61,32 %
9,43 %
8,49 %
6,60 %
6,60 %
3,77 %
3,77 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
Nejnovější příspěvky k tématu
Pirátští experti v sobotních volbách pohořeli. Do Sněmovny se nedostali ekonomové Libor Dušek či Václav Vislous, úspěch nezaznamenal ani expert na zahraniční věci Vladimír Votápek. Místo nich se do parlamentu probojovali mladí lidé a ženy. Podle politologa Aleše Michala je to tím, že voliči Pirátů toužili po změně. Velký vliv dle něj měly i mobilizační kampaně na sociálních sítích.
Andrej Babiš si dal za cíl sestavit vládu co nejrychleji a vypadá to, že se k tomu skutečně přibližuje. Čtyři dny po volbách je jasné, že vládu utvoří politici z ANO i Motoristů a také odborníci, které nominuje hnutí SPD. Společně budou mít tyto tři strany 108 poslanců. Podle informací redakce CNN Prima NEWS by ANO mohlo mít v budoucí vládě deset postů, Motoristé tři a SPD pouze jednoho odborníka. Součástí vyjednávání by však mělo být i křeslo předsedy Sněmovny, které má s největší pravděpodobností získat právě SPD, a to pro svého lídra Tomia Okamuru. Kdo by měl obsadit které resorty?
Do Sněmovny se po volbách vítězně vevalila nová krev, což hezky symbolizuje Julie Smejkalová, vůbec nejmladší poslankyně v historii Česka. O katapultování mladých politiků a političek rozhodlo kroužkování, o němž se hojně psalo a mluvilo na sociálních sítích. Co chtějí přinést do Sněmovny mladé Pirátky a Pirát, mladá občanská demokratka, jež přeskákala na Liberecku dva poslance, nebo vycházející hvězda Motoristů Matěj Gregor?
Koalice Spolu je přežitek, prohlásil ve vysílání CNN Prima NEWS komentátor Thomas Kulidakis. Politolog Jan Bureš nato zmínil několik možných nástupců Petra Fialy na pozici předsedy ODS. Jeden z možných favoritů, kterým je ministr dopravy Martin Kupka, však podle něj naději na změnu strany nedává.
Ve vedení ODS po nadcházejícím lednovém kongresu skončí vedle premiéra Petra Fialy také první místopředseda strany a ministr financí Zbyněk Stanjura. Fiala na úterním tiskovém brífinku zároveň oznámil, že i po odchodu z vedení občanských demokratů hodlá ve Sněmovně zůstat jako řadový poslanec.
Premiér Petr Fiala v úterý večer ohlásil, že v souvislosti s prohrou koalice Spolu ve sněmovních volbách nebude na dalším kongresu ODS obhajovat post předsedy strany. V zákulisí už se vášnivě spekuluje o tom, kdo by mohl Fialu, který stojí v čele občanských demokratů od roku 2014, nahradit. CNN Prima NEWS nabízí sedm možných kandidátů. O tom, kdo by z nich byl ideální volbou, můžete hlasovat v následující anketě.
Tato stránka vám přináší komplexní přehled o volebních výsledcích pro obec Ostrov u Bezdružic. Naleznete zde jak aktuální data pro volby do Poslanecké sněmovny 2025, tak i podrobný historický archiv, který mapuje politické preference místních obyvatel v čase. Kromě toho stránka nabízí i výsledky dalších typů voleb a zasazuje dění v obci do širšího kontextu okresu Plzeň-sever a celého Plzeňského kraje.
Obec Ostrov u Bezdružic je administrativně součástí okresu Plzeň-sever, který spadá pod Plzeňský kraj. Výsledky voleb v obci se tak stávají jedním z dílků skládačky, která utváří politickou mapu celého regionu. Porovnání místních preferencí s trendy na úrovni okresu a kraje může nabídnout zajímavý vhled do specifik této lokality.
