Parlamentní volby 2025 ve Vracově: Výsledky a analýza souvislostí
Tato stránka přináší komplexní přehled o výsledcích voleb do Poslanecké sněmovny 2025 pro město Vracov. Naleznete zde nejen aktuální data, ale také historický kontext volebních klání a další zajímavé informace, které dokreslují politickou i společenskou atmosféru v této lokalitě. Součástí je i pohled na výsledky v širším regionu, konkrétně pro okres Hodonín a celý Jihomoravský kraj, což umožňuje zasadit místní preference do širších souvislostí.
Vracov v regionálním volebním kontextu
Město Vracov je administrativně součástí okresu Hodonín, který spadá pod Jihomoravský kraj. Výsledky voleb v obci se tak stávají jedním z dílků skládačky, která utváří politickou reprezentaci na krajské i celostátní úrovni. Preference voličů v jednotlivých obcích mohou odrážet specifika daného místa, ale zároveň jsou ovlivněny trendy patrnými v celém regionu.
Pro srovnání jsou zde k dispozici také aktuální výsledky parlamentních voleb pro okres Hodonín a rovněž souhrnné údaje za parlamentní volby pro Jihomoravský kraj. Například v posledních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021 se preference voličů ve Vracově velmi blížily celostátnímu průměru, kdy koalice SPOLU získala podporu 27,46 % a hnutí ANO 26,41 % hlasů.
Historie parlamentních voleb ve Vracově
Při pohledu na výsledky z roku 2021 je patrný velmi těsný souboj dvou hlavních politických uskupení. Vítězná koalice SPOLU zde získala 27,46 % hlasů, zatímco druhé hnutí ANO oslovilo 26,41 % voličů. S odstupem pak následovalo hnutí SPD s podporou 12,94 % a koalice Pirátů a Starostů, pro kterou hlasovalo 12,07 % zúčastněných voličů.
Tato data poskytují vhled do aktuálního rozložení politických sil ve městě. Dlouhodobější vývoj voličských preferencí a proměny politické mapy v této lokalitě lze pak podrobněji sledovat prostřednictvím výsledků z předchozích volebních období. Přehled historických výsledků ukazuje, jak se podpora jednotlivých stran a hnutí v čase měnila.
Další volby a jejich výsledky ve Vracově
Zajímavý pohled nabízí i výsledky posledních prezidentských voleb z roku 2023. V prvním kole zde zvítězil Andrej Babiš s 38,68 % hlasů, druhý Petr Pavel získal 27,96 %. Druhé kolo však přineslo velmi těsný souboj, ve kterém nakonec Petr Pavel získal 50,76 % a svého protikandidáta tak porazil. Podrobné výsledky posledních prezidentských voleb ve Vracově jsou zde rovněž k dispozici.
V posledních krajských volbách v roce 2024 ve městě nejvíce uspělo hnutí ANO s 36,47 % hlasů. Na komunální úrovni se o přízeň voličů ucházela místní sdružení, přičemž v roce 2022 nejvíce hlasů získalo uskupení Změna pro Vracov. Pro zájemce jsou dostupné i detailní výsledky posledních krajských voleb ve Vracově a také přehled výsledků posledních komunálních voleb ve Vracově.
Stručný portrét města Vracov
Město Vracov, jehož historie sahá až do roku 1201, je dnes domovem pro 4502 obyvatel, jak uvádí data z roku 2023. Rozkládá se na ploše 44,4 km² v průměrné nadmořské výšce 195 metrů a k roku 2021 zde bylo evidováno 1589 domů. Město používá poštovní směrovací číslo 69642.
Mezi významné památky v obci patří areál kostela svatého Vavřince s jádrem ze 13. století a také drobná klasicistní kaplička svaté Anny. Podle údajů z roku 2021 se 37,5 % obyvatel hlásí k víře, což je více než celorepublikový průměr. Ve stejném roce město zaznamenalo mírný úbytek obyvatel vlivem migrace i přirozené měny. Další informace naleznete na oficiálních stránkách města Vracov. Statistické údaje pocházejí od Českého statistického úřadu, informace o památkách jsou čerpány z Národního památkového ústavu.
Angažovanost voličů ve Vracově
Volební účast je důležitým ukazatelem zájmu občanů o veřejné dění. Při srovnání s celorepublikovými čísly byla ve Vracově účast u většiny posledních voleb mírně nižší. Například u voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2021 přišlo k urnám 62,56 % místních voličů, zatímco celostátní průměr činil 65,43 %. Podobný trend byl patrný i u obou kol prezidentských voleb a u krajských voleb.
Jedinou výjimku představovaly komunální volby v roce 2022, kde byla volební aktivita naopak mírně vyšší než celostátní průměr. K volbám tehdy dorazilo 48,35 % oprávněných voličů, zatímco v celé České republice to bylo 46,07 %. Tento fakt může naznačovat, že místní obyvatelé projevují o něco silnější zájem o rozhodování na lokální úrovni, které se bezprostředně dotýká jejich každodenního života.
