30,86 %
20,98 %
12,34 %
11,11 %
11,11 %
4,93 %
3,70 %
1,23 %
1,23 %
1,23 %
1,23 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
Nejnovější příspěvky k tématu
Otočil se ke mně zády, ale nechci, aby se z toho stal hon na něj, vzkázal na sítích čestný prezident Motoristů sobě Filip Turek novináři Vojtěchu Dobešovi. Ten poskytl Deníku N screenshoty údajných rasistických a xenofobních komentářů, kterých se měl v minulosti Turek dopustit. „Vojto, odpouštím ti,“ řekl nově zvolený poslanec na videu, které v závěru doprovodil citátem o přátelství.
Někteří lidé se obávají, že po volbách přijdou o vliv, moc i peníze. Evidentně tu panují snahy rozebrat budoucí vládu ještě předtím, než vznikne. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to řekl Jan Zahradil. Ostřílený politik, který se do značné míry podílel na zahraničním programu Motoristů, okomentoval kauzu Filipa Turka, působení Jana Lipavského v Černínském paláci i blížící se kongres ODS. Reagoval také na spekulace o tom, že by se mohl stát ministrem zahraničí.
Zdroj, který poskytl Deníku N údajné screenshoty příspěvků nově zvoleného poslance Filipa Turka, získal tvář a jméno. Je jím Vojtěch Dobeš – novinář píšící o motorismu a nyní již bývalý Turkův kamarád. Podle svých slov je pořídil den před eurovolbami a nyní je připraven potvrdit jejich pravost policii. Zveřejnění jeho identity vyvolalo na sítích řadu reakcí, mimo jiné i velmi drsnou od bývalého premiéra Mirka Topolánka (ODS).
Hnutí ANO vyhrálo sněmovní volby s programem, který měla SPD před šesti lety, pronesl v pořadu K věci na CNN Prima NEWS znovuzvolený poslanec Radek Koten (SPD). Třecích ploch mezi volebními programy ANO a SPD – potažmo Motoristy sobě – je prý minimum. Kauzu kolem Filipa Turka si podle Kotena musí vyřešit sami Motoristé, ovšem poslanec poznamenal, že s Filipem Turkem v čele české diplomacie by problém neměl.
Levice nikdy nebyla konzervativní, podobné profilace považuji za ujeté, uvedl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS člen pražského vedení SOCDEM Petr Pavlík na adresu hnutí Stačilo!, které se podobnými označeními profilovalo. Pavlík chce společně s expremiérem Vladimírem Špidlou vést provizorně stranu tak, aby byli „převozníky do dalšího sjezdu“. Pustil se rovněž do vedení Jany Maláčové a Lubomíra Zaorálka, kteří podle něj domlouvali spolupráci se Stačilo! nedemokraticky.
Motoristé usilují o destrukci ochrany přírody, reagoval Jiří Koželouh z Hnutí DUHA na spekulace o jmenování šéfa této strany Petra Macinky do čela ministerstva životního prostředí. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS zároveň upozornil na možný politikův střet zájmů týkající se byznysu miliardáře Pavla Tykače. K tématu se pro CNN Prima NEWS vyjádřili také poslankyně za Zelené Irena Ferčíková Konečná, náměstek na resortu František Talíř (KDU-ČSL) a politolog Lukáš Valeš.
Tato stránka přináší komplexní přehled o volebních výsledcích pro obec Žďár. Naleznete zde jak aktuální data pro volby do Poslanecké sněmovny 2025, tak i podrobný historický archiv, který mapuje politické preference místních občanů v minulosti. Kromě samotných výsledků pro obec nabízíme také kontextuální srovnání s výsledky za celý okres Jindřichův Hradec a Jihočeský kraj, stejně jako přehled výsledků dalších typů voleb.
