Parlamentní volby 2025 v Praze-Zličíně: Výsledky a analýza souvislostí
Tato stránka přináší komplexní přehled volebních výsledků pro městskou část Praha-Zličín. Naleznete zde jak aktuální data pro volby do Poslanecké sněmovny 2025, tak i podrobnou historii hlasování z minulých let. Kromě toho portál nabízí výsledky dalších typů voleb, základní charakteristiku této lokality a odkazy na volební data pro celé hlavní město Praha, jehož je Zličín součástí.
Praha-Zličín v regionálním volebním kontextu
Městská část Praha-Zličín je administrativní součástí hlavního města Prahy, které má v rámci České republiky unikátní postavení, neboť je zároveň krajem i okresem. Výsledky voleb v této lokalitě tak přispívají k celkovému obrazu politických preferencí v celé metropoli. Sledování rozdílů mezi místními, celopražskými a celostátními výsledky může nabídnout zajímavý pohled na specifika jednotlivých částí hlavního města.
Při posledních parlamentních volbách v roce 2021 byla podpora některých uskupení v Praze-Zličíně výrazně odlišná od celorepublikového průměru. Například koalice SPOLU zde získala 41,52 % hlasů, zatímco na celostátní úrovni to bylo 27,79 %. Podobně i koalice Piráti a Starostové zde dosáhla na 20,19 % oproti celostátním 15,62 %. Pro srovnání jsou k dispozici i aktuální parlamentní volby pro Prahu jako celek.
Historie parlamentních voleb v Praze-Zličíně
Při pohledu na výsledky minulých voleb do Poslanecké sněmovny lze sledovat vývoj voličských nálad v této městské části. V roce 2021 zde s velkým náskokem zvítězila koalice SPOLU, která obdržela podporu více než čtyřiceti procent zúčastněných voličů. Tento výsledek potvrdil silnou pozici středopravicových stran v této části Prahy.
Na druhém místě se umístila koalice Piráti a Starostové s více než pětinou hlasů, následovaná hnutím ANO, které získalo necelých sedmnáct procent. Do poslanecké sněmovny by se z pohledu místních výsledků dostaly také hnutí PŘÍSAHA a SPD, která obě překročila pětiprocentní hranici. Historická data nabízejí cenný kontext pro analýzu aktuálních trendů.
Další volební výsledky z této městské části
Kromě parlamentních voleb se obyvatelé Zličína účastní i dalších volebních klání. V prezidentských volbách v roce 2023 zde v prvním kole zvítězil Petr Pavel se ziskem 52,97 % hlasů, následován Andrejem Babišem (18,58 %) a Danuší Nerudovou (14,49 %). Ve druhém kole pak Petr Pavel svou pozici potvrdil, když získal 78,37 % hlasů. Kompletní přehled, jak dopadly poslední prezidentské volby v Praze-Zličíně, je zde rovněž k dispozici.
Na místní úrovni jsou klíčové komunální volby, které určují složení zastupitelstva městské části. V posledních volbách v roce 2022 zde drtivě zvítězilo sdružení Pro Zličín a Sobín se ziskem 62,82 % hlasů. Podrobné informace o výsledcích posledních komunálních voleb v Praze-Zličíně doplňují celkový obraz. Současně probíhají i volby do Zastupitelstva hlavního města Prahy, jejichž výsledky lze nalézt na stránce věnované komunálním volbám pro Prahu.
Stručný portrét městské části Praha-Zličín
Městská část Praha-Zličín se nachází na západním okraji hlavního města. Podle dat Českého statistického úřadu zde v roce 2021 žilo 8 398 obyvatel a nacházelo se tu 703 domů. Tato lokalita je charakteristická specifickou demografickou strukturou, která může ovlivňovat i politické preference místních občanů.
Z hlediska věkového složení vykazuje Zličín výrazně nadprůměrný podíl obyvatel v produktivním věku (15–64 let), který činí 75,8 %, což je jeden z nejvyšších podílů v Praze. Naopak podíl seniorů nad 65 let je s 10 % jeden z nejnižších. Co se týče vyznání, více než polovina obyvatel (51,3 %) se při sčítání lidu v roce 2021 přihlásila k tomu, že je bez náboženské víry.
Jak se v Praze-Zličíně chodí k volbám?
Volební účast v Praze-Zličíně bývá u celostátních voleb tradičně nadprůměrná, což může naznačovat vysokou míru občanské angažovanosti. Obyvatelé této městské části projevují ve srovnání s celorepublikovým průměrem znatelně vyšší zájem o volby do Poslanecké sněmovny i o volbu prezidenta republiky.
Konkrétně v parlamentních volbách roku 2021 dosáhla účast 73,30 %, zatímco celostátní průměr byl 65,43 %. Ještě výraznější byl tento trend u prezidentských voleb v roce 2023, kdy k prvnímu kolu přišlo 76,54 % a ke druhému 76,51 % voličů, což v obou případech výrazně převýšilo celorepublikovou účast. Naopak u komunálních voleb byla aktivita s 45,04 % mírně pod celostátním průměrem.