volby v Horní Bukovině, je rovněž k nahlédnutí. Co se týče komunální politiky, v posledních volbách v roce 2022 získalo sdružení "Za Bukovinu krásnější" plných 100 % hlasů, což ukazuje na silnou místní podporu. Detailní informace o posledních komunálních volbách v Horní Bukovině uzavírají přehled volebního dění.
Obec Horní Bukovina, jejíž historie sahá až do roku 1400, se rozkládá na ploše 5,5 km² v průměrné nadmořské výšce 290 metrů. Podle údajů z roku 2023 zde žije 261 obyvatel ve 100 domech evidovaných k roku 2021. Obec používá poštovní směrovací číslo 29501. Z místních památek si zaslouží pozornost klasicistní zemědělský dvůr Kristiánov z počátku 19. století.
Demografický vývoj v posledních letech ukazuje mírný nárůst počtu obyvatel, který je dán především kladným saldem migrace, kdy se do obce více lidí přistěhovalo, než odstěhovalo. Podle sčítání z roku 2021 se většina obyvatel (57,1 %) nehlásí k žádnému náboženskému vyznání. Další informace lze nalézt na oficiálních stránkách obce Horní Bukovina.
Veškeré statistické a demografické údaje prezentované v tomto článku pocházejí z veřejně dostupných dat Českého statistického úřadu. Informace o památkách jsou čerpány z evidence Národního památkového ústavu. Tento portál je tak spolehlivým zdrojem informací o obci a jejím politickém životě.
Volební účast je důležitým ukazatelem zájmu občanů o veřejné dění. V Horní Bukovině se účast u voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2021 vyšplhala na 65,96 %, což mírně převyšuje celorepublikový průměr 65,43 %. Podobně aktivní byli voliči i při prezidentských volbách v roce 2023, kdy k prvnímu kolu přišlo 71,50 % a ke druhému 70,79 % oprávněných voličů, v obou případech více než v celostátním měřítku.
Tento trend vyšší angažovanosti se potvrzuje i u dalších typů voleb. V krajských volbách byla účast 34,80 % oproti celostátním 32,91 % a v komunálních volbách dokonce 54,04 % oproti průměrným 46,07 %. Data napříč různými volbami tak naznačují, že občanská aktivita a zájem o politiku jsou v této lokalitě konzistentně nadprůměrné.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
playboy
lajk
prima-living