Obec Žďár je administrativně součástí okresu Jindřichův Hradec a náleží do Jihočeského kraje. Toto zařazení určuje její příslušnost k volebnímu kraji a ovlivňuje tak spektrum kandidujících stran a osobností, které se ucházejí o hlasy zdejších voličů. Výsledky voleb v obci se tak stávají zajímavým dílkem skládačky celkového politického obrazu regionu.
Pro lepší pochopení místních preferencí je užitečné porovnat je s širším okolím. Můžete si zde prohlédnout aktuální výsledky voleb pro okres Jindřichův Hradec a zároveň jsou k dispozici i data voleb pro Jihočeský kraj. Například v posledních parlamentních volbách v roce 2021 zvítězilo v obci hnutí ANO, zatímco na celostátní úrovni byla nejúspěšnější koalice SPOLU.
Při pohledu na výsledky minulých voleb do Poslanecké sněmovny lze sledovat vývoj voličských nálad v obci. V roce 2021 zde nejvíce hlasů získalo hnutí ANO s podporou 31,34 procenta, na druhém místě se umístila koalice SPOLU se ziskem 23,88 procenta hlasů. Třetí příčku obsadilo hnutí SPD, kterému dalo hlas 13,43 procenta zúčastněných voličů.
Dlouhodobá data ukazují, jak se měnila podpora jednotlivých politických subjektů v průběhu let. Tento archiv tak poskytuje cenný vhled do politické historie obce a umožňuje sledovat trendy a změny v preferencích místních obyvatel. Níže naleznete odkazy na detailní výsledky z minulých let, které dokreslují tento vývoj.
Kromě parlamentních voleb se občané Žďáru aktivně účastní i dalších volebních klání. Zajímavé výsledky přinesly například poslední prezidentské volby ve Žďáru v roce 2023. V prvním kole zde nejvíce hlasů získal Andrej Babiš (32,39 %) následovaný Petrem Pavlem (25,35 %), ve velmi těsném druhém kole pak v obci zvítězil Andrej Babiš s 51,89 % hlasů.
V nedávných krajských volbách ve Žďáru v roce 2024 byla nejúspěšnější ODS s výraznou podporou 50,94 procenta. Na komunální úrovni pak v roce 2022 jednoznačně dominovalo sdružení Za krásnou obec Žďár, které získalo sto procent hlasů, což svědčí o silné podpoře místních kandidátů. Podrobné výsledky komunálních voleb ve Žďáru jsou rovněž k dispozici.
Obec Žďár, jejíž historie sahá až do roku 1549, je malebnou lokalitou s poštovním směrovacím číslem 378 42. Podle údajů z roku 2023 zde žije 131 obyvatel na rozloze 7,1 kilometru čtverečního. V roce 2021 bylo v obci evidováno 64 domů a její průměrná nadmořská výška činí 505 metrů.
Demografický vývoj ukazuje, že se do obce v posledních letech více lidí přistěhovalo, než odstěhovalo. Co se týče náboženského vyznání, největší část obyvatel při sčítání lidu v roce 2021 svou víru neuvedla. Další informace naleznete na oficiálních stránkách obce Žďár. Veškeré zde uvedené statistické údaje pocházejí od Českého statistického úřadu.
Volební účast v obci Žďár je dlouhodobě a napříč různými typy voleb výrazně vyšší než celorepublikový průměr. Například u voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2021 přišlo volit 76,14 % oprávněných voličů, zatímco v celé České republice to bylo 65,43 %. Podobný trend byl patrný i u prezidentských voleb, kde v druhém kole dosáhla účast dokonce 85,87 %.
Tento vzorec se opakuje i u krajských a komunálních voleb, kde rozdíl oproti celostátnímu průměru bývá ještě markantnější. Vysoká a konzistentní účast může naznačovat silný zájem místních obyvatel o veřejné dění a vysokou míru občanské angažovanosti. Zejména mimořádně vysoká účast v komunálních volbách (72,04 %) podtrhuje zájem občanů o správu své vlastní obce.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
playboy
lajk
prima-living
