41,40 %
18,47 %
10,61 %
7,64 %
7,21 %
6,79 %
4,45 %
1,06 %
0,42 %
0,42 %
0,42 %
0,42 %
0,21 %
0,21 %
0,21 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
Nejnovější příspěvky k tématu
Ve vedení ODS po nadcházejícím lednovém kongresu skončí vedle premiéra Petra Fialy také první místopředseda strany a ministr financí Zbyněk Stanjura. Fiala na úterním tiskovém brífinku zároveň oznámil, že i po odchodu z vedení občanských demokratů hodlá ve Sněmovně zůstat jako řadový poslanec.
Premiér Petr Fiala v úterý večer ohlásil, že v souvislosti s prohrou koalice Spolu ve sněmovních volbách nebude na dalším kongresu ODS obhajovat post předsedy strany. V zákulisí už se vášnivě spekuluje o tom, kdo by mohl Fialu, který stojí v čele občanských demokratů od roku 2014, nahradit. CNN Prima NEWS nabízí sedm možných kandidátů. O tom, kdo by z nich byl ideální volbou, můžete hlasovat v následující anketě.
Výrok předsedy SPD Tomia Okamury, že by v případě vstupu do vlády jeho hnutí usilovalo o výměnu policejního prezidenta Martina Vondráška, byl velice nevhodný. Novinářům to v úterý u centrály ANO na pražském Chodově řekl předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Na dotaz, zda si může SPD s takovým přístupem nárokovat obsazení ministerstva vnitra, Babiš odpověděl, že je to správná otázka.
Jsem přesvědčená, že Petr Fiala (ODS) je nejlepším premiérem novodobé historie naší země, okomentovala na síti X jeho rozhodnutí neobhajovat post předsedy ODS šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Práci premiéra ocenili také předseda lidovců Marek Výborný nebo šéf Starostů Vít Rakušan, který dodal, že se „kdykoliv těší na společné pivo“, čímž odkazoval na setkání v rámci předvolební kampaně.
Nově zvolená poslankyně Pirátů za Olomoucký kraj Šárka Kučerová rezignovala na svůj mandát. Na svém Facebooku tento krok vysvětlila tím, že chce být po rodinné tragédii hlavně se svým synem. „Volím cestu, která je poctivá vůči vám i vůči mé rodině,“ poznamenala také. Nahradit by ji měl místopředseda strany Martin Šmída, jenž je současně jejím prvním náhradníkem, potvrdili Piráti v tiskové zprávě.
Premiér Petr Fiala (ODS) oznámil, že nebude obhajovat post předsedy ODS. Toto rozhodnutí vnímá jako vyvození vlastní odpovědnosti v souvislosti s prohrou ve sněmovních volbách. Se svým rozhodnutím seznámil v úterý členy Výkonné rady ODS. „Děkuji všem za podporu, byla to skvělá jízda,“ napsal na síti X. O novém předsedovi bude jasno po kongresu strany, který se bude konat 17. a 18. ledna 2026.
Tato stránka přináší komplexní přehled o volebních výsledcích v obci Dražice, se zvláštním zaměřením na Volby do poslanecké sněmovny 2025. Naleznete zde nejen aktuální data, ale také historický kontext, srovnání s výsledky v širším regionu a charakteristiku samotné obce. Portál slouží jako informační rozcestník pro všechny, kdo se zajímají o politické dění v této lokalitě, a nabízí odkazy na výsledky pro okres Tábor i celý Jihočeský kraj.
Obec Dražice je administrativně součástí okresu Tábor a spadá pod Jihočeský kraj. Toto zařazení určuje její příslušnost k volebnímu kraji a ovlivňuje tak nabídku kandidujících stran i celkové rozložení politických sil, se kterým se výsledky v obci porovnávají. Volební preference místních občanů se tak stávají zajímavým dílkem skládačky celého regionu.
