36,00 %
24,52 %
9,39 %
8,17 %
7,82 %
7,13 %
4,34 %
1,21 %
0,52 %
0,17 %
0,17 %
0,17 %
0,17 %
0,17 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
Nejnovější příspěvky k tématu
Levice má v České republice šanci na návrat, řekl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS politolog Jan Kubáček. Těmi, kdo by mohli pomyslný prapor zvednout, jsou podle něj mimo jiné Zelení nebo Kateřina Konečná. Největší příležitost má však taková levicová alternativa, která se bude opírat o lidi z terénu, míní.
Vyjádření Andreje Babiše ke státnímu rozpočtu hraničí s dezinformační kampaní, napsal na sociální síti X ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Reagoval na prohlášení šéfa hnutí ANO, podle kterého ve státním rozpočtu chybí až 80 miliard korun. Podle Stanjury chce ANO „rozhazovat peníze lopatami jako za covidu“.
Pirátští experti v sobotních volbách pohořeli. Do Sněmovny se nedostali ekonomové Libor Dušek či Václav Vislous, úspěch nezaznamenal ani expert na zahraniční věci Vladimír Votápek. Místo nich se do parlamentu probojovali mladí lidé a ženy. Podle politologa Aleše Michala je to tím, že voliči Pirátů toužili po změně. Velký vliv dle něj měly i mobilizační kampaně na sociálních sítích.
Andrej Babiš si dal za cíl sestavit vládu co nejrychleji a vypadá to, že se k tomu skutečně přibližuje. Čtyři dny po volbách je jasné, že vládu utvoří politici z ANO i Motoristů a také odborníci, které nominuje hnutí SPD. Společně budou mít tyto tři strany 108 poslanců. Podle informací redakce CNN Prima NEWS by ANO mohlo mít v budoucí vládě deset postů, Motoristé tři a SPD pouze jednoho odborníka. Součástí vyjednávání by však mělo být i křeslo předsedy Sněmovny, které má s největší pravděpodobností získat právě SPD, a to pro svého lídra Tomia Okamuru. Kdo by měl obsadit které resorty?
Do Sněmovny se po volbách vítězně vevalila nová krev, což hezky symbolizuje Julie Smejkalová, vůbec nejmladší poslankyně v historii Česka. O katapultování mladých politiků a političek rozhodlo kroužkování, o němž se hojně psalo a mluvilo na sociálních sítích. Co chtějí přinést do Sněmovny mladé Pirátky a Pirát, mladá občanská demokratka, jež přeskákala na Liberecku dva poslance, nebo vycházející hvězda Motoristů Matěj Gregor?
Koalice Spolu je přežitek, prohlásil ve vysílání CNN Prima NEWS komentátor Thomas Kulidakis. Politolog Jan Bureš nato zmínil několik možných nástupců Petra Fialy na pozici předsedy ODS. Jeden z možných favoritů, kterým je ministr dopravy Martin Kupka, však podle něj naději na změnu strany nedává.
Tato stránka přináší komplexní přehled o výsledcích voleb do Poslanecké sněmovny pro Horní Domaslavice. Naleznete zde jak aktuální data z voleb 2025, tak i podrobný historický archiv, který umožňuje sledovat vývoj voličských preferencí v čase. Kromě toho portál nabízí i výsledky dalších typů voleb a zasazuje místní dění do širšího kontextu okresu Frýdek-Místek a celého Moravskoslezského kraje.
Obec Horní Domaslavice je administrativně součástí okresu Frýdek-Místek, který spadá pod Moravskoslezský kraj. Volební výsledky na místní úrovni se tak přirozeně porovnávají s trendy v celém regionu, což poskytuje cenný vhled do politických nálad a jejich specifik v této lokalitě.
Pro úplnější obrázek jsou zde k dispozici také aktuální výsledky parlamentních voleb pro okres Frýdek-Místek a souhrnná data za celý Moravskoslezský kraj. Například v posledních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021 zvítězilo v Horních Domaslavicích hnutí ANO s 27,23 % hlasů, zatímco na celostátní úrovni byla nejúspěšnější koalice SPOLU se ziskem 27,79 %.
Pohled do minulosti ukazuje, jak se vyvíjely preference voličů v obci. Při posledních parlamentních volbách v roce 2021 zde zvítězilo hnutí ANO, které získalo 27,23 % hlasů. Na druhém místě se umístila koalice SPOLU s podporou 24,19 % voličů a třetí příčku obsadilo hnutí SPD se ziskem 14,66 % hlasů.
Tento portál nabízí detailní pohled na volební preference v obci v průběhu času. Pro důkladné srovnání a sledování vývoje politických nálad jsou zde k dispozici kompletní výsledky z několika minulých volebních období. Analýza těchto dat může odhalit dlouhodobé trendy i jednorázové odchylky v chování místních voličů.
Zajímavý pohled nabízí i přehled posledních prezidentských voleb v Horních Domaslavicích z roku 2023. V prvním kole zde zvítězil Andrej Babiš s 36,71 % hlasů, následovaný Petrem Pavlem s 27,85 %. Ve druhém, rozhodujícím kole se však preference voličů přiklonily na stranu Petra Pavla, který v obci zvítězil se ziskem 56,96 % hlasů.
V posledních krajských volbách v roce 2024 získalo nejvíce hlasů hnutí ANO (38,19 %). Podrobné výsledky posledních krajských voleb v obci jsou zde rovněž k dispozici. Na komunální úrovni v roce 2022 nejvíce uspělo sdružení Budoucnost Horních Domaslavic, které obdrželo 33,13 % hlasů, a kompletní komunální výsledky pro Horní Domaslavice uzavírají přehled volebního dění.
Obec Horní Domaslavice, jejíž historie sahá až do roku 1305, je dnes domovem pro 1053 obyvatel, jak uvádějí data z roku 2023. Rozkládá se na ploše 5,1 km² v průměrné nadmořské výšce 320 metrů a v roce 2021 zde bylo evidováno 342 domů. Obec s poštovním směrovacím číslem 73951 v posledních letech zaznamenala mírný populační růst, a to jak díky vyššímu počtu přistěhovalých, tak díky přirozenému přírůstku.
Kulturní bohatství obce reprezentuje několik památek, mezi nimiž vyniká barokní areál kostela svatého Jakuba Staršího z poloviny 18. století a pozdně barokní socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1773. Podle sčítání z roku 2021 se přibližně třetina obyvatel hlásí k víře. Další informace naleznete na oficiálních stránkách obce Horní Domaslavice. Statistické údaje pocházejí od Českého statistického úřadu, zatímco informace o památkách čerpáme z dat Národního památkového ústavu.
Dostupná data naznačují, že občané Horních Domaslavic projevují setrvale vysokou míru zájmu o veřejné dění. Volební účast v této obci je napříč různými typy voleb konzistentně vyšší, než jaký je celorepublikový průměr. To může svědčit o silném pocitu občanské odpovědnosti a angažovanosti místních obyvatel.
Tento trend lze dobře ilustrovat na konkrétních číslech. Například v parlamentních volbách v roce 2021 přišlo k urnám 72,25 % oprávněných voličů, zatímco celostátní účast činila 65,43 %. Podobně vysoká byla i účast ve druhém kole prezidentských voleb v roce 2023, kdy dosáhla 74,90 %, což je téměř o pět procentních bodů více než celostátní průměr. Tento vzorec se opakuje i u krajských a komunálních voleb.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
playboy
lajk
prima-living
