Parlamentní volby 2025 v Albrechticích nad Vltavou: Kompletní výsledky a lokální souvislosti
Tato stránka přináší ucelený přehled volebních výsledků pro obec Albrechtice nad Vltavou se zaměřením na volby do Poslanecké sněmovny 2025. Kromě aktuálních dat zde naleznete také podrobnou historii volebních preferencí místních obyvatel a srovnání s výsledky v širším regionu. Portál nabízí kontext k pochopení volebního chování v této obci, jejíž první zmínka pochází již z roku 1360, a poskytuje odkazy na výsledky pro celý okres Písek i Jihočeský kraj.
Albrechtice nad Vltavou v kontextu regionu
Obec Albrechtice nad Vltavou je administrativně součástí okresu Písek a spadá pod Jihočeský kraj. Toto územní zařazení definuje její příslušnost k volebním obvodům jak pro parlamentní, tak pro krajské volby. Geografická poloha a regionální vazby tak přirozeně ovlivňují celkový volební obraz a preference místních občanů.
Pro komplexnější pohled na politické nálady je užitečné sledovat i širší souvislosti. Zde jsou k dispozici aktuální výsledky parlamentních voleb pro okres Písek a také souhrnné údaje za parlamentní volby pro Jihočeský kraj. Například v posledních sněmovních volbách v roce 2021 získala koalice SPOLU v obci 23,14 % hlasů, zatímco na celostátní úrovni to bylo 27,79 %.
Historický vývoj parlamentních voleb v Albrechticích nad Vltavou
Pohled do minulosti ukazuje, jak se postupně vyvíjely politické preference obyvatel. V posledních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021 byl výsledek velmi těsný, což naznačuje rozdělení voličské základny. Vítězná koalice SPOLU zde získala 23,14 % hlasů, těsně následovaná hnutím ANO s 22,96 %.
Zajímavý byl rovněž výsledek uskupení TSS, které v obci obdrželo téměř 19 % hlasů, což je výrazně více než jeho celorepublikový zisk. Historická data umožňují sledovat dlouhodobější trendy a změny v podpoře jednotlivých politických stran v této lokalitě. Následující přehled nabízí pohled na výsledky z minulých let.
Výsledky dalších voleb a politická scéna v obci
Kromě voleb do sněmovny formují politickou mapu obce i další typy hlasování. Velmi sledované byly poslední prezidentské volby v Albrechticích nad Vltavou, kde v prvním kole zvítězil Andrej Babiš s 39,12 % hlasů, zatímco druhý Petr Pavel získal podporu 30,34 % zúčastněných voličů.
Ve druhém kole se však preference voličů otočily a celkovým vítězem se v obci stal Petr Pavel se ziskem 55,71 % hlasů. Obyvatelé se také aktivně účastní voleb do krajského zastupitelstva, přičemž výsledky posledních krajských voleb v Albrechticích nad Vltavou ukazují na vítězství ODS. Místní politickou scénu pak nejlépe odrážejí výsledky posledních komunálních voleb v Albrechticích nad Vltavou, kde uspělo sdružení Změna.
Stručný portrét obce Albrechtice nad Vltavou
Obec Albrechtice nad Vltavou se rozkládá na ploše 36,7 km² v průměrné nadmořské výšce 428 metrů. Podle údajů z roku 2023 zde žije 1011 obyvatel v celkem 500 domech evidovaných k roku 2021. Obec se vyznačuje mírným populačním růstem, což dokládají kladné hodnoty přirozeného přírůstku i počtu přistěhovalých obyvatel.
Dominantou obce je areál původně románského kostela svatého Petra a Pavla, který je obklopen hřbitovem s unikátními kapličkami a lidovými malbami. Z hlediska demografie je zajímavé, že podíl obyvatel ve věku 65 a více let je zde mírně vyšší než celostátní průměr. Podrobnější informace naleznete na oficiálních stránkách obce Albrechtice nad Vltavou. Statistické údaje pocházejí od Českého statistického úřadu, zatímco informace o památkách jsou čerpány z Národního památkového ústavu.
Angažovanost voličů v Albrechticích nad Vltavou
Volební účast v Albrechticích nad Vltavou vykazuje zajímavé trendy ve srovnání s celorepublikovým průměrem. Například u posledních voleb do Poslanecké sněmovny byla účast v obci 66,71 %, což je mírně nad celostátním průměrem 65,43 %. Podobně nadprůměrný zájem projevili místní i v komunálních a krajských volbách, kde jejich aktivita převýšila celostátní hodnoty.
Naopak u obou kol prezidentských voleb byla volební aktivita v této lokalitě o něco nižší než v celé České republice. Zatímco v druhém kole přišlo k urnám celostátně 70,25 % voličů, zde to bylo 69,95 %. Tyto rozdíly mohou naznačovat specifickou míru zájmu občanů o různé úrovně politického rozhodování, aniž by to snižovalo jejich celkovou občanskou angažovanost.
