36,39 %
21,22 %
10,57 %
9,37 %
6,94 %
6,66 %
5,02 %
1,43 %
0,87 %
0,35 %
0,35 %
0,19 %
0,11 %
0,11 %
0,07 %
0,07 %
0,03 %
0,03 %
0,03 %
0,03 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
Nejnovější příspěvky k tématu
Ve vedení ODS po nadcházejícím lednovém kongresu skončí vedle premiéra Petra Fialy také první místopředseda strany a ministr financí Zbyněk Stanjura. Fiala na úterním tiskovém brífinku zároveň oznámil, že i po odchodu z vedení občanských demokratů hodlá ve Sněmovně zůstat jako řadový poslanec.
Premiér Petr Fiala v úterý večer ohlásil, že v souvislosti s prohrou koalice Spolu ve sněmovních volbách nebude na dalším kongresu ODS obhajovat post předsedy strany. V zákulisí už se vášnivě spekuluje o tom, kdo by mohl Fialu, který stojí v čele občanských demokratů od roku 2014, nahradit. CNN Prima NEWS nabízí sedm možných kandidátů. O tom, kdo by z nich byl ideální volbou, můžete hlasovat v následující anketě.
Výrok předsedy SPD Tomia Okamury, že by v případě vstupu do vlády jeho hnutí usilovalo o výměnu policejního prezidenta Martina Vondráška, byl velice nevhodný. Novinářům to v úterý u centrály ANO na pražském Chodově řekl předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Na dotaz, zda si může SPD s takovým přístupem nárokovat obsazení ministerstva vnitra, Babiš odpověděl, že je to správná otázka.
Jsem přesvědčená, že Petr Fiala (ODS) je nejlepším premiérem novodobé historie naší země, okomentovala na síti X jeho rozhodnutí neobhajovat post předsedy ODS šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Práci premiéra ocenili také předseda lidovců Marek Výborný nebo šéf Starostů Vít Rakušan, který dodal, že se „kdykoliv těší na společné pivo“, čímž odkazoval na setkání v rámci předvolební kampaně.
Nově zvolená poslankyně Pirátů za Olomoucký kraj Šárka Kučerová rezignovala na svůj mandát. Na svém Facebooku tento krok vysvětlila tím, že chce být po rodinné tragédii hlavně se svým synem. „Volím cestu, která je poctivá vůči vám i vůči mé rodině,“ poznamenala také. Nahradit by ji měl místopředseda strany Martin Šmída, jenž je současně jejím prvním náhradníkem, potvrdili Piráti v tiskové zprávě.
Premiér Petr Fiala (ODS) oznámil, že nebude obhajovat post předsedy ODS. Toto rozhodnutí vnímá jako vyvození vlastní odpovědnosti v souvislosti s prohrou ve sněmovních volbách. Se svým rozhodnutím seznámil v úterý členy Výkonné rady ODS. „Děkuji všem za podporu, byla to skvělá jízda,“ napsal na síti X. O novém předsedovi bude jasno po kongresu strany, který se bude konat 17. a 18. ledna 2026.
Tato stránka přináší komplexní přehled o výsledcích voleb do Poslanecké sněmovny 2025 pro město Vracov. Naleznete zde nejen aktuální data, ale také historický kontext volebních klání a další zajímavé informace, které dokreslují politickou i společenskou atmosféru v této lokalitě. Součástí je i pohled na výsledky v širším regionu, konkrétně pro okres Hodonín a celý Jihomoravský kraj, což umožňuje zasadit místní preference do širších souvislostí.
Město Vracov je administrativně součástí okresu Hodonín, který spadá pod Jihomoravský kraj. Výsledky voleb v obci se tak stávají jedním z dílků skládačky, která utváří politickou reprezentaci na krajské i celostátní úrovni. Preference voličů v jednotlivých obcích mohou odrážet specifika daného místa, ale zároveň jsou ovlivněny trendy patrnými v celém regionu.
