38,50 %
21,21 %
9,43 %
8,83 %
7,35 %
6,91 %
4,61 %
0,98 %
0,43 %
0,33 %
0,24 %
0,24 %
0,23 %
0,23 %
0,12 %
0,07 %
0,05 %
0,04 %
0,04 %
0,04 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
Nejnovější příspěvky k tématu
Ve vedení ODS po nadcházejícím lednovém kongresu skončí vedle premiéra Petra Fialy také první místopředseda strany a ministr financí Zbyněk Stanjura. Fiala na úterním tiskovém brífinku zároveň oznámil, že i po odchodu z vedení občanských demokratů hodlá ve Sněmovně zůstat jako řadový poslanec.
Premiér Petr Fiala v úterý večer ohlásil, že v souvislosti s prohrou koalice Spolu ve sněmovních volbách nebude na dalším kongresu ODS obhajovat post předsedy strany. V zákulisí už se vášnivě spekuluje o tom, kdo by mohl Fialu, který stojí v čele občanských demokratů od roku 2014, nahradit. CNN Prima NEWS nabízí sedm možných kandidátů. O tom, kdo by z nich byl ideální volbou, můžete hlasovat v následující anketě.
Výrok předsedy SPD Tomia Okamury, že by v případě vstupu do vlády jeho hnutí usilovalo o výměnu policejního prezidenta Martina Vondráška, byl velice nevhodný. Novinářům to v úterý u centrály ANO na pražském Chodově řekl předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Na dotaz, zda si může SPD s takovým přístupem nárokovat obsazení ministerstva vnitra, Babiš odpověděl, že je to správná otázka.
Jsem přesvědčená, že Petr Fiala (ODS) je nejlepším premiérem novodobé historie naší země, okomentovala na síti X jeho rozhodnutí neobhajovat post předsedy ODS šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Práci premiéra ocenili také předseda lidovců Marek Výborný nebo šéf Starostů Vít Rakušan, který dodal, že se „kdykoliv těší na společné pivo“, čímž odkazoval na setkání v rámci předvolební kampaně.
Nově zvolená poslankyně Pirátů za Olomoucký kraj Šárka Kučerová rezignovala na svůj mandát. Na svém Facebooku tento krok vysvětlila tím, že chce být po rodinné tragédii hlavně se svým synem. „Volím cestu, která je poctivá vůči vám i vůči mé rodině,“ poznamenala také. Nahradit by ji měl místopředseda strany Martin Šmída, jenž je současně jejím prvním náhradníkem, potvrdili Piráti v tiskové zprávě.
Premiér Petr Fiala (ODS) oznámil, že nebude obhajovat post předsedy ODS. Toto rozhodnutí vnímá jako vyvození vlastní odpovědnosti v souvislosti s prohrou ve sněmovních volbách. Se svým rozhodnutím seznámil v úterý členy Výkonné rady ODS. „Děkuji všem za podporu, byla to skvělá jízda,“ napsal na síti X. O novém předsedovi bude jasno po kongresu strany, který se bude konat 17. a 18. ledna 2026.
Tato stránka přináší ucelený přehled o výsledcích voleb do Poslanecké sněmovny 2025 pro okres Klatovy. Naleznete zde nejen aktuální data, ale také historické výsledky, které umožňují sledovat politický vývoj v regionu. Součástí jsou i odkazy na výsledky dalších typů voleb, charakteristika okresu a detailní pohled na největší obce, včetně odkazu na nadřazený Plzeňský kraj.
Okres Klatovy je nedílnou součástí Plzeňského kraje a představuje jeho největší okres co do rozlohy. Pro komplexní pohled na politické preference v širším regionu jsou k dispozici také aktuální výsledky pro Plzeňský kraj, které umožňují srovnání s celkovým směřováním kraje.
Administrativním a společenským centrem je okresní město Klatovy, kde žije více než čtvrtina obyvatel celého regionu. Výsledky v těchto velkých sídlech často naznačují celkové směřování okresu. Mezi další významná sídla patří historické město Sušice, které je bránou do oblasti Šumavy, a také důležité město Horažďovice na východním okraji okresu.