Pro lepší pochopení souvislostí je užitečné sledovat nejen místní výsledky, ale i data z vyšších celků. Můžete si tak porovnat, jak si vedly jednotlivé strany v rámci celého regionu, a to díky přehledům parlamentních voleb pro okres Tábor a také pro celý Jihočeský kraj. Například v posledních sněmovních volbách v roce 2021 zvítězilo v Dražicích hnutí ANO, zatímco na celostátní úrovni byla nejúspěšnější koalice SPOLU.
Při pohledu na minulé parlamentní volby lze sledovat vývoj voličských nálad v obci. V roce 2021 se volební účast vyšplhala na 70,60 % a nejvíce hlasů získalo hnutí ANO s podporou 31,39 %. Na druhém místě se umístila koalice SPOLU, pro kterou hlasovalo 21,97 % zúčastněných voličů, což ukazuje na jasné rozdělení preferencí mezi dva nejsilnější subjekty.
Třetí pozici obsadila koalice Piráti a Starostové se ziskem 13,67 % hlasů, následovaná hnutím SPD, které oslovilo 13 % voličů. Výsledky dalších stran již byly výrazně nižší, což naznačuje, že politická scéna v obci měla v tomto období své jasné favority. Podrobný pohled na starší volební období odhaluje další zajímavé trendy a proměny v podpoře jednotlivých stran.
Kromě voleb do sněmovny se občané Dražic účastní i dalších volebních aktů. Velmi sledované byly poslední prezidentské volby v Dražicích v roce 2023. V prvním kole zde těsně zvítězil Andrej Babiš s 36,71 % hlasů před Petrem Pavlem, který získal 33,87 %. Ve druhém kole se však situace otočila a Petr Pavel v obci zvítězil s podporou 54,31 % hlasů.
Voliči v této lokalitě rozhodovali také o složení krajského zastupitelstva, přičemž detailní výsledky si můžete prohlédnout na stránce pro poslední krajské volby v Dražicích. V roce 2024 zde nejvíce hlasů získala ODS. Důležitou součástí politického života jsou i volby na místní úrovni, jejichž výsledky naleznete v přehledu pro poslední komunální volby v Dražicích.
Obec Dražice, jejíž historie sahá až do roku 1352, je malebným sídlem s poštovním směrovacím číslem 39131. Podle údajů z roku 2023 zde žije 841 obyvatel na rozloze 13 km². V roce 2021 bylo v obci evidováno 256 domů a průměrná nadmořská výška této lokality činí 465 metrů. Demografický vývoj ukazuje mírný celkový přírůstek obyvatel, který je dán především stěhováním, jelikož přirozený přírůstek byl záporný.
Mezi významné památky v obci patří gotický kostel sv. Jana Křtitele ze 14. století a přilehlá fara, která se nachází na místě někdejšího hradu. Většina obyvatel se při sčítání v roce 2021 přihlásila jako bez náboženského vyznání. Další informace jsou dostupné na oficiálních stránkách obce Dražice. Statistické údaje pocházejí od Českého statistického úřadu, zatímco informace o památkách čerpáme z Národního památkového ústavu.
Volební aktivita občanů v Dražicích je ve srovnání s celostátním průměrem často nadprůměrná. Tento trend byl patrný například u voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2021, kdy k urnám přišlo 70,60 % oprávněných voličů, zatímco celorepubliková účast činila 65,43 %. Podobně vysoký zájem projevili místní i v prvním kole prezidentských voleb v roce 2023, kde účast dosáhla téměř 77 %.
Nadprůměrná účast byla zaznamenána také u krajských voleb v roce 2024, kde v obci volilo 37,58 % lidí oproti 32,91 % v celé České republice. Jedinou výjimku v posledních letech představovaly komunální volby v roce 2022. Tehdy byla účast v Dražicích 40,74 %, což bylo o něco méně než celostátní průměr, který dosáhl 46,07 %. Tyto údaje naznačují, že občané se aktivně zajímají o veřejné dění, zejména na celostátní a krajské úrovni.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
playboy
lajk
prima-living
