36,61 %
24,78 %
11,54 %
9,29 %
8,16 %
5,35 %
2,81 %
0,84 %
0,28 %
0,28 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
Nejnovější příspěvky k tématu
Vyjádření Andreje Babiše ke státnímu rozpočtu hraničí s dezinformační kampaní, napsal na sociální síti X ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Reagoval na prohlášení šéfa hnutí ANO, podle kterého ve státním rozpočtu chybí až 80 miliard korun. Podle Stanjury chce ANO „rozhazovat peníze lopatami jako za covidu“.
Pirátští experti v sobotních volbách pohořeli. Do Sněmovny se nedostali ekonomové Libor Dušek či Václav Vislous, úspěch nezaznamenal ani expert na zahraniční věci Vladimír Votápek. Místo nich se do parlamentu probojovali mladí lidé a ženy. Podle politologa Aleše Michala je to tím, že voliči Pirátů toužili po změně. Velký vliv dle něj měly i mobilizační kampaně na sociálních sítích.
Andrej Babiš si dal za cíl sestavit vládu co nejrychleji a vypadá to, že se k tomu skutečně přibližuje. Čtyři dny po volbách je jasné, že vládu utvoří politici z ANO i Motoristů a také odborníci, které nominuje hnutí SPD. Společně budou mít tyto tři strany 108 poslanců. Podle informací redakce CNN Prima NEWS by ANO mohlo mít v budoucí vládě deset postů, Motoristé tři a SPD pouze jednoho odborníka. Součástí vyjednávání by však mělo být i křeslo předsedy Sněmovny, které má s největší pravděpodobností získat právě SPD, a to pro svého lídra Tomia Okamuru. Kdo by měl obsadit které resorty?
Do Sněmovny se po volbách vítězně vevalila nová krev, což hezky symbolizuje Julie Smejkalová, vůbec nejmladší poslankyně v historii Česka. O katapultování mladých politiků a političek rozhodlo kroužkování, o němž se hojně psalo a mluvilo na sociálních sítích. Co chtějí přinést do Sněmovny mladé Pirátky a Pirát, mladá občanská demokratka, jež přeskákala na Liberecku dva poslance, nebo vycházející hvězda Motoristů Matěj Gregor?
Koalice Spolu je přežitek, prohlásil ve vysílání CNN Prima NEWS komentátor Thomas Kulidakis. Politolog Jan Bureš nato zmínil několik možných nástupců Petra Fialy na pozici předsedy ODS. Jeden z možných favoritů, kterým je ministr dopravy Martin Kupka, však podle něj naději na změnu strany nedává.
Ve vedení ODS po nadcházejícím lednovém kongresu skončí vedle premiéra Petra Fialy také první místopředseda strany a ministr financí Zbyněk Stanjura. Fiala na úterním tiskovém brífinku zároveň oznámil, že i po odchodu z vedení občanských demokratů hodlá ve Sněmovně zůstat jako řadový poslanec.
Vítejte na stránce věnované volebním výsledkům pro obec Černá Voda. Tento portál nabízí komplexní přehled o výsledcích voleb do Poslanecké sněmovny 2025, a to jak průběžných, tak konečných. Kromě aktuálních dat zde naleznete také podrobnou historii hlasování v minulých parlamentních volbách a souhrny z dalších typů voleb. Stránka rovněž poskytuje základní charakteristiku obce a odkazy na volební výsledky v širším regionálním měřítku pro okres Jeseník a celý Olomoucký kraj.
Obec Černá Voda je administrativně součástí okresu Jeseník, který spadá pod Olomoucký kraj. Toto zařazení určuje její příslušnost k volebnímu kraji a ovlivňuje tak spektrum kandidujících stran a osobností ve volbách do Poslanecké sněmovny. Výsledky hlasování v obci se tak stávají zajímavým dílkem skládačky celkového politického obrazu regionu.
Pro úplnější obrázek je užitečné porovnat místní výsledky s trendy v celém regionu. Zatímco v parlamentních volbách v roce 2021 v Černé Vodě zvítězilo hnutí ANO s 29,53 % hlasů, na celorepublikové úrovni byla nejúspěšnější koalice SPOLU. Zde si můžete prohlédnout aktuální výsledky parlamentních voleb pro okres Jeseník a také souhrnné údaje parlamentních voleb pro Olomoucký kraj.
Pohled do minulosti ukazuje, jak se vyvíjely politické preference obyvatel Černé Vody. V posledních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021 zde nejvíce hlasů získalo hnutí ANO, které obdrželo 29,53 %. Na druhém místě se umístila koalice SPOLU s 19,07 % a třetí příčku obsadila koalice Piráti a Starostové se ziskem 17,23 % hlasů.
Zajímavé bylo také rozložení sil na dalších pozicích, kde o hlasy voličů soupeřily další politické subjekty. Detailní výsledky z minulých let umožňují sledovat dlouhodobé trendy a změny v podpoře jednotlivých stran v této lokalitě. Následující seznam nabízí přímé odkazy na výsledky starších volebních klání.
Obyvatelé obce se účastní i dalších typů voleb, které formují politické směřování na různých úrovních. Při poslední volbě prezidenta v roce 2023 zde v prvním kole získal největší podporu Andrej Babiš s 45 % hlasů, následovaný Petrem Pavlem s 26,53 %. Ve druhém, rozhodujícím kole, si Andrej Babiš udržel prvenství se ziskem 51,70 % hlasů. Podrobné výsledky posledních prezidentských voleb v Černé Vodě jsou zde k dispozici.
Na komunální úrovni v roce 2022 dominovalo sdružení nezávislých kandidátů SNK Černá Voda, které obdrželo 61,18 % hlasů. Kompletní přehled, jak dopadly poslední komunální volby v obci, je k nahlédnutí. V posledních krajských volbách v roce 2024 pak v této lokalitě zvítězilo hnutí ANO s 55,10 % hlasů, a zde si můžete prohlédnout detailní výsledky krajských voleb v Černé Vodě.
Obec Černá Voda, jejíž historie sahá až do roku 1284, se rozkládá na ploše 10 kilometrů čtverečních v průměrné nadmořské výšce 340 metrů. Podle údajů z roku 2023 zde žilo 544 obyvatel a v roce 2021 bylo v obci evidováno 261 domů. Obec používá poštovní směrovací číslo 79054.
Tato lokalita je bohatá na historické památky, mezi které patří například významná zřícenina hradu Kaltenštejn nebo klasicistní kostel Panny Marie z roku 1787. Z demografického hlediska zaznamenala obec v posledních letech mírný celkový přírůstek obyvatel, který byl ovlivněn především přistěhovalectvím. Další informace naleznete na oficiálních stránkách obce Černá Voda. Statistické údaje pocházejí od Českého statistického úřadu, zatímco informace o památkách čerpáme z Národního památkového ústavu.
Volební účast je klíčovým ukazatelem zájmu občanů o veřejné dění. V posledních parlamentních volbách přišlo v Černé Vodě k urnám 64,43 % oprávněných voličů, což je hodnota velmi blízká celorepublikovému průměru, který činil 65,43 %. To naznačuje srovnatelnou míru angažovanosti v tomto typu voleb.
Při pohledu na jiné volby je však vidět větší rozmanitost. Zatímco účast v prezidentských a krajských volbách byla v obci znatelně nižší než celostátní průměr, v komunálních volbách byla situace opačná. K místním volbám v roce 2022 se dostavilo 54,19 % voličů, což naopak výrazně převyšuje celorepublikovou účast 46,07 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
playboy
lajk
prima-living
