49,87 %
10,59 %
10,07 %
8,78 %
6,97 %
5,94 %
5,68 %
0,77 %
0,51 %
0,25 %
0,25 %
0,25 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
Nejnovější příspěvky k tématu
Levice má v České republice šanci na návrat, řekl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS politolog Jan Kubáček. Těmi, kdo by mohli pomyslný prapor zvednout, jsou podle něj mimo jiné Zelení nebo Kateřina Konečná. Největší příležitost má však taková levicová alternativa, která se bude opírat o lidi z terénu, míní.
Vyjádření Andreje Babiše ke státnímu rozpočtu hraničí s dezinformační kampaní, napsal na sociální síti X ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Reagoval na prohlášení šéfa hnutí ANO, podle kterého ve státním rozpočtu chybí až 80 miliard korun. Podle Stanjury chce ANO „rozhazovat peníze lopatami jako za covidu“.
Pirátští experti v sobotních volbách pohořeli. Do Sněmovny se nedostali ekonomové Libor Dušek či Václav Vislous, úspěch nezaznamenal ani expert na zahraniční věci Vladimír Votápek. Místo nich se do parlamentu probojovali mladí lidé a ženy. Podle politologa Aleše Michala je to tím, že voliči Pirátů toužili po změně. Velký vliv dle něj měly i mobilizační kampaně na sociálních sítích.
Andrej Babiš si dal za cíl sestavit vládu co nejrychleji a vypadá to, že se k tomu skutečně přibližuje. Čtyři dny po volbách je jasné, že vládu utvoří politici z ANO i Motoristů a také odborníci, které nominuje hnutí SPD. Společně budou mít tyto tři strany 108 poslanců. Podle informací redakce CNN Prima NEWS by ANO mohlo mít v budoucí vládě deset postů, Motoristé tři a SPD pouze jednoho odborníka. Součástí vyjednávání by však mělo být i křeslo předsedy Sněmovny, které má s největší pravděpodobností získat právě SPD, a to pro svého lídra Tomia Okamuru. Kdo by měl obsadit které resorty?
Do Sněmovny se po volbách vítězně vevalila nová krev, což hezky symbolizuje Julie Smejkalová, vůbec nejmladší poslankyně v historii Česka. O katapultování mladých politiků a političek rozhodlo kroužkování, o němž se hojně psalo a mluvilo na sociálních sítích. Co chtějí přinést do Sněmovny mladé Pirátky a Pirát, mladá občanská demokratka, jež přeskákala na Liberecku dva poslance, nebo vycházející hvězda Motoristů Matěj Gregor?
Koalice Spolu je přežitek, prohlásil ve vysílání CNN Prima NEWS komentátor Thomas Kulidakis. Politolog Jan Bureš nato zmínil několik možných nástupců Petra Fialy na pozici předsedy ODS. Jeden z možných favoritů, kterým je ministr dopravy Martin Kupka, však podle něj naději na změnu strany nedává.
Dětřichov, historická obec s první zmínkou sahající do roku 1381, je místem, kde se politické preference obyvatel projevují při každých volbách. Tento portál nabízí komplexní přehled výsledků pro volby do Poslanecké sněmovny 2025, a to jak na úrovni samotné obce, tak v širším kontextu. Naleznete zde nejen aktuální data, ale i historický archiv volebních výsledků a odkazy na výsledky pro okres Liberec a celý Liberecký kraj.
Obec Dětřichov je administrativně součástí okresu Liberec a spadá pod Liberecký kraj. Toto zařazení určuje její příslušnost k volebnímu kraji a umožňuje srovnání volebních preferencí s okolními obcemi a celým regionem. Politické nálady v obci tak mohou odrážet specifické místní zájmy i širší krajské trendy.
Pro ucelený obrázek je užitečné porovnat místní výsledky s daty z vyšších územních celků. Můžete si tak prohlédnout aktuální výsledky parlamentních voleb pro okres Liberec a také kompletní data pro parlamentní volby v Libereckém kraji. Například v roce 2021 zde hnutí ANO získalo výrazně vyšší podporu (33,5 %) než v celostátním průměru (27,1 %), zatímco koalice SPOLU naopak zaostala.
Pohled do minulosti odhaluje, jak se vyvíjely politické preference voličů v Dětřichově. Při posledních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021 zde zvítězilo hnutí ANO se ziskem 33,53 % hlasů. Na druhém místě se umístilo hnutí SPD s 19,76 % a třetí příčku obsadily shodně koalice SPOLU a Piráti se STAN s 13,17 %.
Dlouhodobý vývoj volebních výsledků ukazuje proměny politické mapy obce a odráží celospolečenské změny. Analýza starších volebních období může poskytnout zajímavý vhled do toho, které politické síly si v lokalitě udržují stabilní podporu a které naopak procházejí dynamickým vývojem. Podrobný přehled výsledků z minulých let je k dispozici prostřednictvím následujících odkazů.
Kromě voleb do sněmovny se občané Dětřichova účastní i dalších volebních klání. Velmi sledovaná byla poslední přímá volba prezidenta v roce 2023, kde v prvním kole získal nejvíce hlasů Andrej Babiš (47,94 %), následovaný Petrem Pavlem (25,58 %). Ve druhém, rozhodujícím kole si vítězství v obci udržel Andrej Babiš se ziskem 55,61 % hlasů. Kompletní data jsou k dispozici v přehledu posledních prezidentských voleb v Dětřichově.
Místní obyvatelé také rozhodují o složení krajského zastupitelstva a vedení vlastní obce. V posledních krajských volbách v Dětřichově v roce 2024 byl výsledek velmi těsný, zvítězilo hnutí ANO (39,89 %) před Starosty pro Liberecký kraj (38,79 %). Na komunální úrovni v roce 2022 jednoznačně dominovalo sdružení NK ZA DĚTŘICHOV, které získalo 72,59 % hlasů, a podrobné výsledky si můžete prohlédnout na stránce posledních komunálních voleb v Dětřichově.
Dětřichov je obec ležící v průměrné nadmořské výšce 355 metrů s poštovním směrovacím číslem 464 01. Podle údajů z roku 2023 zde žije 705 obyvatel na rozloze 9,7 km². Historie sídla je dlouhá, první písemná zmínka pochází již z roku 1381. V roce 2021 bylo v obci evidováno 202 domů.
Mezi zajímavé památky v katastru obce patří například v jádru gotický kostel svaté Anny nebo klasicistní socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1831. Populační vývoj v poslední době ukazuje mírný růst, neboť obec zaznamenala jak více přistěhovalých než vystěhovalých, tak i více narozených dětí než zemřelých obyvatel. Další informace naleznete na oficiálních stránkách obce Dětřichov. Statistické údaje pocházejí od Českého statistického úřadu, zatímco informace o památkách čerpáme z evidence Národního památkového ústavu.
Volební účast je klíčovým ukazatelem zájmu občanů o veřejné dění. V Dětřichově se aktivita voličů liší podle typu voleb. Například u posledních voleb do Poslanecké sněmovny (60,91 %) i u obou kol prezidentských voleb (63,87 % a 66,36 %) byla účast o několik procentních bodů nižší než celorepublikový průměr.
Naopak při posledních komunálních volbách přišlo k urnám 52,89 % oprávněných voličů, což je výrazně více, než činil celostátní průměr (46,07 %). To může naznačovat silný zájem obyvatel o lokální témata a správu vlastní obce. V případě krajských voleb byla účast v této lokalitě (32,51 %) téměř totožná s celorepublikovou hodnotou (32,91 %).
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
playboy
lajk
prima-living
