50,31 %
12,23 %
9,57 %
8,60 %
6,33 %
5,59 %
4,18 %
1,05 %
0,50 %
0,39 %
0,27 %
0,19 %
0,15 %
0,15 %
0,11 %
0,11 %
0,11 %
0,07 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
Nejnovější příspěvky k tématu
Levice má v České republice šanci na návrat, řekl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS politolog Jan Kubáček. Těmi, kdo by mohli pomyslný prapor zvednout, jsou podle něj mimo jiné Zelení nebo Kateřina Konečná. Největší příležitost má však taková levicová alternativa, která se bude opírat o lidi z terénu, míní.
Vyjádření Andreje Babiše ke státnímu rozpočtu hraničí s dezinformační kampaní, napsal na sociální síti X ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Reagoval na prohlášení šéfa hnutí ANO, podle kterého ve státním rozpočtu chybí až 80 miliard korun. Podle Stanjury chce ANO „rozhazovat peníze lopatami jako za covidu“.
Pirátští experti v sobotních volbách pohořeli. Do Sněmovny se nedostali ekonomové Libor Dušek či Václav Vislous, úspěch nezaznamenal ani expert na zahraniční věci Vladimír Votápek. Místo nich se do parlamentu probojovali mladí lidé a ženy. Podle politologa Aleše Michala je to tím, že voliči Pirátů toužili po změně. Velký vliv dle něj měly i mobilizační kampaně na sociálních sítích.
Andrej Babiš si dal za cíl sestavit vládu co nejrychleji a vypadá to, že se k tomu skutečně přibližuje. Čtyři dny po volbách je jasné, že vládu utvoří politici z ANO i Motoristů a také odborníci, které nominuje hnutí SPD. Společně budou mít tyto tři strany 108 poslanců. Podle informací redakce CNN Prima NEWS by ANO mohlo mít v budoucí vládě deset postů, Motoristé tři a SPD pouze jednoho odborníka. Součástí vyjednávání by však mělo být i křeslo předsedy Sněmovny, které má s největší pravděpodobností získat právě SPD, a to pro svého lídra Tomia Okamuru. Kdo by měl obsadit které resorty?
Do Sněmovny se po volbách vítězně vevalila nová krev, což hezky symbolizuje Julie Smejkalová, vůbec nejmladší poslankyně v historii Česka. O katapultování mladých politiků a političek rozhodlo kroužkování, o němž se hojně psalo a mluvilo na sociálních sítích. Co chtějí přinést do Sněmovny mladé Pirátky a Pirát, mladá občanská demokratka, jež přeskákala na Liberecku dva poslance, nebo vycházející hvězda Motoristů Matěj Gregor?
Koalice Spolu je přežitek, prohlásil ve vysílání CNN Prima NEWS komentátor Thomas Kulidakis. Politolog Jan Bureš nato zmínil několik možných nástupců Petra Fialy na pozici předsedy ODS. Jeden z možných favoritů, kterým je ministr dopravy Martin Kupka, však podle něj naději na změnu strany nedává.
Tato stránka přináší komplexní přehled o výsledcích voleb do Poslanecké sněmovny pro město Horní Slavkov. Naleznete zde jak aktuální data z voleb v roce 2025, tak i podrobnou historii volebních klání z minulých let. Kromě toho portál nabízí pohled na výsledky dalších typů voleb, základní charakteristiku města a užitečné odkazy na volební data pro celý okres Sokolov a Karlovarský kraj, do kterého Horní Slavkov spadá.
Město Horní Slavkov je administrativně součástí okresu Sokolov v rámci Karlovarského kraje. Toto zařazení určuje jeho příslušnost k volebnímu kraji a ovlivňuje tak spektrum kandidujících stran a osobností, které se ucházejí o přízeň místních voličů. Výsledky ve městě se tak stávají zajímavým dílkem skládačky celkového volebního obrazu regionu.
