Volby do Poslanecké sněmovny 2025 v okrese Žďár nad Sázavou: Kompletní výsledky a přehled
Na této stránce naleznete podrobné informace o výsledcích voleb do Poslanecké sněmovny 2025 pro okres Žďár nad Sázavou. Kromě aktuálních dat zde nabízíme také kompletní historické výsledky, přehled ostatních typů voleb a základní charakteristiku regionu. Součástí jsou i odkazy na data pro nadřazený Kraj Vysočina a největší obce v okrese, které umožňují detailní srovnání.
Územní zařazení okresu Žďár nad Sázavou a jeho centra
Okres Žďár nad Sázavou je nedílnou součástí Kraje Vysočina. Pro úplný kontext je možné porovnat lokální výsledky s celkovými daty za celý kraj. Podrobný přehled výsledků pro aktuální parlamentní volby v Kraji Vysočina naleznete na samostatné stránce, která nabízí i data z minulých let.
Administrativním a společenským centrem je okresní město Žďár nad Sázavou. Důležitou roli hraje také průmyslové Velké Meziříčí, které má strategickou polohu u dálnice. Průmyslová výroba se v regionu soustředí především do těchto větších měst. Mezi další významná sídla patří sportovní Nové Město na Moravě, známé pořádáním mezinárodních akcí. Pozornost si zaslouží i historická Bystřice nad Pernštejnem.
Historický vývoj voleb na Žďársku
Při posledních sněmovních volbách v roce 2021 zvítězila v okrese Žďár nad Sázavou koalice SPOLU, která získala 30,08 % hlasů. Na druhém místě se umístilo hnutí ANO s 25,15 % hlasů. Třetí příčku obsadila koalice Piráti a Starostové se ziskem 13,57 % a do Poslanecké sněmovny by se z okresu dostalo také hnutí SPD, které podpořilo 8,11 % voličů.
Zajímavé bylo také páté místo ČSSD, která zde s 7,70 % hlasů dosáhla výrazně lepšího výsledku než v celorepublikovém průměru. Historický vývoj preferencí voličů v regionu lze sledovat prostřednictvím odkazů na starší volební období, které ukazují proměny politické mapy Žďárska v čase.
Přehled dalších voleb v okrese Žďár nad Sázavou
V prezidentských volbách v roce 2023 byl souboj v prvním kole velmi těsný. Zvítězil Andrej Babiš (32,99 %), následovaný Petrem Pavlem (31,95 %) a Danuší Nerudovou (15,84 %). Ve druhém kole však voliči na Žďársku dali jasnou přednost Petru Pavlovi, který zde získal 60,10 % hlasů. Kompletní data naleznete na stránce pro prezidentské volby v okrese Žďár nad Sázavou.
V krajských volbách v roce 2024 zvítězilo v okrese hnutí ANO s 33,38 % hlasů. Na druhém místě skončilo uskupení Společně se Starosty (19,95 %). Podrobné výsledky krajských voleb v okrese Žďár nad Sázavou jsou k dispozici na příslušné stránce. Politickou situaci na lokální úrovni pak dokreslují komunální volby v okrese Žďár nad Sázavou z roku 2022.
Charakteristika a demografie okresu Žďár nad Sázavou
Tento region leží ve východní části Českomoravské vrchoviny a jeho krajinu formují horní toky řek Sázavy, Oslavy, Svratky a Chrudimky. S rozlohou 1579 km² je největším okresem Vysočiny. Podle údajů Českého statistického úřadu zde v roce 2023 žilo 119 296 obyvatel v celkem 174 obcích. Pro zdejší oblast je typický průmyslově-zemědělský charakter a vysoký podíl obyvatel žijících ve venkovských sídlech. Mezi největší přírodní zajímavosti patří rybník Velké Dářko a Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy, vyhlášená v roce 1970.
Průměrný věk obyvatel dosahuje 42,9 let. Demografický vývoj, jak ho zaznamenal ČSÚ pro rok 2023, ukazuje záporný přirozený přírůstek (-142 osob), který je však více než kompenzován kladným přírůstkem stěhováním (404 osob). Celkový přírůstek obyvatel tak činil 262 osob. Z kulturních památek, jejichž dokumentaci podle podkladů NPÚ spravují příslušné instituce, je nejvýznamnější poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, který je zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO.
Volební účast na Žďársku v kontextu republiky
Volební účast v okrese Žďár nad Sázavou bývá tradičně nadprůměrná. U posledních parlamentních voleb dosáhla 69,33 %, což bylo o téměř čtyři procentní body více než celostátní průměr (65,43 %). Tento trend se potvrdil i při dalších celostátních hlasováních.
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 přišlo k urnám 73,27 % oprávněných voličů, zatímco v celé České republice to bylo 68,24 %. Ve druhém kole účast ještě vzrostla na 74,72 % (oproti 70,25 % celorepublikově). Mírně vyšší zájem o politické dění projevili obyvatelé okresu také v krajských volbách, kde účast činila 35,50 % ve srovnání s celostátním průměrem 32,91 %.