Pro srovnání jsou zde k dispozici také aktuální výsledky parlamentních voleb pro okres Hodonín a rovněž souhrnné údaje za parlamentní volby pro Jihomoravský kraj. Například v posledních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021 se preference voličů ve Vracově velmi blížily celostátnímu průměru, kdy koalice SPOLU získala podporu 27,46 % a hnutí ANO 26,41 % hlasů.
Při pohledu na výsledky z roku 2021 je patrný velmi těsný souboj dvou hlavních politických uskupení. Vítězná koalice SPOLU zde získala 27,46 % hlasů, zatímco druhé hnutí ANO oslovilo 26,41 % voličů. S odstupem pak následovalo hnutí SPD s podporou 12,94 % a koalice Pirátů a Starostů, pro kterou hlasovalo 12,07 % zúčastněných voličů.
Tato data poskytují vhled do aktuálního rozložení politických sil ve městě. Dlouhodobější vývoj voličských preferencí a proměny politické mapy v této lokalitě lze pak podrobněji sledovat prostřednictvím výsledků z předchozích volebních období. Přehled historických výsledků ukazuje, jak se podpora jednotlivých stran a hnutí v čase měnila.
Zajímavý pohled nabízí i výsledky posledních prezidentských voleb z roku 2023. V prvním kole zde zvítězil Andrej Babiš s 38,68 % hlasů, druhý Petr Pavel získal 27,96 %. Druhé kolo však přineslo velmi těsný souboj, ve kterém nakonec Petr Pavel získal 50,76 % a svého protikandidáta tak porazil. Podrobné výsledky posledních prezidentských voleb ve Vracově jsou zde rovněž k dispozici.
V posledních krajských volbách v roce 2024 ve městě nejvíce uspělo hnutí ANO s 36,47 % hlasů. Na komunální úrovni se o přízeň voličů ucházela místní sdružení, přičemž v roce 2022 nejvíce hlasů získalo uskupení Změna pro Vracov. Pro zájemce jsou dostupné i detailní výsledky posledních krajských voleb ve Vracově a také přehled výsledků posledních komunálních voleb ve Vracově.
Město Vracov, jehož historie sahá až do roku 1201, je dnes domovem pro 4502 obyvatel, jak uvádí data z roku 2023. Rozkládá se na ploše 44,4 km² v průměrné nadmořské výšce 195 metrů a k roku 2021 zde bylo evidováno 1589 domů. Město používá poštovní směrovací číslo 69642.
Mezi významné památky v obci patří areál kostela svatého Vavřince s jádrem ze 13. století a také drobná klasicistní kaplička svaté Anny. Podle údajů z roku 2021 se 37,5 % obyvatel hlásí k víře, což je více než celorepublikový průměr. Ve stejném roce město zaznamenalo mírný úbytek obyvatel vlivem migrace i přirozené měny. Další informace naleznete na oficiálních stránkách města Vracov. Statistické údaje pocházejí od Českého statistického úřadu, informace o památkách jsou čerpány z Národního památkového ústavu.
Volební účast je důležitým ukazatelem zájmu občanů o veřejné dění. Při srovnání s celorepublikovými čísly byla ve Vracově účast u většiny posledních voleb mírně nižší. Například u voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2021 přišlo k urnám 62,56 % místních voličů, zatímco celostátní průměr činil 65,43 %. Podobný trend byl patrný i u obou kol prezidentských voleb a u krajských voleb.
Jedinou výjimku představovaly komunální volby v roce 2022, kde byla volební aktivita naopak mírně vyšší než celostátní průměr. K volbám tehdy dorazilo 48,35 % oprávněných voličů, zatímco v celé České republice to bylo 46,07 %. Tento fakt může naznačovat, že místní obyvatelé projevují o něco silnější zájem o rozhodování na lokální úrovni, které se bezprostředně dotýká jejich každodenního života.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
playboy
lajk
prima-living