Při posledních sněmovních volbách v roce 2021 zvítězilo v okrese Klatovy hnutí ANO se ziskem 30,88 % hlasů. Na druhém místě se umístila koalice SPOLU s 25,56 % a třetí skončila koalice Piráti a Starostové, která oslovila 12,76 % voličů. Do Poslanecké sněmovny by se z okresu dostaly také SPD (10,18 %), ČSSD (5,26 %) a hnutí PŘÍSAHA (5,01 %).
Výsledky těchto i předchozích voleb ukazují dlouhodobé politické preference obyvatel Klatovska a umožňují sledovat dynamiku voličské podpory jednotlivých stran v čase. Detailní historická data poskytují cenný kontext pro analýzu aktuálního politického dění a pro pochopení, jak se vyvíjela politická mapa tohoto regionu v rámci samostatné České republiky.
Kromě voleb parlamentních je politická mapa regionu utvářena i dalšími typy voleb. V prezidentských volbách v roce 2023 zde v prvním kole získal nejvíce hlasů Andrej Babiš (39,02 %), následován Petrem Pavlem (30,10 %) a Danuší Nerudovou (13,67 %). Ve druhém kole však zvítězil Petr Pavel s 53,39 % hlasů. Podrobné prezidentské volby v okrese Klatovy ukazují rozložení sil mezi kandidáty.
Regionální politiku významně ovlivňují krajské volby v okrese Klatovy, kde v roce 2024 s výrazným náskokem zvítězilo hnutí ANO (40,21 %). Místní samosprávy pak vzešly z voleb v roce 2022, jejichž kompletní výsledky jsou dostupné na stránce pro komunální volby v okrese Klatovy.
Tento příhraniční okres, sousedící se Spolkovou republikou Německo, je s rozlohou 1 946 km² největším v Plzeňském kraji. Podle údajů Českého statistického úřadu zde k roku 2023 žilo 87 238 obyvatel. Území se dělí na 94 obcí, přičemž hustota zalidnění je druhá nejnižší v kraji. Region je ekologicky velmi hodnotný, zejména díky Národnímu parku a CHKO Šumava. Lesy pokrývají přes 43 % jeho plochy.
Demografický vývoj, jak zaznamenal ČSÚ, ukazuje, že průměrný věk obyvatel dosáhl v roce 2023 hodnoty 44,4 let, což je nejvíce v rámci kraje. Celkový přírůstek obyvatel v tomto roce činil 385 osob, a to především díky stěhování, které kompenzovalo záporný přirozený přírůstek. Přírůstek stěhováním dosáhl hodnoty 707 osob, zatímco přirozený přírůstek byl -322 osob. Ekonomika je zaměřena na zemědělství, kde dominuje pěstování pšenice, ječmene a řepky, a průmyslovou výrobu soustředěnou především do Klatov, Sušice a Horažďovic. Mezi klíčová odvětví patří výroba brýlové optiky, zpracování dřeva, produkce plastových dílů pro farmacii a automobilový průmysl či výroba interiérových dveří.
Volební účast v okrese Klatovy se v různých typech voleb pohybuje blízko celorepublikového průměru, někdy jej mírně převyšuje. U posledních voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2021 přišlo k urnám 66,34 % oprávněných voličů, což bylo o necelý procentní bod více, než činila celostátní účast (65,43 %).
Zvýšený zájem voličů byl patrný během prezidentských voleb v roce 2023. V prvním kole dosáhla účast 70,06 % (celorepublikově 68,24 %) a ve druhém kole ještě vzrostla na 71,67 % (celorepublikově 70,25 %). Naopak u krajských voleb v roce 2024 byla účast mírně podprůměrná, když svůj hlas odevzdalo 32,60 % voličů, zatímco celostátní průměr byl 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
playboy
lajk
prima-living
