24,32 %
21,62 %
18,91 %
10,81 %
9,45 %
5,40 %
4,05 %
4,05 %
1,35 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
Nejnovější příspěvky k tématu
Levice má v České republice šanci na návrat, řekl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS politolog Jan Kubáček. Těmi, kdo by mohli pomyslný prapor zvednout, jsou podle něj mimo jiné Zelení nebo Kateřina Konečná. Největší příležitost má však taková levicová alternativa, která se bude opírat o lidi z terénu, míní.
Vyjádření Andreje Babiše ke státnímu rozpočtu hraničí s dezinformační kampaní, napsal na sociální síti X ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Reagoval na prohlášení šéfa hnutí ANO, podle kterého ve státním rozpočtu chybí až 80 miliard korun. Podle Stanjury chce ANO „rozhazovat peníze lopatami jako za covidu“.
Pirátští experti v sobotních volbách pohořeli. Do Sněmovny se nedostali ekonomové Libor Dušek či Václav Vislous, úspěch nezaznamenal ani expert na zahraniční věci Vladimír Votápek. Místo nich se do parlamentu probojovali mladí lidé a ženy. Podle politologa Aleše Michala je to tím, že voliči Pirátů toužili po změně. Velký vliv dle něj měly i mobilizační kampaně na sociálních sítích.
Andrej Babiš si dal za cíl sestavit vládu co nejrychleji a vypadá to, že se k tomu skutečně přibližuje. Čtyři dny po volbách je jasné, že vládu utvoří politici z ANO i Motoristů a také odborníci, které nominuje hnutí SPD. Společně budou mít tyto tři strany 108 poslanců. Podle informací redakce CNN Prima NEWS by ANO mohlo mít v budoucí vládě deset postů, Motoristé tři a SPD pouze jednoho odborníka. Součástí vyjednávání by však mělo být i křeslo předsedy Sněmovny, které má s největší pravděpodobností získat právě SPD, a to pro svého lídra Tomia Okamuru. Kdo by měl obsadit které resorty?
Do Sněmovny se po volbách vítězně vevalila nová krev, což hezky symbolizuje Julie Smejkalová, vůbec nejmladší poslankyně v historii Česka. O katapultování mladých politiků a političek rozhodlo kroužkování, o němž se hojně psalo a mluvilo na sociálních sítích. Co chtějí přinést do Sněmovny mladé Pirátky a Pirát, mladá občanská demokratka, jež přeskákala na Liberecku dva poslance, nebo vycházející hvězda Motoristů Matěj Gregor?
Koalice Spolu je přežitek, prohlásil ve vysílání CNN Prima NEWS komentátor Thomas Kulidakis. Politolog Jan Bureš nato zmínil několik možných nástupců Petra Fialy na pozici předsedy ODS. Jeden z možných favoritů, kterým je ministr dopravy Martin Kupka, však podle něj naději na změnu strany nedává.
Tato stránka přináší komplexní přehled o volebních výsledcích pro obec Hodíškov. Naleznete zde jak aktuální data pro volby do Poslanecké sněmovny 2025, tak i podrobný historický archiv, který mapuje politické preference místních obyvatel v čase. Kromě toho portál nabízí i výsledky dalších typů voleb a zasazuje dění v obci do širšího kontextu okresu Žďár nad Sázavou a celého Kraje Vysočina.
Obec Hodíškov je z administrativního hlediska součástí okresu Žďár nad Sázavou, který spadá pod Kraj Vysočina. Volební výsledky v obci se tak přirozeně porovnávají s trendy v celém regionu, což umožňuje lépe pochopit místní specifika. Tato data jsou klíčová pro analýzu politického vývoje na lokální i nadregionální úrovni.
Pro srovnání lze uvést, že v posledních parlamentních volbách v roce 2021 zvítězila v Hodíškově koalice SPOLU se ziskem 28,88 % hlasů, což bylo mírně nad jejím celorepublikovým výsledkem. Podrobný přehled aktuálních výsledků pro okres Žďár nad Sázavou je k dispozici na samostatné stránce. Dále zde naleznete také souhrnné výsledky pro Kraj Vysočina.
Při pohledu na minulé volby do Poslanecké sněmovny lze v Hodíškově sledovat zajímavý vývoj voličských preferencí. V roce 2021 zde zvítězila koalice SPOLU s téměř 29 % hlasů, následovaná koalicí Piráti a Starostové, která oslovila 20 % voličů. Třetí místo obsadilo hnutí ANO se ziskem necelých 17 %.
Díky archivním datům je možné sledovat dlouhodobé trendy a změny v podpoře jednotlivých politických stran a hnutí v této lokalitě. Analýza historických výsledků poskytuje cenný vhled do toho, jak se politická mapa obce proměňovala v průběhu jednotlivých volebních cyklů. Níže naleznete odkazy na detailní výsledky z minulých let.
Kromě parlamentních voleb se občané Hodíškova účastní i dalších volebních klání. V poslední prezidentské volbě v roce 2023 byl souboj velmi sledovaný. V prvním kole zde zvítězil Petr Pavel s 35 % hlasů, zatímco druhý Andrej Babiš získal 30 %. Ve druhém kole pak Petr Pavel svou pozici potvrdil a zvítězil se ziskem 69,04 % hlasů. Kompletní přehled, jak dopadly poslední prezidentské volby v Hodíškově, je zde také k dispozici.
Na komunální úrovni se poslední volby konaly v roce 2022 a největší podporu získalo sdružení "Náš Hodíškov". Odkaz na detailní výsledky komunálních voleb v obci nabízí další informace. V posledních krajských volbách v roce 2024 pak místní voliči nejvíce podpořili uskupení Společně se Starosty. I zde si můžete prohlédnout výsledky krajských voleb v Hodíškově.
Obec Hodíškov, jejíž první písemná zmínka pochází z roku 1412, se nachází v malebné krajině Vysočiny. Podle údajů z roku 2023 zde žije 161 obyvatel. Rozloha katastru činí 5,1 km² a v roce 2021 zde bylo evidováno 58 domů. Obec leží v průměrné nadmořské výšce 582 metrů a používá poštovní směrovací číslo 59101.
Mezi místní zajímavosti patří kamenný kříž z roku 1857, který je typickou ukázkou regionální drobné sakrální architektury. Podle dat z roku 2023 obec zaznamenala mírný populační růst díky kladnému saldu migrace i přirozenému přírůstku. Zajímavostí je také struktura vyznání, kdy se k věřícím hlásí přes 47 % obyvatel. Další informace naleznete na oficiálních stránkách obce Hodíškov. Statistické údaje pocházejí od Českého statistického úřadu, informace o památkách jsou čerpány z Národního památkového ústavu.
Volební účast v Hodíškově vykazuje zajímavé rozdíly v závislosti na typu voleb. Například u voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2021 dosáhla účast 70,31 %, což bylo výrazně více než celorepublikový průměr 65,43 %. Podobně nadprůměrný zájem projevili občané i v komunálních volbách v roce 2022, kdy k urnám přišlo 63,20 % oprávněných voličů, zatímco celostátní průměr byl jen 46,07 %.
Naopak u jiných typů voleb byla aktivita místních voličů mírně nižší než celostátní průměr. V obou kolech prezidentských voleb v roce 2023 i v krajských volbách v roce 2024 byla účast v obci o několik procentních bodů pod celorepublikovými hodnotami. Tyto rozdíly mohou naznačovat, že místní voliče více mobilizují témata spojená s celostátní a lokální politikou.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
playboy
lajk
prima-living
