31,35 %
18,64 %
13,55 %
11,01 %
9,32 %
7,62 %
2,54 %
1,69 %
0,84 %
0,84 %
0,84 %
0,84 %
0,84 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
Nejnovější příspěvky k tématu
Otočil se ke mně zády, ale nechci, aby se z toho stal hon na něj, vzkázal na sítích čestný prezident Motoristů sobě Filip Turek novináři Vojtěchu Dobešovi. Ten poskytl Deníku N screenshoty údajných rasistických a xenofobních komentářů, kterých se měl v minulosti Turek dopustit. „Vojto, odpouštím ti,“ řekl nově zvolený poslanec na videu, které v závěru doprovodil citátem o přátelství.
Někteří lidé se obávají, že po volbách přijdou o vliv, moc i peníze. Evidentně tu panují snahy rozebrat budoucí vládu ještě předtím, než vznikne. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to řekl Jan Zahradil. Ostřílený politik, který se do značné míry podílel na zahraničním programu Motoristů, okomentoval kauzu Filipa Turka, působení Jana Lipavského v Černínském paláci i blížící se kongres ODS. Reagoval také na spekulace o tom, že by se mohl stát ministrem zahraničí.
Zdroj, který poskytl Deníku N údajné screenshoty příspěvků nově zvoleného poslance Filipa Turka, získal tvář a jméno. Je jím Vojtěch Dobeš – novinář píšící o motorismu a nyní již bývalý Turkův kamarád. Podle svých slov je pořídil den před eurovolbami a nyní je připraven potvrdit jejich pravost policii. Zveřejnění jeho identity vyvolalo na sítích řadu reakcí, mimo jiné i velmi drsnou od bývalého premiéra Mirka Topolánka (ODS).
Hnutí ANO vyhrálo sněmovní volby s programem, který měla SPD před šesti lety, pronesl v pořadu K věci na CNN Prima NEWS znovuzvolený poslanec Radek Koten (SPD). Třecích ploch mezi volebními programy ANO a SPD – potažmo Motoristy sobě – je prý minimum. Kauzu kolem Filipa Turka si podle Kotena musí vyřešit sami Motoristé, ovšem poslanec poznamenal, že s Filipem Turkem v čele české diplomacie by problém neměl.
Levice nikdy nebyla konzervativní, podobné profilace považuji za ujeté, uvedl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS člen pražského vedení SOCDEM Petr Pavlík na adresu hnutí Stačilo!, které se podobnými označeními profilovalo. Pavlík chce společně s expremiérem Vladimírem Špidlou vést provizorně stranu tak, aby byli „převozníky do dalšího sjezdu“. Pustil se rovněž do vedení Jany Maláčové a Lubomíra Zaorálka, kteří podle něj domlouvali spolupráci se Stačilo! nedemokraticky.
Motoristé usilují o destrukci ochrany přírody, reagoval Jiří Koželouh z Hnutí DUHA na spekulace o jmenování šéfa této strany Petra Macinky do čela ministerstva životního prostředí. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS zároveň upozornil na možný politikův střet zájmů týkající se byznysu miliardáře Pavla Tykače. K tématu se pro CNN Prima NEWS vyjádřili také poslankyně za Zelené Irena Ferčíková Konečná, náměstek na resortu František Talíř (KDU-ČSL) a politolog Lukáš Valeš.
Tato stránka přináší komplexní přehled o výsledcích voleb do Poslanecké sněmovny 2025 pro obec Líšná. Naleznete zde nejen aktuální data, ale také podrobnou historii volebních výsledků, která ukazuje politický vývoj v obci v průběhu let. Součástí je i charakteristika obce a odkazy na volební výsledky v širším kontextu okresu Rokycany a celého Plzeňského kraje.
Obec Líšná je z administrativního hlediska součástí okresu Rokycany a spadá pod Plzeňský kraj. Volební preference místních občanů tak přispívají k celkovému politickému obrazu celého regionu a zároveň jsou jím zpětně ovlivňovány. Porovnání lokálních výsledků s těmi na úrovni okresu a kraje může odhalit zajímavé trendy a specifika.