Pro ucelenější pohled je možné porovnat místní preference s širším okolím. Můžete si zde prohlédnout aktuální výsledky parlamentních voleb pro okres Sokolov a také kompletní data parlamentních voleb pro Karlovarský kraj. Například v roce 2021 v Horním Slavkově zvítězilo hnutí ANO se ziskem 36,56 % hlasů, zatímco celostátním vítězem se stala koalice SPOLU s 27,79 %.
Pohled do minulosti odhaluje, jak se vyvíjely politické preference obyvatel Horního Slavkova. V posledních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021 zde nejvíce hlasů získalo hnutí ANO. Na druhém místě se s výrazným odstupem umístila koalice Piráti a Starostové, která obdržela 16,24 % hlasů, a třetí skončila koalice SPOLU se ziskem 14,42 %.
Zajímavé je sledovat trendy a změny v podpoře jednotlivých stran v průběhu času. Tento portál proto slouží i jako archiv, který umožňuje detailní pohled na výsledky z minulých let. Níže naleznete odkazy, které vás provedou historií parlamentních voleb v této lokalitě a umožní vám porovnat, jak se volební mapa města postupně proměňovala.
O politickém smýšlení obyvatel vypovídají i další typy voleb. Při poslední volbě prezidenta v roce 2023 zde v prvním kole zvítězil Andrej Babiš s 51,75 % hlasů, druhý Petr Pavel získal 24,52 %. Ve druhém kole si Andrej Babiš svou pozici ještě upevnil, když obdržel 58,07 % hlasů. Kompletní data, jak dopadly poslední prezidentské volby v Horním Slavkově, jsou zde k dispozici.
V posledních krajských volbách v roce 2024 zde jednoznačně dominovalo hnutí ANO se ziskem 51,09 % hlasů. Odkaz na detailní výsledky posledních krajských voleb v Horním Slavkově naleznete zde. V komunálních volbách v roce 2022 pak největší podporu získalo sdružení NEZÁVISLÍ, které obdrželo 51,45 % hlasů, a můžete si zde prohlédnout i poslední komunální volby v Horním Slavkově.
Horní Slavkov je historické město s první písemnou zmínkou sahající až do roku 1332. Podle údajů z roku 2023 zde žije 5438 obyvatel na rozloze 36,9 km². Město, které se rozkládá v průměrné nadmořské výšce 558 metrů, mělo v roce 2021 evidováno 512 domů a používá poštovní směrovací číslo 35731. Demografický vývoj v roce 2023 ukázal, že se do města více lidí přistěhovalo, než se jich odstěhovalo, ačkoli počet zemřelých převýšil počet narozených.
Město se pyšní bohatou historií, což dokládá řada památek. Mezi nejvýznamnější patří areál první porcelánové manufaktury v Čechách z roku 1792 nebo mohutný gotický pevnostní kostel sv. Jiří. Podle sčítání z roku 2021 se polovina obyvatel nehlásí k žádnému náboženskému vyznání. Další informace naleznete na oficiálních stránkách města Horní Slavkov. Statistické údaje pocházejí od Českého statistického úřadu, informace o památkách jsou čerpány z Národního památkového ústavu.
Volební účast je klíčovým ukazatelem zájmu občanů o veřejné dění. V Horním Slavkově se volební aktivita dlouhodobě pohybuje pod celorepublikovým průměrem, a to napříč různými typy voleb. Tento trend lze pozorovat jak u voleb celostátního významu, tak i na regionální a místní úrovni.
Například u voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2021 přišlo v obci k urnám 55,41 % oprávněných voličů, zatímco celostátní průměr činil 65,43 %. Podobný rozdíl byl patrný i u prezidentských voleb v roce 2023, kde v druhém kole hlasovalo 62,77 % místních voličů oproti 70,25 % v celé České republice. Nižší účast byla zaznamenána také u krajských a komunálních voleb.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
playboy
lajk
prima-living
