34,25 %
26,31 %
10,95 %
8,56 %
7,37 %
4,69 %
4,63 %
1,23 %
0,44 %
0,27 %
0,24 %
0,18 %
0,18 %
0,16 %
0,12 %
0,07 %
0,06 %
0,06 %
0,04 %
0,04 %
0,03 %
0,01 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
Nejnovější příspěvky k tématu
Ve vedení ODS po nadcházejícím lednovém kongresu skončí vedle premiéra Petra Fialy také první místopředseda strany a ministr financí Zbyněk Stanjura. Fiala na úterním tiskovém brífinku zároveň oznámil, že i po odchodu z vedení občanských demokratů hodlá ve Sněmovně zůstat jako řadový poslanec.
Premiér Petr Fiala v úterý večer ohlásil, že v souvislosti s prohrou koalice Spolu ve sněmovních volbách nebude na dalším kongresu ODS obhajovat post předsedy strany. V zákulisí už se vášnivě spekuluje o tom, kdo by mohl Fialu, který stojí v čele občanských demokratů od roku 2014, nahradit. CNN Prima NEWS nabízí sedm možných kandidátů. O tom, kdo by z nich byl ideální volbou, můžete hlasovat v následující anketě.
Výrok předsedy SPD Tomia Okamury, že by v případě vstupu do vlády jeho hnutí usilovalo o výměnu policejního prezidenta Martina Vondráška, byl velice nevhodný. Novinářům to v úterý u centrály ANO na pražském Chodově řekl předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Na dotaz, zda si může SPD s takovým přístupem nárokovat obsazení ministerstva vnitra, Babiš odpověděl, že je to správná otázka.
Jsem přesvědčená, že Petr Fiala (ODS) je nejlepším premiérem novodobé historie naší země, okomentovala na síti X jeho rozhodnutí neobhajovat post předsedy ODS šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Práci premiéra ocenili také předseda lidovců Marek Výborný nebo šéf Starostů Vít Rakušan, který dodal, že se „kdykoliv těší na společné pivo“, čímž odkazoval na setkání v rámci předvolební kampaně.
Nově zvolená poslankyně Pirátů za Olomoucký kraj Šárka Kučerová rezignovala na svůj mandát. Na svém Facebooku tento krok vysvětlila tím, že chce být po rodinné tragédii hlavně se svým synem. „Volím cestu, která je poctivá vůči vám i vůči mé rodině,“ poznamenala také. Nahradit by ji měl místopředseda strany Martin Šmída, jenž je současně jejím prvním náhradníkem, potvrdili Piráti v tiskové zprávě.
Premiér Petr Fiala (ODS) oznámil, že nebude obhajovat post předsedy ODS. Toto rozhodnutí vnímá jako vyvození vlastní odpovědnosti v souvislosti s prohrou ve sněmovních volbách. Se svým rozhodnutím seznámil v úterý členy Výkonné rady ODS. „Děkuji všem za podporu, byla to skvělá jízda,“ napsal na síti X. O novém předsedovi bude jasno po kongresu strany, který se bude konat 17. a 18. ledna 2026.
Tato stránka přináší komplexní přehled o volebním dění v městské části Brno-Starý Lískovec. Naleznete zde jak aktuální výsledky pro volby do Poslanecké sněmovny 2025, tak i podrobná data z minulých let. Portál dále nabízí pohled na výsledky dalších typů voleb, základní charakteristiku této lokality a odkazy na volební data pro celé Brno, okres Brno-město i Jihomoravský kraj.
Městská část Brno-Starý Lískovec je nedílnou součástí statutárního města Brna. Administrativně spadá pod okres Brno-město a je součástí Jihomoravského kraje. Toto začlenění ovlivňuje volební dynamiku, neboť výsledky na místní úrovni jsou často porovnávány s trendy v širším regionu i v celé České republice.