Pro lepší pochopení souvislostí si můžete prohlédnout aktuální výsledky parlamentních voleb pro okres Plzeň-sever a také souhrnné údaje za celý Plzeňský kraj. Například v posledních sněmovních volbách v roce 2021 zvítězilo v obci hnutí ANO, zatímco na celostátní úrovni byla nejúspěšnější koalice SPOLU.
Při pohledu na výsledky minulých voleb do Poslanecké sněmovny lze sledovat vývoj voličských nálad v Ostrově u Bezdružic. V roce 2021 zde s výrazným ziskem 36,36 % hlasů zvítězilo hnutí ANO. Na druhém místě se s odstupem umístilo hnutí SPD, které získalo 19,31 % hlasů, a třetí skončila koalice SPOLU s podporou 12,5 % voličů.
Analýza historických dat umožňuje sledovat dlouhodobé trendy a změny v podpoře jednotlivých politických stran a hnutí v této lokalitě. Tento portál poskytuje ucelený archiv, který je cenným zdrojem informací pro každého, kdo se zajímá o politický vývoj v obci v průběhu let. Níže naleznete odkazy na detailní výsledky z minulých let.
Kromě parlamentních voleb se občané pravidelně účastní i dalších volebních klání. Velmi sledovaná byla poslední volba prezidenta v roce 2023, kde v prvním kole získal největší podporu Andrej Babiš s 64,64 % hlasů, následovaný Petrem Pavlem s 11,11 %. Ve druhém kole pak Andrej Babiš svou pozici v obci potvrdil ziskem 72,11 % hlasů. Podrobné výsledky posledních prezidentských voleb v Ostrově u Bezdružic jsou zde rovněž k dispozici.
V posledních krajských volbách v roce 2024 zvítězilo v obci hnutí ANO se ziskem 67,74 % hlasů. Pro detailní přehled si můžete zobrazit kompletní výsledky krajských voleb v obci. Na lokální úrovni, v komunálních volbách v roce 2022, získalo sto procent hlasů uskupení SNK I., jehož detailní výsledky jsou také dostupné na stránce pro komunální volby v Ostrově u Bezdružic.
Obec Ostrov u Bezdružic, jejíž historie sahá až do roku 1483, se rozkládá na ploše 13 kilometrů čtverečních v průměrné nadmořské výšce 515 metrů. Podle údajů z roku 2023 zde žije 198 obyvatel a v roce 2021 bylo v obci evidováno 74 domů. Obec používá poštovní směrovací čísla 330 36 a 330 38.
Z místních památek si pozornost zaslouží například sousoší Nejsvětější Trojice z roku 1847, které je dominantou návsi, nebo kamenná boží muka ze 16. či 17. století. Demograficky obec v poslední době zaznamenala mírný nárůst počtu obyvatel díky přistěhovalým. Další informace naleznete na oficiálních stránkách obce Ostrov u Bezdružic. Statistická data pocházejí od Českého statistického úřadu, zatímco informace o památkách čerpáme z Národního památkového ústavu.
Volební účast je klíčovým ukazatelem zájmu občanů o veřejné dění. V Ostrově u Bezdružic byla účast u posledních sněmovních voleb 56,25 %, což je méně než celorepublikový průměr 65,43 %. Podobný trend lze pozorovat i u prezidentských voleb, kde účast v obou kolech mírně zaostávala za celostátními čísly, a také u krajských voleb, kde byl rozdíl ještě výraznější.
Zajímavý pohled však nabízí účast v komunálních volbách. Zde k urnám přišlo 47,47 % oprávněných voličů, což je o něco více než celostátní průměr 46,07 %. To může naznačovat, že zatímco zájem o celostátní a regionální politiku je v obci o něco nižší, místní témata a správa vlastní obce dokáží obyvatele mobilizovat na úrovni srovnatelné se zbytkem republiky.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
playboy
lajk
prima-living