Pro lepší pochopení souvislostí zde naleznete aktuální výsledky parlamentních voleb pro okres Rokycany a také souhrnné údaje za celý Plzeňský kraj. Například v posledních parlamentních volbách v roce 2021 získala koalice SPOLU v Líšné podporu 32,65 % voličů, což bylo více než její celorepublikový výsledek 27,79 %.
Při posledních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021 se v Líšné stala vítězem koalice SPOLU se ziskem 32,65 % hlasů. Na druhém místě se umístilo hnutí ANO s 23,46 % a třetí příčku obsadila koalice Piráti a Starostové s podporou 18,36 % zúčastněných voličů. Tyto výsledky ukazují aktuální rozložení politických sil v obci.
Tato stránka slouží také jako archiv, který umožňuje sledovat vývoj voličských preferencí v čase. Ačkoliv se politická mapa neustále mění, historická data poskytují cenný vhled do toho, jak se měnila podpora jednotlivých stran a hnutí v minulých letech. Prozkoumáním starších výsledků lze lépe pochopit dlouhodobé trendy v této lokalitě.
Kromě parlamentních voleb se občané Líšné účastní i dalších volebních klání. Velmi sledované byly poslední prezidentské volby v roce 2023. V prvním kole zde nejvíce hlasů získal Petr Pavel (36,93 %), následovaný Andrejem Babišem (30,63 %). Ve druhém kole pak Petr Pavel svou pozici potvrdil a v obci zvítězil se ziskem 68,18 % hlasů. Podrobné výsledky posledních prezidentských voleb v Líšné jsou zde rovněž k dispozici.
Voliči v této lokalitě rozhodovali také o složení krajského zastupitelstva, přičemž detailní přehled hlasování z posledních krajských voleb v Líšné ukazuje, že největší podporu získalo hnutí ANO. Důležitou součástí politického života jsou i komunální volby, kde v roce 2022 jednoznačně dominovalo sdružení "Za českou vesnici". I kompletní výsledky posledních komunálních voleb v Líšné si můžete prohlédnout.
Obec Líšná, jejíž historie sahá až do roku 1359, je malebným sídlem s poštovním směrovacím číslem 338 08. Podle údajů z roku 2023 zde žije 199 obyvatel na rozloze 18,8 km². V roce 2021 bylo v obci evidováno 83 domů a její průměrná nadmořská výška činí 527 metrů. Demografický vývoj v posledních letech zaznamenal mírný celkový přírůstek obyvatel.
Mezi významné památky v katastru obce patří zřícenina hradu Řebřík a areál barokního kostela svatého Petra a Pavla z roku 1715. Podle sčítání lidu z roku 2021 se většina obyvatel nehlásí k žádnému náboženskému vyznání. Další informace naleznete na oficiálních stránkách obce Líšná. Statistické údaje pocházejí od Českého statistického úřadu, zatímco informace o památkách čerpáme z dat Národního památkového ústavu.
Volební účast v Líšné dlouhodobě vykazuje zajímavý trend, kdy je ve většině typů voleb vyšší než celorepublikový průměr. To může naznačovat nadprůměrný zájem místních občanů o veřejné dění a aktivní zapojení do demokratického procesu. Tento jev je patrný jak u voleb celostátního významu, tak u těch regionálních a místních.
Konkrétní čísla tento trend potvrzují. Například u voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2021 přišlo v obci k urnám 70,00 % oprávněných voličů, zatímco celostátní účast byla 65,43 %. Podobně výrazný rozdíl byl i u obou kol prezidentských voleb v roce 2023, kde místní účast přesáhla 76 %, a také u komunálních voleb, kde byla účast o více než dvacet procentních bodů vyšší než celostátní průměr.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
playboy
lajk
prima-living