Pro lepší pochopení souvislostí je možné porovnat místní data s výsledky pro celé statutární město, které naleznete na stránce parlamentních voleb pro Brno. Dále jsou k dispozici také souhrnné údaje za parlamentní volby pro okres Brno-město a samozřejmě i pro celý Jihomoravský kraj. Například v posledních parlamentních volbách v roce 2021 zde zvítězilo hnutí ANO s 28,89 % hlasů, zatímco na celorepublikové úrovni získala nejvíce hlasů koalice SPOLU s 27,79 %.
Výsledky voleb do Poslanecké sněmovny ukazují na zajímavý politický vývoj v této městské části. Poslední volby v roce 2021 se zde vyznačovaly velmi těsným soubojem, kdy vítězné hnutí ANO získalo 28,89 % hlasů a jen těsně předstihlo koalici SPOLU, která obdržela podporu 28,49 % voličů. Třetí místo obsadila koalice Piráti a Starostové s výsledkem 13,10 %.
Díky archivu výsledků je možné sledovat, jak se voličské preference v této lokalitě měnily v čase. Tento portál nabízí detailní pohled na jednotlivé volební cykly, což umožňuje analyzovat dlouhodobé trendy a porovnávat úspěšnost politických stran v různých obdobích. Níže naleznete odkazy na kompletní výsledky z minulých let.
Kromě parlamentních voleb je zde k dispozici také přehled dalších významných volebních klání. Podrobné informace o tom, jak dopadly poslední prezidentské volby v Brně-Starém Lískovci, jsou zde k dispozici. V prvním kole v roce 2023 zde zvítězil Petr Pavel s 35,86 % hlasů, těsně následován Andrejem Babišem s 34,81 %. Ve druhém kole pak Petr Pavel svou pozici potvrdil a zvítězil se ziskem 58,85 % hlasů.
Voliči v této městské části rozhodovali také o složení krajského zastupitelstva a místního zastupitelstva. Kompletní přehled výsledků posledních krajských voleb v Brně-Starém Lískovci ukazuje, že nejvíce hlasů získala koalice SPOLU. Zároveň jsou k dispozici i data z posledních komunálních voleb v Brně-Starém Lískovci, kde byla nejúspěšnější Občanská demokratická strana. Pro srovnání je možné nahlédnout i na výsledky voleb do zastupitelstva města Brna.
Městský obvod Brno-Starý Lískovec je domovem pro 12 782 obyvatel, kteří podle údajů z roku 2021 žijí v 676 domech. Tato lokalita je charakteristická specifickou demografickou strukturou, která může ovlivňovat i volební chování místních občanů. Veškeré statistické údaje pocházejí z oficiálních zdrojů Českého statistického úřadu.
Z hlediska věkového složení obyvatelstva je pro tuto městskou část typický vyšší podíl seniorů. Skupina ve věku 65 a více let tvoří 22,9 % populace, což je výrazně nad celorepublikovým průměrem. Co se týče náboženského vyznání, 47,8 % obyvatel se hlásí k variantě bez vyznání, což přesně odpovídá celostátnímu průměru, zatímco 26 % se označuje za věřící.
Volební účast je klíčovým ukazatelem zájmu občanů o veřejné dění. V Brně-Starém Lískovci se aktivita voličů u různých typů voleb liší, ale často se pohybuje blízko celorepublikových hodnot. Například u posledních voleb do Poslanecké sněmovny přišlo k urnám 67,22 % oprávněných voličů, což bylo mírně nad celostátním průměrem 65,43 %.
U prezidentských voleb byla účast velmi podobná té celorepublikové, v obou kolech mírně nižší. Naopak u krajských voleb byla aktivita téměř totožná s průměrem České republiky. Výraznější odchylku lze pozorovat u komunálních voleb, kde účast 40,08 % byla znatelně nižší než celostátní průměr 46,07 %. To může naznačovat rozdílnou míru mobilizace voličů v závislosti na typu voleb.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
playboy
lajk
prima-living
