Parlamentní volby 2025 v Prosenické Lhotě: Výsledky a souvislosti
Tato stránka přináší komplexní přehled o volebních výsledcích pro obec Prosenická Lhota. Naleznete zde jak aktuální data pro volby do Poslanecké sněmovny 2025, tak i podrobný historický archiv. Kromě toho portál nabízí výsledky dalších typů voleb a zasazuje je do kontextu celého okresu Příbram i Středočeského kraje, jehož je obec součástí.
Prosenická Lhota v regionálním volebním kontextu
Obec Prosenická Lhota je administrativně zařazena do okresu Příbram, který spadá pod Středočeský kraj. Toto umístění definuje její příslušnost k volebnímu kraji a ovlivňuje tak nabídku kandidujících stran a osobností v celostátních i krajských volbách. Výsledky hlasování se zde proto často porovnávají s širšími regionálními trendy.
Pro lepší pochopení místních preferencí je užitečné sledovat, jak se výsledky liší od celku. Například v posledních parlamentních volbách v roce 2021 získala vítězná koalice SPOLU v obci 28,36 % hlasů, což bylo o něco více než její celorepublikový zisk 27,79 %. Můžete si prohlédnout aktuální výsledky parlamentních voleb pro okres Příbram a také kompletní data za parlamentní volby pro Středočeský kraj.
Prosenická Lhota a historie parlamentních voleb
Při pohledu na minulé volební výsledky lze pozorovat vývoj voličských nálad v čase. V parlamentních volbách v roce 2021 zvítězila v Prosenické Lhotě koalice SPOLU se ziskem 28,36 % hlasů. Velmi těsně za ní se umístila koalice Piráti a Starostové, která obdržela 26,90 % hlasů, zatímco hnutí ANO skončilo na třetím místě s 19,27 %.
Analýza historických dat umožňuje sledovat dlouhodobé preference místních obyvatel a jejich proměny v jednotlivých volebních cyklech. Tento portál proto nabízí ucelený archiv, který slouží jako cenný zdroj informací pro každého, koho zajímá politický vývoj v této lokalitě. Níže naleznete odkazy na výsledky z minulých let.
Další volby a jejich výsledky v Prosenické Lhotě
Kromě voleb do sněmovny se občané pravidelně účastní i dalších volebních klání. Například poslední prezidentské volby v roce 2023 zde v prvním kole vyhrál Petr Pavel (32,04 %) před Andrejem Babišem (27,11 %). Ve druhém kole pak Petr Pavel svou pozici potvrdil a zvítězil se ziskem 65,33 % hlasů. Podrobné výsledky posledních prezidentských voleb v Prosenické Lhotě jsou zde rovněž k dispozici.
V posledních krajských volbách v roce 2024 získalo v obci nejvíce hlasů hnutí STAN (37,79 %). Odkazy na detailní výsledky posledních krajských voleb v Prosenické Lhotě jsou zde také k nahlédnutí. Místní politickou scénu pak mapují výsledky posledních komunálních voleb v Prosenické Lhotě z roku 2022.
Stručný portrét obce Prosenická Lhota
Prosenická Lhota je obec s poštovním směrovacím číslem 26401, jejíž historie sahá až do roku 1561, kdy je datována první písemná zmínka. Podle údajů z roku 2023 zde žije 538 obyvatel ve 204 domech (údaj z roku 2021). Obec se rozkládá na ploše 14 kilometrů čtverečních v průměrné nadmořské výšce 423 metrů.
Tato lokalita se pyšní několika zajímavými památkami, mezi které patří například barokní zámek s kaplankou, jehož jádro tvoří původní středověká tvrz, nebo kaple svatého Jana Nepomuckého z roku 1711. Podle statistik z roku 2021 se největší část obyvatel nehlásí k žádnému vyznání nebo tuto informaci neuvedla. Další informace naleznete na oficiálních stránkách obce Prosenická Lhota. Statistické údaje pocházejí od Českého statistického úřadu, informace o památkách jsou čerpány z Národního památkového ústavu.
Angažovanost voličů v Prosenické Lhotě
Volební účast v Prosenické Lhotě vykazuje zajímavé rozdíly v porovnání s celostátním průměrem. U celostátně významných voleb bývá aktivita místních voličů nadprůměrná. Například u parlamentních voleb v roce 2021 dosáhla účast 68,73 %, zatímco celorepublikový průměr činil 65,43 %. Podobně tomu bylo i u obou kol prezidentských voleb v roce 2023, kde byla účast rovněž vyšší než v celé České republice.
Naopak u voleb s regionálním a lokálním dopadem je trend opačný. V krajských volbách byla účast mírně pod celostátním průměrem a v komunálních volbách dosáhla 36,54 %, což bylo znatelně méně než celorepubliková účast 46,07 %. Tyto rozdíly mohou naznačovat odlišnou míru zájmu občanů o různé úrovně politického rozhodování.
